Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.

"Při výběru vhodných kandidátů na členy Rady bude podle zadavatele brán zřetel zejména na jejich odbornou působnost, přičemž upřednostněni budou kandidáti, jež mají zkušenosti z oblasti práva, zdraví, bydlení a sociálních oblastí. Dále bude brán také ohled na vyrovnané zastoupení žen a mužů. Vybraní kandidáti budou pozváni na osobní pohovor," píše se na stránkách Vlády ČR.

Vyplněné nominační formuláře včetně příloh mají být na Úřad vlády zaslány do pondělí 4. května 2020. (Podrobnosti zde.)

Podle statutu Rady jsou občanskými členy představitelé občanské společnosti, kteří aktivně pracují na zlepšení postavení Romů ve společnosti a významně přispívají k jejich integraci, a zástupci akademické obce.

"Kandidáty prosíme, aby detailně rozvedli svou činnost ve prospěch Romů a Romek a zlepšování jejich postavení v České republice. Kandidáti by měli mít dobrý přehled o aktuální legislativě, implementaci politik v oblasti romské integrace, případně etnoemancipačních projektech. Členové a členky Rady mají dle statutu Rady povinnost se účastnit jednání Rady a zároveň by měli být ochotni/y se svědomitě zapojit v rámci svých možností do činností poradních orgánů Rady. Členství v Radě není honorováno, mají však nárok na úhradu cestovních nákladů," píše se dále ve výzvě.

Z Rady v lednu tohoto roku odstoupili tři významní členové, Renata Köttnerová, dlouholetá koordinátorka pro národnostní menšiny a romské záležitosti v Olomouckém kraji, dlouholetí aktivisté Lucie Fuková a František Bikár. Všichni tři rezignovali na protest, že Helena Válková zůstává zmocněnkyní vlády pro lidská práva.

Válková napsala během normalizace článek společně s Josefem Urválkem, který vystupoval ve zmanipulovaných politických procesech jako prokurátor. Podílel se například na justiční vraždě Milady Horákové. Válková ve sborníku popisovala i svůj výzkum, z něhož de facto vyplynulo, že Romové jsou ke zločinu předurčeni. Prosazovala také tzv. ochranný dohled, který byl totalitním režimem zneužíván nejen proti disidentům, ale proti propuštěným vězňům vůbec.

"Své důvody rezignace jsem sdělil osobně paní Válkové během mimořádného jednání Rady. I když jsem vyslechl její vysvětlení, proč byla pod prací podepsána s komunistickým prokurátorem Urválkem a jaké statě psala ve sborníku o "kriminalitě cikánů", nemám k současné zmocněnkyni již důvěru," řekl František Bikár pro zpravodajský server Romea.cz.

"Myslím, že i když někteří občanští členové argumentují pracovitostí paní Válkové, sami nemají jasno v otázce důvěry v ní. Mezi mé zásadní výtky vůči paní Válkové patří rozhodně její spolurozhodování o nevydání poslance Roznera v souvislosti s jeho výrokem o ,pseudokoncentráku v Letech´. To se ovšem nestalo během hlubokého komunismu, ale minulý rok. Neochota paní zmocněnkyně rezignovat na tento post dál posouvá hranice toho, co jsme schopni sami přijmout za cenu členství v Radě," dodal František Bikár.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny zejména připravuje a schvaluje stanoviska pro rozhodnutí vlády a vyjadřuje se v rámci připomínkového řízení k návrhům jiných orgánů zasahujících do oblasti romské integrace, schvaluje pravidelné roční analýzy a hodnocení postavení romské menšiny v České republice, seznamuje veřejnost s otázkou romské integrace a podporuje informovanost a osvětu nejen pro romskou menšinu, podílí se na přípravě a vyhodnocování platné strategie romské integrace.