Lidé z ubytoven dnes vyrazili na radnice v Bohumíně na Karvinsku a některých ostravských obvodech, aby tam vyjádřili svůj nesouhlas s jejich postupem při rozhodování o doplatku na bydlení. Právě souhlas obce je od května nezbytnou podmínkou pro přiznání této dávky. Bohumín ale žadatelům souhlas odmítl udělit, některé ostravské obvody ho podmínily různými pravidly a například centrální obvod Moravská Ostrava a Přívoz se k žádostem nevyjádřil, což ale fakticky také znamená, že lidé dávku nedostanou.
Před radnicí centrálního ostravského obvodu se shromáždila asi stovka lidí, kteří přišli z ubytoven v Cihelní a Sadové ulici. "Žádáme paní starostku, aby se nad námi smilovala, když do konce měsíce nedostane majitel na bydlení, tak jsme na ulici," uvedl mluvčí petice Ladislav Grundza. Na ubytovně žije osm let a je spokojený. Za bydlení platí 4300 korun měsíčně. Je bez zaměstnání a práci mu prý nikde dát nechtějí. "Co budeme dělat, nevíme. Jinou možnost nemáme, práci nám nikdo nedá a kam půjdeme bez peněz?" ptal se Grundza. Lidé shodně tvrdili, že se bojí a bez doplatku na bydlení situaci nezvládnou. "Nás je sedm, pět dětí a dva dospělí. Nevím, kam půjdeme, asi si usteleme na radnici nebo postavíme stany," řekl Peter Dzurko. Podle něj jsou lidé naštvaní a hrozí, že vyjdou do ulic.
Zástupci petici s 300 podpisy, v níž žádají představitele obvodu o přehodnocení situace, předali na sekretariátu starostky, která je nepřijala, protože měla jednání. "Co jsem si přečetla v petici, tak určitě souhlasím s tím, co tam je tvrzeno, že není správné, když každé město či obvod k tomu přistupuje různě a není jednotný přístup. To je právě i ta věc, kterou jsme kritizovali a popudila nás k tomu, abychom dali stanovisko, že se k žádostem vůbec nebudeme vyjadřovat," řekla novinářům starostka Petra Bernfeldová (Ostravak). Vadí jí to, že obce nemají přesná kritéria, podle nichž by měly situaci posuzovat. "Chtěli jsme vyvolat diskusi, aby se zákonodárci tímto zákonem znovu zabývali," uvedla Bernfeldová.
Podle ní je sociální odbor připraven s lidmi individuálně pracovat. Domnívá se, že ubytovna by měla sloužit jen k přechodnému krátkodobému pobytu. Řada lidí v nich ale žije i několik let. "Opravdu se vychovávají další generace, které budou zvyklé na tento ‘luxus’, kdy jim v ubytovně uklidí, vyčistí a všechno udělají a svým způsobem to mají zadarmo, protože jim to zaplatí stát," doplnila starostka.
Podle aktivisty Kumara Vishwanathana z obecně prospěšné společnosti Vzájemné soužití je správné, že lidé vyšli na úřady říci své obavy. "Chápu, že některé obce to bojkotují, protože ten zákon je špatný. Nevyhovuje to lidem ani samosprávám. Byznys s chudobou to neomezí, naopak se roztočí ještě horším způsobem. Majitelé budou kupovat zchátralé domy a nabízet tam lidem nájemní, a ne ubytovací smlouvu a bude to všechno zpátky, ale v horší podobě. Tohle nikomu neprospívá, je to nedomyšlený zákon," míní Vishwanathan. Odhaduje, že žadatelů, kteří by mohli přijít o doplatek na bydlení, by v Ostravě a Bohumíně mohlo být až kolem 2200, což může znamenat, že by se bez bydlení mohlo ocitnout až 7000 lidí včetně dětí.
