romea - logo
6. prosince 2021 (pondělí)
svátek má Mikuláš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Učitelka Hana Horská: Romové jsou lidé jako každý jiný člověk. Zbytečně se zveličují zvláštnosti a rozdíly

Pardubice, 27.9.2012 10:13, (ROMEA)
Hana Horská
Hana Horská

Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin.

Pokračujeme Pardubickým krajem. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:

Lenka Bártlová - (Nezávislí)
Hana Horská - (KSČM)
Roman Línek - (Koalice pro Pardubický kraj)
Martin Netolický - (ČSSD)
Petr Tupec - (ODS)
Jaroslav Zedník - (TOP09 a Starostové)

Z oslovených zaslali svou reakci do uzávěrky dva kandidáti: Lenka Bártová a Hana Horská.

Zde jsou reakce Hany Horské, učitelky, malířky a grafičky, která je autorkou myšlenky a organizátorkou mezinárodní výtvarné soutěže „Pod modrou oblohou“ (otázky jsou tučně):

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažila byste se to změnit za účasti místních romských představitelů?

Je to hraní se slovíčky. Romové jsou lidé jako každý jiný člověk. Zbytečně se zveličují zvláštnosti a rozdíly. Neexistuje a není jednotný názor „většinové“ společnosti. Návrh politického řešení společného soužití se určitě liší u různých politických subjektů a vychází z podstaty jejich programů. Takže hledání odpovědi na špatně postavenou otázku je nemožné.
Na Vámi položené některé podotázky odpovím z pohledu současnosti.

Pokud ano - jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřála byste Romům sluchu při společných setkáních?

Romové, stejně jako ostatní občané, mají plnou možnost zúčastňovat se zasedání městského zastupitelstva, veřejných besed s představiteli města nebo např. veřejných shromáždění občanů organizovaných koordinátorkou „Zdravého města“apod. Tato účast je dobrovolná a nelze ji organizovat. Jako svéprávní občané se mohou obrátit a obrací se se svými problémy přímo na orgány a instituce města. Někdy se člověk, ale nesetká s rozumným přístupem.

Osobně jsem na příklad iniciativně před před rozhodnutím v MR navštívila rodinu, která se dostala do problémů, přičinila se o získání časového prostoru k jeho řešení, nabídla jsem pomoc, ale i přes přátelskou komunikaci nakonec jmenovaní pouze nechali získaný čas proběhnout a nabídnutou možnost nevyužili.

b) Měla byste výraznou romskou osobnost jako poradce?

Nevím, i když se to nyní „nosí“. Podle mého názoru – pokud se vzájemně všichni oprostí od nějakých předsudků - je lepší přímý kontakt, než zprostředkovaný. Vždyť se jedná o svéprávné lidi a při rozumném, citlivém a oboustranně seriózním přístupu lze vše vyřešit.

c) Zapojila byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a jejich zavádění do praxe?

Samozřejmě je to možné, ale neřeší to základní příčiny problému.

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?

Pojem integrace je trochu zástupné téma. Dříve tento problém nebyl takto vyhrocen, neexistovali sociálně vyloučení a ani jejich lokality. Nebyl tak vyhrocený vztah mezi romskou komunitou a ostatními občany. Podrobněji se k tomu vyjádřím na závěr.

a) Postupovala byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazovala?

Navrhovat takováto a podobná opatření je odrazem a diletantským pokusem napravovat špatné nastavený zákon o sociálních dávkách.

b) Postupovala byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste prosazovala?

Rovněž tyto návrhy jsou jen formou přenesení problému na města a obce. Problém nezaměstnanosti to v žádném případě neřeší.

2. Jakým způsobem byste postupovala při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto lidi přimět, aby si začali hledat práci?
c) Jinak? Jak konkrétně?

3. Jak byste postupovala při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?

Odpovědi k otázkám 2 a 3, týkajících se lidí „sociálně vyloučených“, žijících společně v jednotlivých lokalitách:

Společnost by měla být organizována tak, aby se lidé vůbec do takovýchto situací nedostali – pak by nebylo třeba řešit uváděné problémy. Je tragédií, že někteří lidé a zvláště děti musejí přežívat v takových nedůstojných podmínkách. (Nemám tím na mysli ty, kteří si například devastací bytového prostoru nedůstojnou situaci způsobili.) Jakékoliv navrhované řešení je špatné, protože problém vytvořený touto kapitalistickou společností je přenášen na tyto lidi, z nichž ne všichni jsou, jak se užívalo, „osoby práce se štítící“. A pokud takoví mezi nimi jsou (a bohužel za těch 22 let je část téměř celé jedné generace nemá základní pracovní návyky), pak řešením by bylo je k práci přimět. To ale tato společnost nedokáže ani u vězňů.

4. Chtěla byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano - jak konkrétně byste k tomu chtěla přispět?
b) Pokud ne – proč nepokládáte současný stav za natolik dobrý, že nepotřebuje změnu?

Na otázku č.4 odpovím v závěru.

5. Jak byste chtěla docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin, především romské?

Existuje mezi námi řada romských rodin, které pracují nebo mají i své malé firmy, dodržují pravidla vzájemného soužití, žijí tak jako ostatní a nemají problémy ani tyto rodiny a ani ti, kteří s nimi třeba na sídlišti bydlí. Podobným příkladem mohou být v našem městě Moravská Třebová i Vietnamci, kteří tvrdě pracují a při vzájemném styku s ostatními občany se chovají slušně. Pokud je mi známo - není zde žádný vztahový problém.

a) Chtěla byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak konkrétně byste toho chtěla dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy? Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně? d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?

Lze říci, že výchovné působení na nepřizpůsobivou část tohoto etnika a v případě potřeby v jednotlivých případech použití i „síly (v rámci platných zákonů) je samozřejmě nutné. Jako hlavní ale zůstává řešení základní příčiny vzniklé situace.

Shrnující odpověď:

V kapitalismu nelze uložit lidem povinnost pracovat z toho prostého důvodu, že společnost není schopna zajistit pracovní místa (to se ukázalo při „řešení“ lokality „společensky nepřizpůsobivých“ na severu Čech) .....bylo by to „porušením práva svobody jednotlivce“.... a tak vznikají problémy.

Řešením by bylo všechny práce schopné (mimo matky, které pečují o nezletilé děti) zaměstnat. Tím by odpadl vznik vyloženě sociálně slabých rodin, měli by na živobytí, byt a vše nejnutnější. Odpadly by sociální dávky. Mělo by to zpětně i výchovný význam. Nevznikala by potřeba opatřovat si finanční prostředky mnohdy nezákonnou činností – krádežemi apod.To totiž zpětně hrubě narušuje a vyhrocuje vztah k této komunitě.

Vznik lokalit „sociálně vyloučených“ je plodem této společnosti. V zaměstnání i v bydlišti by probíhal přirozený proces integrace i výchova. Postupně by od spolupracovníků byly přebírány i názory na základní životní hodnoty. Samozřejmě by současně musel probíhat i výchovný vliv společnosti různými formami.

Tomuto etniku by mělo být umožněno zachovat a případně i rozvíjet svou kulturu a tradice. Třeba i pod formou přinucení by musely rodiny dbát na vzdělávání dětí ve školách. Je zcela scestné, že v současné společnosti nejsou před zákonem odpovědni rodiče za přestupky a chování svých dětí. A to se netýká jen romské komunity, ale celé společnosti.

Společnost by měla cílevědomě podporovat i nejschopnější jedince romské komunity v dalším studiu, aby měli možnost vyššího uplatnění ve společnosti a samozřejmě zpětného působení na svou komunitu.

Dodržování zákonných norem (noční klid, veřejný pořádek...) je základní podmínkou společného soužití. Svoboda člověka končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka. Máme-li společně žít, nelze porušování zákona zdůvodňovat etnickými zvláštnostmi nebo dokonce hovořením o „rasismu vůči nim“.

Ze zásady a z principu nezáleží této společnosti na tom, na jaké úrovni žijí lidé na jejím okraji. O slovo bezdomovec také obohatila český jazyk až tato společnost. Ono je to i demagogicky zneužíváno, když se poukazováním na lidi, kterým jsou vypláceny sociální dávky, odůvodňuje, že tito lidé jsou jednou z příčin ekonomických problémů této společnosti, protože žijí na úkor ostatních. V tomto směru současné společnosti zřejmě vyhovuje, aby se tvořily skutečně rasisticky zaměřené skupiny nebo i strany a vznikalo tak rozdělení společnosti a napětí mezi jejími částmi, které pak vedení společnosti represivně tlumí a snaží se dokazovat, jak to zvládá.

Přitom se neřeší základní příčiny těchto narušených vztahů. Důrazně je nutno samozřejmě odmítnout vyhýbání se práci a zneužívání sociálních dávek. Nelze to však považovat za etnickou zvláštnost, protože takto zneužívají tyto dávky i mnozí „neromové“. Ty uváděné formy a formičky, kterými je navrhováno problém vzájemného soužití řešit, to principiálně vůbec nikdy nevyřeší, protože problém vychází z podstaty této společnosti. Sociální dávky a s tím spojená navrhovaná opatření jsou realizací sociálního státu.

Ten KSČM samozřejmě podporuje, protože umožňuje přežít nebo zlepšit situaci těch nejpotřebnějších v daných podmínkách této společnosti. Jedním z hlavních cílů sociálního státu, který se příliš nezdůrazňuje, je udržení sociálního smíru. Na Vaši otázku na návrh politického řešení Vám mohu jednoznačně odpovědět: Bez zásadní změny společnosti je možno tento problém pouze trochu zmírňovat, ale ne řešit.

Romové by si měli uvědomit, kde jsou příčiny jejich situace a postavení ve společnosti, a využít nastávajících krajských voleb k tomu, aby si zvolili ty zástupce, kteří reálně chápou jejich situaci a mají zájem jim pomoci.

Přečteno: 1184x
 

Kam dál:

Štítky:  

Volby do zastupitelstev krajů 2012, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo