Úřady práce přiznaly nárok na doplatek na bydlení většině žadatelů

Zdá se, že tuzemské obce tisíce nových bezdomovců nevytvoří. Alespoň prozatím. Krize kolem doplatků na bydlení je zažehnána: Úřady práce doplatek vyplácejí i těm lidem z ubytoven, kterým jej obce neschválily. Souhlas obcí zavedla novela zákona o hmotné nouzi, kterou poslanci a senátoři schválili vloni na podzim a která začala platit od května. A některé obce ji využily k tomu, že žádosti lidí z ubytoven plošně zamítaly. Podle odhadu Platformy pro sociální bydlení tak hrozilo, že na ulici se může ocitnout až 25 tisíc lidí. Nyní politici, obce a odborníci začínají diskutovat o nové podobě novely.

Jako první se ke změnám kriticky vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka, když
uvedl, že další novelizace zákona je nezbytná. K předsedovi vlády se později 
připojil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který novelu marně kritizoval
už během jejího prvního schvalování. Ve svém stanovisku ji prohlásil za
nedomyšlenou, nekoncepční, nesystémovou a problematickou. Jen o pár dní později 
změnil svůj výklad novely také ministr vnitra Milan Chovanec a konstatoval, že
rozhodnutí obcí není závazné, nýbrž je jen jedním z doporučení. Úřad práce tedy
podle tohoto výkladu může doplatek na bydlení vyplatit i přes zamítnutí obce.

Jeho interpretaci uvítala ministryně práce a sociálních věcí Michaela
Marksová. Nadále však trvala na tom, že o novele novely se stát musí dohodnout s
obcemi, přičemž by měl zůstat zachován paragraf o souhlasu obcí s vyplácením
doplatku. K vyškrtnutí tohoto paragrafu naopak zákonodárce vyzvala ombudsmanka
Anna Šabatová. Podle ní změna výkladu novely „jen zmírní katastrofu, ale
problémy neřeší“. Další, kdo se k těmto výzvám připojil, byla Rada vlády pro
záležitosti romské menšiny.

Podle údajů Úřadu práce ČR vydaly obce k 22.6. 2015 celkem 6 343 souhlasných
a 952 nesouhlasných stanovisek k doplatku na bydlení. ÚP ČR odeslal obcím cca 12
tis. žádostí. Nejvíce nesouhlasných rozhodnutí zaznamenal ÚP ČR v
Moravskoslezském kraji (443) a ve Středních Čechách (139), v ostatních krajích
bylo nesouhlasných stanovisek řádově méně, například na Vysočině a v Praze
nebylo ani jedno.