romea - logo
6. srpna 2020 (čtvrtek)
svátek má Oldřiška

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Uplynulo 90 let od vydání zákona o „potulných cikánech” z roku 1927. Zavedl cikánské legitimace s otisky prstů

13.7.2017 16:33
 Tzv. cikánská legitimace (Zdroj: Repro Holocaust.cz, Muzeum romské kultury v Brně, signatura 39_94.)
Tzv. cikánská legitimace (Zdroj: Repro Holocaust.cz, Muzeum romské kultury v Brně, signatura 39_94.)

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila 14. července 1927 zákon „o potulných cikánech“, který následně vstoupil v platnost pod číslem 117/1927 Sb. z. a n., a který platil až do roku 1950.

Podle prvního paragrafu se měl zákon vztahovat na "potulné cikány", podle definice na "cikány z místa na místo se toulající a jiné tuláky práce se štítící, kteří po cikánsku žijí". Ale v dobových ministerských dokumentech, v policejních nařízeních i četnických příručkách byly okresní úřady a četnické stanice, které měly zákon uplatňovat, vyzývány k tomu, aby za "potulné cikány" považovaly prakticky všechny Romy. Kočování podle nich bylo údajně "vrozeným pudem" či dokonce "rasovým znakem" Romů a Sintů. Zákonný pojem "potulní cikáni" byl v praxi zcela běžně zaměňován za obecné označení "cikáni".

Zákon obsahoval celkem 21 paragrafů a v nich zaváděl kromě jiného pro osoby starší 14 let povinnost mít a prokazovat se tzv. cikánskou legitimací, speciálním dokladem, který obsahoval místo fotografie otisky prstů majitele. Tyto doklady tvořily součást speciální policejní evidence založené na otiscích prstů.

"Potulní cikáni" byli jako skupina vedeni v evidenci vedle nebezpečných zločinců, recidivistů. Kočování bylo povoleno pouze se speciálním úředním povolením, tzv. kočovným listem. Zákon dále omezoval velikost kočující skupiny či zakazoval držení zbraní. Obecní úřady musely na svém území vymezit místo vhodné k táboření, ale také mohly žádat o udělení zákazu vstupu "potulným cikánům" do jejich obvodu. V paragrafu 12 stanovoval, že je v kompetenci okresních soudů odebírat romským rodičům děti mladší 18 let a umisťovat je do náhradních rodin nebo do ústavní péče.

Před samotným schválením zákona se v poslanecké sněmovně konala rozprava o jeho návrhu z pera úředníků ministerstva vnitra a policie, ve které zazněly kromě souhlasných stanovisek také námitky proti přijetí zákona.

Zákon zaváděl kromě jiného pro osoby starší 14 let povinnost mít a prokazovat se tzv. cikánskou legitimací, speciálním dokladem, který obsahoval místo fotografie otisky prstů majitele.

Mezi oponenty patřil poslanec Komunistické strany Československa József Gáti, který byl v roce 1944 deportován do nacistického Německa, kde se jeho stopa ztrácí. V jedné částí své řeči řekl: “Cikánské legitimace nejsou však ničím jiným, než čím byla žlutá látka na středověkých Židech, nebo legitimace prostitutek. Touto charakteristickou nemilosrdností, že totiž pod pláštíkem preventivního opatření budou i nevinní označeni, a šlapáním po osobní svobodě a rovnoprávnosti zaručené ústavou, budou mimo zákon postaveny masy nešťastné rasy a hlavně vandrující sezónní dělníci.”

“Zákon “o potulných cikánech” vedl k tomu, že všichni Romové a Sintové žijící v tehdejším Československu, ať již usedlí či kočující, mohli být ze strany státních úřadů kdykoliv postaveni na úroveň těžkých zločinců-recidivistů. Na základě speciální policejní evidence založené na otiscích prstů si československé četnictvo během třicátých let dvacátého století nárokovalo vůdčí pozici v popisování života Romů a Sintů v Československu. Nejpozději v této době došlo k propojení četnických popisů s tehdejší antropologií, která třídila lidstvo do skupin, ras, podle fyzických znaků a řadila je na evoluční škálu vývoje lidského druhu od primitivismu k civilizaci. Četnické popisy “biologie cikánů v ČSR” ukazují, že četníci považovali “cikány” za zaostalou či primitivní rasu,” říká Pavel Baloun, historik a doktorand Katedry obecné antropologie, Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, který je autorem článků o důvodech vzniku zákona, jeho obsahu i důsledcích jeho přijetí. Materiály  k 90. výročí vydání zákona “o potulných cikánech” zveřejnil Institut Terezínské iniciativy na vzdělávacím portálu holocaust.cz.

“Bohužel již po 90 letech jen těžko hledáme pamětníky prvorepublikových událostí a jejich potomky, obzvláště přičteme-li k tomu fakt, ze drtivá většina obyvatel, kterých ze zákon týkal, se pár let na to stala obětí rasové perzekuce nacistického režimu. Písemné vzpomínky se téměř nezachovaly. Lze tedy jen těžko zjistit, jaký přesný dopad měl zákon na samotné romské rodiny. Texty, které nyní zveřejňujeme na webu, jsou součástí projektu Databáze romských obětí holocaustu, na kterém Institut Terezínské iniciativy pracuje od roku 2016 a využívá v něm zkušeností z dvacetileté práce na dokumentaci židovských obětí holocaustu,” říká odborná pracovnice a redaktorka portálu holocaust.cz Eliška Waageová.

Oběti z řad Romů a Sintů připomíná Institut Terezínské iniciativy také již několik let v rámci Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa a v loňském roce se připojil k připomínce Dne obětí romského holocaustu, který se bude konat také letos, a to ve středu 2. srpna 2017 v Praze.

ryz, TZ Institut Terezínské iniciativy
Přečteno: 7409x
 

Kam dál:

Štítky:  

Historie, kočovníci, zákon



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo