Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

V ČR přibývá cizinců víc než v SR, obě země deklarují, že chtějí řešit integraci Romů

02. listopadu 2012
Čtení na 4 minuty

Česká i slovenská společnost jsou o něco pestřejší než před rozdělením
Československa a přibývá v nich cizinců. Samostatná Česká republika patří k
zemím s jejich největším přílivem. Slovensko je zatím láká mnohem méně.
Nejpočetnější skupinu lidí ze zahraničí tam představují Češi. V obou zemích se
ale rozrůstají i jiné národnostní menšiny. Obě proto řeší, jak by jejich
příslušníky úspěšně začlenily do běžného života. U romské minority se jim to
stále nedaří a sklízejí za to kritiku domácích ochránců lidských práv i
mezinárodních institucí.

Příchozí (cizinci) v ČR

Po rozdělení Československa v roce 1993 žilo v ČR 78 700 cizinců.
Představovali 0,75 procenta obyvatel. Od té doby se podíl zvedl skoro šestkrát.
Příliv zbrzdila až krize. Letos na konci července úřady evidovaly už bezmála 438
000 lidí ze zahraničí. Každý pětadvacátý obyvatel země tak nepochází z ČR.
Cizinci nepřicházejí už jen na krátko, ale snaží se zde usadit. V SR v roce 1994
pobývalo 16 946 cizinců, tvořili 0,32 procenta obyvatel. Do roku 2010 se podíl
zvedl na 1,25 procenta. Lidí ze zahraničí bylo 67 976.

V ČR pocházejí tři pětiny cizinců ze tří zemí. Nejvíc jich je z Ukrajiny.
Druhou příčku zabírají právě Slováci, za nimi jsou Vietnamci. Ke konci července
úřady evidovaly 83 828 lidí ze Slovenska. Slováci tu mají ve srovnání s jinými
cizinci výsadní postavení. Nemusejí používat češtinu, ale mohou i při jednání s
úřady zůstat u své mateřštiny. Stejně jsou na tom i Češi na Slovensku, kteří tam
tvoří největší skupinu cizinců. Podle úřadů jich bylo 9 040.

U nás se při loňském sčítání lidu ke slovenské národnosti celkem přihlásilo
149 140 lidí. Slováci představovali 1,4 procenta obyvatel. Před deseti lety
uvedlo do archů slovenskou národnost 193 200 osob.

Romové v ČR

Zřejmě nejpočetnější menšinu – i když jen neoficiálně – tvoří ale Romové,
jichž je v ČR podle odhadů kolem čtvrt milionu. Asi třetina  z nich žila
podle několik let staré analýzy v ghettech. Dospělí tu bývají bez práce, děti
končívají ve zvláštních školách, rodiny jsou závislé na sociálních dávkách,
rozmáhá se lichva. Před šesti lety bylo těchto lokalit asi 300, teď je jich
podle expertů o stovku víc – zároveň s tím stoupl i počet Romů, kteří zde žijí –
novější průzkum však zatím neexistuje, podle neoficiálních odhadů by mohlo žít v
sociálně vyloučených lokalitách okolo poloviny českých Romů.

Na Slovensku

Na Slovensku podle loňského sčítání nejpočetnější menšinu tvoří Maďaři, k
maďarské národnosti se přihlásilo 458 000 lidí. Je to 8,5 procenta obyvatel.
Ještě v roce 1991 maďarská menšina, která žije hlavně na jihu země,
představovala víc než deset procent obyvatel. K romské menšině se na Slovensku
hlásí stále víc osob, loni jich bylo téměř 106 000. Podle odborníků je skutečný
počet Romů ale vyšší. Mnoho z nich žije v některé z asi 700 osad, kde často
bývají špatné hygienické podmínky a chybí elektřina.

Společné

Po vstupu do EU české úřady očekávaly masový příliv Romů ze Slovenska. Obavy
se ale nenaplnily. Rodiny slovenských Romů přicházely do ČR k příbuzným už dřív.
Na přelomu tisíciletí pak podle zprávy českých ministerstev práce a vnitra z
roku 2003 situaci Romů v ČR zhoršily – ještě více zchudli, žili kvůli přišlým v
přeplněných bytech, měli další výdaje navíc, rozmáhala se kriminalita. Čeští
Romové se také sami v několika vlnách vydali hledat lepší život do Kanady či
Británie.

V obou zemích se vztahy mezi Romy a ostatními občany zhoršují. Dřív proti
menšině demonstrovali jen krajně pravicoví extremisté, v poslední době proti nim
v některých regionech protestují i místní. Odborníci varují před dalším
přiostřováním situace.

Šluknovsko

V ČR se loni začátkem léta napětí vystupňovalo na Šluknovsku, kde se po
několika incidentech a jejich nezodpovědném a neetickém mediálním zpracování
konaly protiromské demonstrace a protestní pochody. Policie měla v regionu
posily. Letos vřely vášně na Břeclavsku. Zraněný patnáctiletý chlapec si
vymyslel, že ho napadli Romové. Situaci uklidňovala policie i romští předáci.

SR: zpřísnění podmínek

Na Slovensku chce nynější vláda premiéra Roberta Fica zpřísnit podmínky pro
pobírání pomoci od státu. Nárok na ni by měli mít jen lidé bez přestupků a ti,
kteří se zapojí do veřejně prospěšných prací. Slovensko snížilo dávky už v roce
2004. Mezi tamními Romy to vyvolalo nepokoje, proti rabování pak musela
zasahovat armáda.

Oprávněná kritika

Obě části někdejšího Československa jsou za přístup k Romům terčem kritiky
zahraničních institucí i domácích ochránců lidských práv. Podle nich situaci
dostatečně neřeší. Segregací ve školství či nucenými sterilizacemi romských žen
se zabýval i soud pro lidská práva. Romové spory vyhráli.

V České republice na tom, aby se situace zlepšila, ghetta zmizela a jejich
obyvatelé se dostali ze dna, od roku 2008 pracuje vládní agentura. Připravila
strategii se stovkou opatření ve vzdělávání, bydlení či zaměstnávání,
ministerstva se však touto strategií neřídí. Z části i proto, že chybějí peníze.
Slovensko má vládního zmocněnce pro romské komunity. Nynější kabinet si za něj
vybral opozičního poslance Petera Polláka, který sám vyrůstal v osadě.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon