romea - logo
23. března 2019 (sobota)
svátek má Ivona
Loading
rozšířené vyhledávaní

V Liberci přibude 12 kamenů zmizelých, jeden bude věnován Romovi

1.11.2018 23:30
Stolpersteine - ilustrační foto (FOTO: Wikipedia.org)
Stolpersteine - ilustrační foto (FOTO: Wikipedia.org)

Položení dalších 12 kamenů zmizelých bude součástí pietní vzpomínky v Liberci na hrůzy Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938, kdy příznivci nacismu zapalovali a ničili stavby spojené s židy. Jeden z kamenů zmizelých se bude pokládat i za zavražděného romského občana, řekl novinářům předseda liberecké židovské obce Michal Hron. Zdůraznil, že Romové byli určeni nacistickým režimem k likvidaci.

"Nejodpornější na tom je, že to bylo státem organizované," uvedl Hron. Kameny zmizelých, které připomínají tragické osudy zejména židů z druhé světové války, se pokládají v Liberci už třetím rokem. Zatím jich je po městě 25. Dopoledne 9. listopadu přibude dalších 12 na pěti místech, na náměstí u radnice bude kámen za zavražděného Alfreda Krause. Zemřel před 76 lety v koncentračním táboře v Osvětimi.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je třeba si šílenství holocaustu stále připomínat. "To, co se stalo ve Spojených státech, tak jenom ukazuje, že antisemitické názory doprovázené činy jsou bohužel součástí i dnešního světa," uvedl. Robert Bowers v sobotu v synagoze v Pittsburghu zastřelil 11 židů, Podle svědků před zahájením střelby vykřikoval, že všichni židé musejí zemřít.

Před 80 lety při protižidovském pogromu bylo za jedinou noc na území Německa, Rakouska a pohraničních oblastí Československa zavražděno 91 židů, zničeno a vyrabováno na 7500 obchodů a vypáleno 1200 synagog. Vypálená synagoga v Liberci nestála ani 40 let, stavba z roku 1899 s 39 metrů vysokou věží byla jednou z tehdejších dominant města. Bývalá ředitelka liberecké knihovny Věra Vyhlídalová dnes připomněla, že šlo o společnou stavbu. "Zaplatily ji židovská obec, město a všechny církve ve městě," řekla. I nová synagoga, otevřená v Liberci před 18 lety, 9. listopadu 2000, je společnou stavbou. Židovská modlitebna je součástí knihovny označované za Stavbu smíření. Spolufinancoval ji mimo jiné i Česko-německý fond budoucnosti či německá vláda. Podle současné ředitelky knihovny Blanky Konvalinkové je malá synagoga symbolicky chráněná velkou stavbou knihovny. "Znamená to pro mě takovou symbolickou ochranu všech menšin, ať už se liší barvou kůže, handicapem a podobně," dodala. Pietní akt ke Křišťálové noci se v synagoze uskuteční 9. listopadu od 15:00, účast přislíbili zástupci šesti velvyslanectví i premiér Andrej Babiš (ANO).

Před válkou žilo v Liberci asi 1400 židů, vrátilo se jich 37. "Nedokážu dodneška pochopit, proč tak kulturní národ (Němci) dokázal tak zblbnout," řekl dnes novinářům Pavel Jelínek, poslední žijící člen předválečné židovské komunity v Liberci. Z vypravování rodičů si pamatuje, že vztahy židů s ostatními obyvateli byly do roku 1935 slušné. "Bydleli jsme v domě blízko dolních kasáren, hrál jsem si i na pískovišti s německými dětmi. Pak se to značně zhoršilo, s jedinou výjimkou. Pan Tišler nás potají podporoval celou válku, mohlo ho to stát život. Ostatní se na nás vykašlali, všichni naši bývalí sousedi," dodal.

V Liberci bylo během druhé světové války několik romských táborů. Na území dnešního Liberce existovaly pravděpodobně čtyři. Nacházeli se na katastrálním území Liberce, Rochlice a Starého Harcova. Podařilo dohledat ještě čtvrté zařízení v Horním Růžodole. Nejstarší tábor z podzimu 1939 se nacházel v areálu lomu a tvořily jej dva dodnes zachovalé baráky.

Pronásledování Romů a jejich likvidace za nacistického režimu, která je často označovaná jako tzv. „zapomenutý holocaust“, se odvíjely od několika podstatných událostí. Romové byli pronásledováni už dlouho před rokem 1933, kdy v Německu vyšlo nařízení říšského prezidenta o ochraně lidu a státu před tzv. "gaunerskou populací". Přísné zákony vztahující se přímo na romskou populaci byly zavedeny už na konci 19. století v Bavorsku a s doplňky se staly vzorem pro podobná nařízení jak v Německu, tak i v jiných státech.

V roce 1935 vyšly tzv. Norimberské zákony, které označily Židy a Cikány za nebezpečnou cizí rasu. V září 1939 bylo rozhodnuto o přesunu Romů z území Německa do okupovaného Polska. Hned následující měsíc začal vznikat přesný soupis Romů a osob žijících tzv. „cikánským způsobem“. Tím vlastně začaly vznikat romské tábory ve větším měřítku; to samé se odehrávalo i v českém pohraničí připojeném po Mnichovské dohodě k nacistickému Německu.

Přečteno: 408x

 

Kam dál:

Štítky:  

Historické okénko, Historie, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, Holocaust, Romové, Židé



HLAVNÍ ZPRÁVY

V Rokycanech se 23. 3. 2019 v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí. (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: 2000 lidí se v Rokycanech rozloučilo s královnou romské hudby Věrou Bílou

22.3.2019 20:51, (AKTUALIZOVÁNO 13:40)
V Rokycanech se dnes v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí, většinou Romů. Obřad v kostele na náměstí začal v 11:00, poté šly a jely stovky lidí na hřbitov na okraji města. Cestou se lidé zastavili u obchodního střediska Žďár, kde zpěvačka sedávala na lavičce a kde chtějí příbuzní a známí vytvořit pietní místo. Na hřbitově hrála desítky minut čtyřčlenná kapela synovce Bílé a houslisty Jiřího Gini. Na závěr uvedl její oblíbené písně včetně moravské Dobrú noc a sladké sny. Zpěv ale podle regulí romských pohřbů nezazněl ani k jedné melodii.
 celý článek

Andrej Kiska, prezident Slovenské republiky (FOTO: Katarzyna Czerwińska, Wikimedia Commons)

videoZÁZNAM: Evropskou cenu Sintů a Romů za lidská práva získal slovenský prezident Andrej Kiska

15.3.2019 15:15
Od 18. do 21. března 2019 probíhá již čtvrtý ročník Romského týdne na půdě Evropského parlamentu v Bruselu. Dnes byla v rámci programu udělena také Evropská cena Sintů a Romů za lidská práva - získal ji slovenský prezident Andrej Kiska. Server Romea.cz udělení ceny přenášel živě přímo z Bruselu.
 celý článek

Radek banga

Radek Banga k reakcím na útok na Novém Zélandu: Neklesejte na lidské dno

19.3.2019 15:00
„Radikalizující společnost je pokaždé následkem ekonomického nebo společenského napětí a v historii lidstva není ničím novým. Klesnout ovšem na tak hluboké lidské dno a souhlasit s útokem na Novém Zélandu může skutečně jen totální psychická troska a hnusná odporná mentální bestie,“ uvedl k teroristickému útoku z pátku 15.března, při kterém došlo k masakru ve dvou mešitách ve městě Christchurch.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo