Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Symbolická blokáda vepřína v Letech a protest v Praze. Konexe organizují Dny romského odboje

09. května 2016
Čtení na 3 minuty
Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)

Sdružení

Konexe připravuje
ve dnech 13. až 16. května program k uctění památky obětí
romského holocaustu a hrdinného povstání Romů v koncentračním táboře Osvětim.
Připomínku  Den romského odboje zahájí páteční symbolickou blokádou prasečí farmy v Letech u
Písku a ukončí v pondělí 16. května demonstrací před Evropských domem v Praze.
Aktivisté chtějí, aby veřejnost a politici nezapomněli na přetrvávající ostudný stav míst, kde během
nacistické okupace za nelidských podmínek umírali čeští Romové.

Program Dnů romského odboje

    Pá 13. 5. 2016 od 15:00 Lety u Písku (před hlavní branou prasečáku) –
    Průvodcovaná prohlídka území genocidy, modlitba vedená Mikulášem Vymětalem

    So 14. 5. 2016 od 14:00 Smuteční pochod od prasečí farmy v Letech ke hřbitovu
    v Mirovicích

    Po 16. 5. 2016 
    Mezinárodní den romského odboje  – od 16:00 Demonstrace
    "Evropo, přestaň dotovat prasečák v Letech", Jungmannova ulice, Praha

"Symbolickou blokádu prasečí farmy zahájíme v pátek 13. května průvodcovanou
prohlídkou území genocidy. Společně navštívíme třeba kamenolom, ve kterém vězni
tábora pracovali a umírali," říká o programu organizátor
Miroslav Brož.

V sobotu 14. května program pokračuje smutečním pochodem od prasečáku v
Letech do nedalekých Mirovic, kde na místním hřbitově položí květiny na hroby
dětských obětí tábora Lety a zapálí svíčky u nádraží, odkud byly vypravovány
vlaky s vězni letského tábora do tábora Osvětim-Březinka.

V pondělí 16. května, na který připadá Mezinárodní den romského odboje, se
demonstranti shromáždí před Evropským domem, sídlem českého zastoupení
Evropského parlamentu a Evropské komise. Jejich zástupcům předají výzvu "Evropo, přestaň dotovat prasečák v Letech".
Miroslav Brož pro server Romea.cz uvedl: “My nemáme nic proti Evropské unii jako takové, kritizujeme stav, kdy se z
evropských strukturálních fondů dotuje konkrétní zemědělský podnik, který se
nachází na místech genocidy. To je podle nás zcela neslučitelné s evropskými
hodnotami.”

Aktivisté také společně s výzvou předají manifest
Důstojnost pro Lety,
který podepsalo 83 poslanců Evropského parlamentu a stovky intelektuálů, umělců,
aktivistů z více než 30 evropských i neevropských zemí.

Den romského odboje

Den romského odboje připomíná události 16. května 1944, kdy došlo k povstání
Romů a Sintů v tzv. cikánském táboře Osvětimi-Březince. Na tento den velení tábora naplánovalo jeho likvidaci, došlo však ke vzpouře vězněných Romů, kteří neuposlechli
příkazu příslušníků SS. Tato událost je v Česku stále téměř neznámá. Server Romea.cz uveřejnil v minulém roce
studii o osvětimském romském povstání
historika Michaela Schustera.

Události 16. května 1944

Likvidace tzv. cikánského tábora měla být provedena večer 16. května 1944,
kdy údery gongu vyhlásily zákaz vycházení v celém táboře a jeho uzavření.
Před táborovou branou zastavila nákladní auta a z nich vyskákalo 50-60 členů
zvláštního komanda SS, kteří vyzvali vězně k rychlému opuštění obytných bloků. 
Ti však odmítli vyjít ven. V barácích panoval naprostý klid. Zabarikádovali
dveře a v zoufalství se připravovali na obranu za pomoci kamenů a pracovního
nářadí.

Romský přeživší Hugo Höllenreiner (nar. 1933 v Mnichově), jenž byl do
Osvětimi deportován se svou rodinou roku 1943, na okamžiky vzpoury vzpomíná
takto: „Venku přišlo k bráně určitě tak sedm, osm mužů. Táta spustil křik. Celý
barák se chvěl, jak řval: Nevyjdeme ven! Pojďte vy dovnitř! Čekáme tu! Jestli
něco chcete, musíte dovnitř!“

Členy komanda SS toto odepření poslušnosti zaskočilo. Jejich velitel se
rozhodl akci odložit. Uzavírka tábora
byla odvolána.

Ačkoliv tedy nedošlo k otevřenému střetu romských vězňů s příslušníky SS,
hrála tato událost významnou roli. Rozhodně totiž nebylo v koncentračních
táborech zvykem, aby se vězni hromadně vzepřeli připravené a plánované akci
těsně před jejím samotným provedením. Je zcela nepochybné, že ozbrojené komando
SS mohlo tento akt vzdoru potlačit, ale rozhodlo se nejít do otevřené
konfrontace a raději dosáhnout svého cíle jinou cestou. Tato událost má tedy
jednoznačně charakter povstání a náleží jí významné místo v tragické historii
holocaustu evropských Romů.

V tzv. cikánském táboře v Birkenau se tehdy nacházelo asi 6500 vězňů. V noci z 2. na 3. srpna 1944 byli všichni vězni tábora  zavražděni
v plynové komoře. Druhý srpen je od té doby připomínán jako Den romského holocaustu.

VIDEO

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon