V některých krajích je o dvě pětiny víc ghett než před sedmi lety
V Česku postupně přibývá chudinských domů a čtvrtí, v nichž žijí převážně
Romové. V některých krajích se za posledních sedm let počet těchto ghett zvedl
zhruba o dvě pětiny, v takzvaném sociálním vyloučení je někde i dvakrát či
třikrát víc Romů než v roce 2006. Vyplývá to ze zprávy o stavu romské menšiny za
loňský rok, kterou má ve středu projednávat vláda.
DOKUMENTY
Před sedmi lety bylo podle analýzy v Česku kolem 330 chudinských domů a
čtvrtí ve 167 městech a obcích. Žilo v nich 80.000 lidí, a to převážně Romové.
Dospělí byli v těchto lokalitách obvykle bez práce, rodiny byly závislé na
sociálních dávkách, děti chodívaly do zvláštních škol, rozmáhala se lichva.
Podle odhadů odborníků je ghett už kolem 400.
Podle výroční zprávy o menšině bylo v Moravskoslezském kraji v roce 2006
celkem 28 ghett s 10.000 až 10.500 obyvatel. Loni bylo těchto míst už 44. Ze
40.000 až 50.000 Romů, kteří v regionu žijí, se v sociálním vyloučení ocitlo
30.000. V Olomouckém kraji existovalo v roce 2006 celkem 27 chudinských lokalit
s 4500 až 5000 obyvatel, loni už bylo těchto míst 47.
Zpráva uvádí, že se mění i "struktura" ghett. Přesouvají se z měst do obcí.
"Krajští koordinátoři pro romské záležitosti zaznamenali ve svých krajích ve
větší míře migraci romských domácností z měst do malých obcí," uvedli autoři.
Podle autorů je jedním z důvodů prodej bytů. Domů s problematickými nájemníky
se obce a města zbavují. Noví majitelé obvykle původní obyvatele vystěhují. Ti
odcházejí tam, kde bydlení dostanou, tedy většinou do ubytoven s předraženými
nájmy. Dorovnávají je sociálními dávkami, které plynou často přímo majitelům.
Lidé jdou na venkov také kvůli nižším životním nákladům.
Přestěhování do malých obcí přitom podle zprávy na Romy v potížích dopadne
ještě víc. Chybějí tu služby k začleňování, je menší šance sehnat práci, není tu
ani podpora širší rodiny. Koncentruje se tu pak nezaměstnanost, chudoba a další
nepříznivé okolnosti. Obce pak nezvládají nové obyvatele pojmout a na řešení
nestačí. "Posléze se stává situace v obci neúnosnou," uvádí zpráva. Stav je
podle ní horší v regionech, kde je vysoká nezaměstnanost a není práce ani pro
starousedlíky.
Podle zprávy lidé v ghettech nemají perspektivu zlepšení. Svou předluženost a
extrémní chudobu řeší "alternativními zdroji obživy, které mohou jít za hranici
zákona", uvedli autoři. Do okolí pak prorůstají problémy chudinských lokalit,
což vyvolává napětí a posiluje nesnášenlivost. Policie eviduje v republice
zhruba stovku takových míst, kde hrozí konflikty. "Koncentrace vyloučených Romů
na izolovaném území pro ně znamená i vážné bezpečnostní riziko, neboť se stávají
snadnějším terčem extremistů," dodávají autoři.
