romea - logo
18. listopadu 2018 (neděle)
svátek má Romana
Loading
rozšířené vyhledávaní

V Liberci přibude 12 kamenů zmizelých, jeden bude věnován Romovi

1.11.2018 23:30
Stolpersteine - ilustrační foto (FOTO: Wikipedia.org)
Stolpersteine - ilustrační foto (FOTO: Wikipedia.org)

Položení dalších 12 kamenů zmizelých bude součástí pietní vzpomínky v Liberci na hrůzy Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938, kdy příznivci nacismu zapalovali a ničili stavby spojené s židy. Jeden z kamenů zmizelých se bude pokládat i za zavražděného romského občana, řekl novinářům předseda liberecké židovské obce Michal Hron. Zdůraznil, že Romové byli určeni nacistickým režimem k likvidaci.

"Nejodpornější na tom je, že to bylo státem organizované," uvedl Hron. Kameny zmizelých, které připomínají tragické osudy zejména židů z druhé světové války, se pokládají v Liberci už třetím rokem. Zatím jich je po městě 25. Dopoledne 9. listopadu přibude dalších 12 na pěti místech, na náměstí u radnice bude kámen za zavražděného Alfreda Krause. Zemřel před 76 lety v koncentračním táboře v Osvětimi.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je třeba si šílenství holocaustu stále připomínat. "To, co se stalo ve Spojených státech, tak jenom ukazuje, že antisemitické názory doprovázené činy jsou bohužel součástí i dnešního světa," uvedl. Robert Bowers v sobotu v synagoze v Pittsburghu zastřelil 11 židů, Podle svědků před zahájením střelby vykřikoval, že všichni židé musejí zemřít.

Před 80 lety při protižidovském pogromu bylo za jedinou noc na území Německa, Rakouska a pohraničních oblastí Československa zavražděno 91 židů, zničeno a vyrabováno na 7500 obchodů a vypáleno 1200 synagog. Vypálená synagoga v Liberci nestála ani 40 let, stavba z roku 1899 s 39 metrů vysokou věží byla jednou z tehdejších dominant města. Bývalá ředitelka liberecké knihovny Věra Vyhlídalová dnes připomněla, že šlo o společnou stavbu. "Zaplatily ji židovská obec, město a všechny církve ve městě," řekla. I nová synagoga, otevřená v Liberci před 18 lety, 9. listopadu 2000, je společnou stavbou. Židovská modlitebna je součástí knihovny označované za Stavbu smíření. Spolufinancoval ji mimo jiné i Česko-německý fond budoucnosti či německá vláda. Podle současné ředitelky knihovny Blanky Konvalinkové je malá synagoga symbolicky chráněná velkou stavbou knihovny. "Znamená to pro mě takovou symbolickou ochranu všech menšin, ať už se liší barvou kůže, handicapem a podobně," dodala. Pietní akt ke Křišťálové noci se v synagoze uskuteční 9. listopadu od 15:00, účast přislíbili zástupci šesti velvyslanectví i premiér Andrej Babiš (ANO).

Před válkou žilo v Liberci asi 1400 židů, vrátilo se jich 37. "Nedokážu dodneška pochopit, proč tak kulturní národ (Němci) dokázal tak zblbnout," řekl dnes novinářům Pavel Jelínek, poslední žijící člen předválečné židovské komunity v Liberci. Z vypravování rodičů si pamatuje, že vztahy židů s ostatními obyvateli byly do roku 1935 slušné. "Bydleli jsme v domě blízko dolních kasáren, hrál jsem si i na pískovišti s německými dětmi. Pak se to značně zhoršilo, s jedinou výjimkou. Pan Tišler nás potají podporoval celou válku, mohlo ho to stát život. Ostatní se na nás vykašlali, všichni naši bývalí sousedi," dodal.

V Liberci bylo během druhé světové války několik romských táborů. Na území dnešního Liberce existovaly pravděpodobně čtyři. Nacházeli se na katastrálním území Liberce, Rochlice a Starého Harcova. Podařilo dohledat ještě čtvrté zařízení v Horním Růžodole. Nejstarší tábor z podzimu 1939 se nacházel v areálu lomu a tvořily jej dva dodnes zachovalé baráky.

Pronásledování Romů a jejich likvidace za nacistického režimu, která je často označovaná jako tzv. „zapomenutý holocaust“, se odvíjely od několika podstatných událostí. Romové byli pronásledováni už dlouho před rokem 1933, kdy v Německu vyšlo nařízení říšského prezidenta o ochraně lidu a státu před tzv. "gaunerskou populací". Přísné zákony vztahující se přímo na romskou populaci byly zavedeny už na konci 19. století v Bavorsku a s doplňky se staly vzorem pro podobná nařízení jak v Německu, tak i v jiných státech.

V roce 1935 vyšly tzv. Norimberské zákony, které označily Židy a Cikány za nebezpečnou cizí rasu. V září 1939 bylo rozhodnuto o přesunu Romů z území Německa do okupovaného Polska. Hned následující měsíc začal vznikat přesný soupis Romů a osob žijících tzv. „cikánským způsobem“. Tím vlastně začaly vznikat romské tábory ve větším měřítku; to samé se odehrávalo i v českém pohraničí připojeném po Mnichovské dohodě k nacistickému Německu.

Přečteno: 327x

Kam dál:

Štítky:  

Historické okénko, Historie, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, Holocaust, Romové, Židé



HLAVNÍ ZPRÁVY

V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: Demonstrace Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? přilákala jen pár Romů

17.11.2018 0:40, (AKTUALIZOVÁNO 14:00)
V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? Účastníci na něm vyjádřili nesouhlas s vystupováním prezidenta Miloše Zemana a jeho manipulativními výroky na adresu Romů. Akci inicioval Miroslav Rusenko z Romské demokratické strany (RDS). Průběh demonstrace vysílala živě první romská internetová televize ROMEA TV.
 celý článek

Petr Torák

videoPetr Torák: Informace o nepokojích v Anglii jsou lživé. Co bude pro Romy znamenat Brexit?

15.11.2018 18:39
Server Novinky.cz na začátku listopadu zveřejnil zprávu o narůstajících konfliktech mezi pákistánskou a romskou menšinou v Anglii. Petr Torák, který v Anglii působil mnoho let jako policista a věnuje se práci s menšinami, takové informace odmítá jako nepravdivé a zavádějící. Pro ROMEA TV uvedl, že reportérku z The Guardian, která článek napsala, pozval do Peterborough. Chce jí požádat, aby napsala nový článek, který bude obsahovat pravdivé informace o životě Romů v Anglii.
 celý článek

Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Archiv Romea.cz)

Extremisté z DSSS se chystají do Litvínova, chtějí si připomenout jejich pokus o pogrom na janovské Romy

15.11.2018 13:28
Jako vzpomínku na Den národní jednoty chystá v Janově Dělnická strana sociální spravedlnosti na sobotu 17. listopadu manifestaci. Chce si tak připomenout nepokoje, které zde proběhly před deseti lety. Akce je podle mosteckého deníku.cz již nahlášena.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo