V Prostějově budou první kameny připomínající osudy Židů

Prvních deset kamenů zmizelých, pro které se používá název Stolpersteine, bude příští rok rozmístěno v ulicích Prostějova. Kameny připomenou tragický osud židovských dětí z Prostějova za druhé světové války přímo u domů, ve kterých židovští občané bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Místní spolek Hanácký Jeruzalém už s prostějovskou radnicí uzavřel smlouvu na uložení prvních pěti kamenů a požádal o souhlas s instalací dalších pěti. Novinářům to dnes řekl předseda spolku Michal Šmucr.

Kameny v ulicích Prostějova připomenou židovské děti, které nacisté zavraždili. "První pětice kamenů bude uložena v ulici Křížkovského, druhá pak v dalších lokalitách. Jeden z kamenů zmizelých chceme umístit také do někdejších židovských uliček, kde stál dům pradědečka člena našeho spolku, pana Jindřicha Mayera," uvedl Šmucr.
Vybrat z více než 1200 obětí holokaustu, z nichž více než stovka byly děti do 15 let, byl podle Šmucra velmi složitý úkol. Volba nakonec padla právě na židovské děti. "Kromě členek rodiny Brennerovy z Křížkovského ulice a pana Jindřicha Mayera jsme tak vybrali právě děti," uvedl Šmucr.

Náklady na pořízení osmi kamenů zmizelých pokryli sponzoři, zbývající dva zaplatí spolek. "V okamžiku, kdy obdržíme souhlasné stanovisko města k naší druhé žádosti, zašleme seznam jmen obětí, která budou uvedena na Kamenech zmizelých, Federaci židovských obcí v ČR, aby mohla být v Německu zadána výroba kamenů pro Prostějov," podotkl Šmucr.

Prostějovský spolek Hanácký Jeruzalém letos v létě zorganizoval instalaci pamětní desky obětem holokaustu na budově hlavního vlakového nádraží v Prostějově, které bylo v roce 1942 dějištěm transportu více než tisícovky obyvatel města do koncentračních a vyhlazovacích táborů.

V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita a jsou tam pochováni například předkové filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana Zweiga. Prostějov se v posledních letech dostal do hledáčku českých i zahraničních médií kvůli vleklému sporu o pietní úpravu bývalého židovského hřbitova, který byl zničen za německé okupace.

Na místě hřbitova, kde stále leží ostatky téměř 2000 židovských obyvatel, je nyní park a parkoviště. Židovská nadace Kolel Damesek Eliezer se snaží místo bývalého hřbitova rehabilitovat, zatím se ale nemůže s radnicí dohodnout na podobě pietní úpravy.

Kameny zmizelých byly v předchozích letech instalovány například v sousední Olomouci, kde jich je nyní již přes 200.