romea - logo
3. března 2021 (středa)
svátek má Kamil

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

V ČR přibylo dalších sedmdesát kamenů zmizelých, které mají uctít památku obětí holocaustu

Praha, 29.10.2012 10:32, (ROMEA)
FOTO: http://www.stolpersteine.cz/
FOTO: http://www.stolpersteine.cz/

V Praze i na jiných místech ČR se včera od rána umisťovali další kameny zmizelých. Jsou to zvláštní dlažební kostky o velikosti deset krát deset centrimetrů s údaji o oběti vyrytými do mosazné tabulky. Každý kámen je vsazen do chodníku, tak, aby nevyčníval.

V Praze se začalo v 9:00 v Thunovské ulici na Malé Straně, v průběhu neděle přibylo sedm desítek pamětních kamenů ještě v Plzni, Ratenicích, Kostelci nad Orlicí, Brně, Mikulově, Českém Těšíně, Teplicích a Olomouci.

Kameny se umisťují do chodníku před domy, kde vzpomínaní lidé naposledy dobrovolně žili, než byli deportováni a následně zavražděni, většinou v koncentračních táborech. Kovové tabulky se objevují i v zahraničí, v Česku akci organizuje občanské sdružení, které je pobočkou mezinárodního projektu Stolpersteine.

Autorem ideje i samotných kamenů je německý umělec Gunter Demnig, který první kámen zmizelých položil v roce 1995 v Kolíně nad Rýnem. Z Německa projekt postupně expandoval do Rakouska, Itálie, Nizozemska, Belgie, Francie, Polska, Maďarska, na Ukrajinu, do Norska a Dánska. Už bylo položeno na 40.000 kamenů ve stovkách evropských měst.

Stolpersteine je složenina německých slov stolpern (klopýtnout, škobrtnout) a steine (kameny). Název vyjadřuje sílu příběhu, který se za každým z kamenů skrývá a který nám nedovoluje jej minout a pokračovat v chůzi. Naopak nás nutí zastavit se a sklonit se před obětí, jejíž jméno je na kostce vyraženo.

Organizátoři projektu se snaží pokládat vždy několik kamenů pohromadě, aby členové vyvražděných rodin byli aspoň tímto způsobem spolu. V Praze tak není výjimkou najít místa se třemi nebo čtyřmi kameny před jedním domem.

Myšlenka zrealizovat projekt Stolpersteine i v ČR vznikla v prostředí české židovské mládeže v roce 2008, inspirována dojmem z kamenů položených v Německu. Souběžně (ač nezávisle) s tímto nápadem přišli i v Kolíně, kde první kameny položili studenti místních stavebních škol.

Iniciátorem a garantem projektu Stolpersteine byla Česká unie židovské mládeže, i proto v počátcích převažovalo soustředění na připomínku židovských obětí holokaustu – šoa. Nacisté však zavraždili i tisíce protektorátních Romů a politicky nepohodlných osob, Stolpersteine se proto organizátoři chystají pokládat i těmto obětem. V současnosti je nositelem a realizátorem projektu občanské sdružení Stolpersteine, o.s.

První české Stolpersteiny byly položeny v Praze a v Kolíně na podzim 2008, od té doby se pokládají vždy jednou ročně na různých místech.například v Kolíně, Ostravě, Brně, Neratovicích nebo Třeboni.

Pokládání zásadně provádí Gunter Demnig, který za tím účelem přijíždí z Kolína nad Rýnem. Nejvíce Stolpersteinů lze nalézt v Praze, kde se jim říká Kameny zmizelých - to v návaznosti na projekt Židovského muzea Zmizelí sousedé. Projekt postupně expanduje i do dalších lokalit. V Česku dnes působí několik realizačních týmů, které se všechny koordinují prostřednictvím určeného webu (http://www.stolpersteine.cz).

Přečteno: 835x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo