romea - logo
22. listopadu 2017 (středa)
svátek má Cecílie
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Uplynulo 90 let od vydání zákona o „potulných cikánech” z roku 1927. Zavedl cikánské legitimace s otisky prstů

13.7.2017 16:33
 Tzv. cikánská legitimace (Zdroj: Repro Holocaust.cz, Muzeum romské kultury v Brně, signatura 39_94.)
Tzv. cikánská legitimace (Zdroj: Repro Holocaust.cz, Muzeum romské kultury v Brně, signatura 39_94.)

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila 14. července 1927 zákon „o potulných cikánech“, který následně vstoupil v platnost pod číslem 117/1927 Sb. z. a n., a který platil až do roku 1950.

Podle prvního paragrafu se měl zákon vztahovat na "potulné cikány", podle definice na "cikány z místa na místo se toulající a jiné tuláky práce se štítící, kteří po cikánsku žijí". Ale v dobových ministerských dokumentech, v policejních nařízeních i četnických příručkách byly okresní úřady a četnické stanice, které měly zákon uplatňovat, vyzývány k tomu, aby za "potulné cikány" považovaly prakticky všechny Romy. Kočování podle nich bylo údajně "vrozeným pudem" či dokonce "rasovým znakem" Romů a Sintů. Zákonný pojem "potulní cikáni" byl v praxi zcela běžně zaměňován za obecné označení "cikáni".

Zákon obsahoval celkem 21 paragrafů a v nich zaváděl kromě jiného pro osoby starší 14 let povinnost mít a prokazovat se tzv. cikánskou legitimací, speciálním dokladem, který obsahoval místo fotografie otisky prstů majitele. Tyto doklady tvořily součást speciální policejní evidence založené na otiscích prstů.

"Potulní cikáni" byli jako skupina vedeni v evidenci vedle nebezpečných zločinců, recidivistů. Kočování bylo povoleno pouze se speciálním úředním povolením, tzv. kočovným listem. Zákon dále omezoval velikost kočující skupiny či zakazoval držení zbraní. Obecní úřady musely na svém území vymezit místo vhodné k táboření, ale také mohly žádat o udělení zákazu vstupu "potulným cikánům" do jejich obvodu. V paragrafu 12 stanovoval, že je v kompetenci okresních soudů odebírat romským rodičům děti mladší 18 let a umisťovat je do náhradních rodin nebo do ústavní péče.

Před samotným schválením zákona se v poslanecké sněmovně konala rozprava o jeho návrhu z pera úředníků ministerstva vnitra a policie, ve které zazněly kromě souhlasných stanovisek také námitky proti přijetí zákona.

Zákon zaváděl kromě jiného pro osoby starší 14 let povinnost mít a prokazovat se tzv. cikánskou legitimací, speciálním dokladem, který obsahoval místo fotografie otisky prstů majitele.

Mezi oponenty patřil poslanec Komunistické strany Československa József Gáti, který byl v roce 1944 deportován do nacistického Německa, kde se jeho stopa ztrácí. V jedné částí své řeči řekl: “Cikánské legitimace nejsou však ničím jiným, než čím byla žlutá látka na středověkých Židech, nebo legitimace prostitutek. Touto charakteristickou nemilosrdností, že totiž pod pláštíkem preventivního opatření budou i nevinní označeni, a šlapáním po osobní svobodě a rovnoprávnosti zaručené ústavou, budou mimo zákon postaveny masy nešťastné rasy a hlavně vandrující sezónní dělníci.”

“Zákon “o potulných cikánech” vedl k tomu, že všichni Romové a Sintové žijící v tehdejším Československu, ať již usedlí či kočující, mohli být ze strany státních úřadů kdykoliv postaveni na úroveň těžkých zločinců-recidivistů. Na základě speciální policejní evidence založené na otiscích prstů si československé četnictvo během třicátých let dvacátého století nárokovalo vůdčí pozici v popisování života Romů a Sintů v Československu. Nejpozději v této době došlo k propojení četnických popisů s tehdejší antropologií, která třídila lidstvo do skupin, ras, podle fyzických znaků a řadila je na evoluční škálu vývoje lidského druhu od primitivismu k civilizaci. Četnické popisy “biologie cikánů v ČSR” ukazují, že četníci považovali “cikány” za zaostalou či primitivní rasu,” říká Pavel Baloun, historik a doktorand Katedry obecné antropologie, Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, který je autorem článků o důvodech vzniku zákona, jeho obsahu i důsledcích jeho přijetí. Materiály  k 90. výročí vydání zákona “o potulných cikánech” zveřejnil Institut Terezínské iniciativy na vzdělávacím portálu holocaust.cz.

“Bohužel již po 90 letech jen těžko hledáme pamětníky prvorepublikových událostí a jejich potomky, obzvláště přičteme-li k tomu fakt, ze drtivá většina obyvatel, kterých ze zákon týkal, se pár let na to stala obětí rasové perzekuce nacistického režimu. Písemné vzpomínky se téměř nezachovaly. Lze tedy jen těžko zjistit, jaký přesný dopad měl zákon na samotné romské rodiny. Texty, které nyní zveřejňujeme na webu, jsou součástí projektu Databáze romských obětí holocaustu, na kterém Institut Terezínské iniciativy pracuje od roku 2016 a využívá v něm zkušeností z dvacetileté práce na dokumentaci židovských obětí holocaustu,” říká odborná pracovnice a redaktorka portálu holocaust.cz Eliška Waageová.

Oběti z řad Romů a Sintů připomíná Institut Terezínské iniciativy také již několik let v rámci Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa a v loňském roce se připojil k připomínce Dne obětí romského holocaustu, který se bude konat také letos, a to ve středu 2. srpna 2017 v Praze.

ryz, TZ Institut Terezínské iniciativy
Přečteno: 5810x

Kam dál:

Štítky:  

Historie, kočovníci, zákon



HLAVNÍ ZPRÁVY

Anna Šabatová (FOTO: Archiv Romea.cz)

videoAnna Šabatová podpořila kampaň ONI JE DO PLYNU. MY JE DO ŠKOL! Je třeba obnovit hranice mezi svobodnou diskusí a štvavou nenávistí

20.11.2017 14:10
ROMEA, další organizace a mnohé osobnosti se rozhodly reagovat na současnou vlnu nenávisti a rasismu, která se šíří Českou republikou. Společně se zapojují do kampaně na podporu Romského stipendijního programu, který v tomto školním roce podpořil 86 studentů z celé ČR. Zároveň chtějí z výtěžku kampaně podpořit děti bez rozdílu národnosti, které docházejí do napadené základní školy v Teplicích.

Kampaň se rozhodla podpořit i ombudsmanka Anna Šabatová, které jsme položili několik otázek. 
 celý článek

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Výbor pro evropskou romskou politiku zakládá Evropskou politickou stranu romského národa

20.11.2017 12:16
„Strana by měla vzniknout v horizontu půl roku v Bruselu. Plánujeme spolupráci i s dalšími mezinárodními organizacemi, které sdílí naši vizi. Naším hlavním cílem je hájit zájmy Romů na politické scéně,“ uvedl pro server Romea.cz jeden ze zakládajících členů Michael Daduč.
 celý článek

Melinda Surmajová (FOTO: Jan Mihaliček)

Můžeme spolu: Někdo s negativním názorem na Romy mě pozná a řekne „ty jseš jiná“. Ale to není pravda, říká Melinda Surmajová

20.11.2017 12:04
Od ledna 2017 pravidelně přinášíme rozhovory s lidmi, kteří dělají zajímavé věci, které zároveň pomáhají k tomu, aby se nám společně žilo dobře. Když jsme hledali název rubriky, tak mě oslovilo motto letošního Mezinárodního dne Romů „Můžeme spolu“. A tak jsme se s organizátory dohodli, že rubriku uvedeme pod stejným názvem.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo