Ústavní soud odmítl stížnost Vsetína v letitém sporu s vystěhovanými Romy

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost města Vsetín v letitém sporu s Romy deportovanými do obcí mimo Zlínský kraj. ČTK to zjistila ze záznamu v justiční databázi. Romové od města žádají odškodnění.

Pravomocný rozsudek v kauze zatím nepadl. Městu se ale nelíbil postup Vrchního soudu v Olomouci, který opakovaně zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a naposledy nařídil také výměnu soudce. Proto se obrátilo na ústavní soudce ještě před pravomocným verdiktem.

Soud stížnost odmítl zčásti pro nepřípustnost, ve zbytku pro zjevnou neopodstatněnost, uvedl na dotaz ČTK vedoucí vnějších vztahů ÚS Vlastimil Göttinger.

Podle dřívějšího vyjádření někdejšího starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL) se město domnívá, že případné odsouzení k povinnosti zaplatit náhradu Romům by bylo "bezprecedentním bezprávím vůči vsetínským občanům, popřením zdravého rozumu a potvrzením názoru, že milosrdenství k sociálně vyloučeným Romům se nevyplácí".

Romové se domnívají, že město porušilo jejich základní práva. Jejich žalobu krajský soud opakovaně zamítl. Ovšem podle vrchního soudu nebylo skutečným cílem vystěhování zajistit romským rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na úkor jiných samospráv. Vrchní soud také požadoval důkladnější dokazování ohledně závažnosti vzniklé újmy.

Čunkova deportace vsetínských Romů

Vsetín vystěhoval Romy ze zchátralého pavlačového domu v centru v roce 2006. Vsetínská radnice tehdy zakoupila přes realitní kancelář staré domy na Jesenicku, které měli městu Romové 20 let splácet.
Čtyři desítky romských rodin vystěhovalo město na periferii do bytů z plechových kontejnerů. Část jich radnice přesunula do vsí na Jesenicko a Prostějovsko do polorozpadlých domů.

Tři rodiny, které neplatily nájemné, pak nechala vystěhovat do starých domů ve Staré Červené Vodě, Vidnavě a Vlčicích. Romové je splácejí jako bezúročnou půjčku.

Později vystěhoval Jiří Čunek ze Vsetína další Romy, tentokrát na Prostějovsko do obcí Čechy pod Kosířem a Dřevnovice. V tomto případě šlo o dvě rodiny s celkem šestadvaceti členy.

Případ vystěhování Romů zaměstnal před necelými deseti lety policii, státní zástupce, ale i tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla. Zatímco podle policistů bývalý starosta Vsetína Čunek neporušil vystěhováním zákon, podle Motejla radnice pochybila a porušila práva Romů na respektování rodinného a soukromého života. Senátoři z výboru pro lidská práva jeho stanovisko následně podpořili.

Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. "Strašili nás, že skončíme na ulici a děcka půjdou do domova," popsala nátlak v roce 2006 pro server iDNES.cz Jolana Tulejová.

Romové dále kritizují například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Stav domků byl velmi špatný, což tehdy potvrdila jedna z prodávajících, která kritizovala i to, že město najalo na nákup prostředníky.

"Kdybych věděla, že to prodá dál, nikdy bych smlouvu nepodepsala. Je to malý a starý barák, který potřebuje opravy. Jedenáct lidí se sem nevejde," uvedla tehdy pro MF Dnes jedna z původních majitelek Olga Juklová. Domek prodávala přes prostějovskou kancelář Real Spektrum za 320 tisíc korun, ale manželé Tulejovi měli splácet 460 tisíc.

Romové požadují po městě odškodné 5,2 milionu korun.