romea - logo
20. června 2019 (čtvrtek)
svátek má Květa
Loading
rozšířené vyhledávaní

V sobotu proběhl antipohřeb Jakuba Poláka. Časopis A-kontra vydal jeho texty

Praha, 5.10.2012 15:29, (ROMEA-AKTUALIZOVÁNO)
Přátelé a sympatizanti zesnulého anarchisty a ochránce práv Romů Jakuba Poláka si 6. října odpoledne na akci nazvané
Přátelé a sympatizanti zesnulého anarchisty a ochránce práv Romů Jakuba Poláka si 6. října odpoledne na akci nazvané "Antipohřeb" na pražském Střeleckém ostrově připomněli jeho památku. Sešla se jich odhadem víc než stovka. Akci završili průvodem přes centrum Prahy. (FOTO: ČTK)

Přátelé a sympatizanti zesnulého anarchisty a ochránce práv Romů Jakuba Poláka si na akci nazvané "Antipohřeb" na pražském Střeleckém ostrově připomněli jeho památku. Sešla se zde odhadem 250 až 300 lidí. Svoji akci završili průvodem přes centrum Prahy. Polák zemřel v úterý 25. září.

Vzpomínání zahájila hudba romské kapely, po níž následovaly projevy na Polákovu památku. "Jeho odkaz může nést každý z nás, a to, myslím, bylo jeho přání," zaznělo mimo jiné. V posledních měsících před svou smrtí se Polák angažoval například v případu vystěhování obyvatel z domů v lokalitě Přednádraží v Ostravě-Přívoze. Jeho snahy proto dnes přijel připomenout i aktivista Kumar Vishwanathan, který tamním obyvatelům pomáhá.

Organizátoři také rozdávali mimořádné vydání časopisu A-kontra s Polákovými texty. "Nepůjde o uslzený funus, ale o setkání lidí, pro které Jakub něco znamenal, o připomenutí jeho zápasů a hodnot, které považoval za důležité," popsali pořadatelé předem svoji akci. Dohlíželo na ni několik policistů.

Squatter a anarchista Polák byl označován za nestora českého anarchistického hnutí. Za komunistického režimu se pohyboval v undergroundu a disentu. Později stál u zrodu, ať již jako zakladatel, inspirátor či iniciátor, mnoha různých anarchistických organizací v České republice. Řadu let vedl čtrnáctideník (nyní čtvrtletník) A-kontra.

Zabýval se monitorováním násilné činnosti neonacistických skupin a právním zastupováním jejich obětí. Angažoval se v soudních sporech týkajících se rasově motivovaných činů, například v případu Tibora Danihela, který utonul v důsledku útoku skupiny skinheadů v Písku v září 1993.

Nekrolog redakce časopisu A-kontra

V úterý 25. září zemřel v Praze po těžké nemoci Jakub Polák

Jakub se narodil 1. září 1952 v Karlových Varech. Výrazně ho ovlivnil rok 1968, který ho zastihl jako rebelského studenta gymnázia. Nemohl studovat architekturu – ta se i tak stala jednou z jeho životní vášní.

Listopad 1989 ho zastihl v nemocnici, kde se léčil s rakovinou. Odešel na reverz a dění jej vtáhlo. Spoluzakládal stávkový výbor a aktivně se podílel na událostech „Sametové revoluce“. Působil v Levé alternativě a v Československém anarchistickém sdružení, spoluzakládal první squat v holešovické ulici pplk. Sochora č. 25.

Nápis „Polák bude vyset“ (pravopisnou chybu komentoval posléze nápis „A kdo ho vyseje?“), který byl na domě léta načmáraný, svědčí o tom, jak výrazným mluvčím českého anarchismu se stal i jaké vášně vyvolával u krajní pravice, jejímiž se anarchisté stali nejvýraznějšími oponenty.

Stal se motorem časopisu A-kontra, který se od března 1991 stal hlavní tiskovinou hnutí a prostorem pro propojení alternativní kultury (zejména punku a hardcoru) s odporem proti krajní pravici. První ročníky časopisu, který vycházel do roku 1995, byly prostorem pro profilaci anarchistické teorie, především ale byl časopis A-kontra chápán jako médium, které propojuje konkrétní aktivity.

Od roku 1996 vystupoval jako zmocněnec poškozených v případech neonacistických vražd. V řadě případů se mu podařilo zabránit bagatelizování těchto zločinů, mnohdy zametaných soudy a policií pod koberec, dosáhnout překvalifikování činů či odhalit další pachatele.

Mezi případy, v nichž se Jakub Polák angažoval, nalezneme vraždu Tibora Danihela v Písku z roku 1993, vraždu Zdeňka Čepely v Tanvaldu z roku 1994, vraždu Milana Lacka v Orlové z roku 1998, pogromistickou akci skinheadů v restauraci Modrá hvězdě v Českých Budějovicích v listopadu 1999 a také svitavský případ vraždy Oty Absolona z roku 2001, kde Polák zpochybnil odsouzení Vlastimila Pechance (místního neonacistického aktivisty) coby obětního beránka za jiné pachatele, neonacisty z dobrých rodin.

Naopak v kauze Tibora Danihela z Písku se podařilo případ dostat k Nejvyššímu soudu a překvalifikovat v neprospěch obžalovaných útočníků. Za tuto svou činnost byl Polák vyznamenán v roce 2000 cenou Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77. Získal ji „jako ocenění trvalého a statečného boje s předsudky a s netečností policie i justice v případech nejotřesnějších rasově motivovaných vražd v České republice“.

V roce 1999 obnovil s dalšími anarchisty vydávání časopisu A-kontra. Od začátku devadesátých let spolupracoval s romským hnutím; roku 2003 se nakrátko stal šéfredaktorem romského časopisu Amaro Gendalos, který proměnil v revue boje za práva Romů. Jako u anarchistického A-kontra, ani tady pro něj dělání časopisu neznamenalo jen (a ani v prvé řadě) psaní článků, ale především být na místě a prakticky aktivní ve prospěch obětí moci. To poznal dost dobře například starosta Slaného, vystěhovávající Romy pod praporem „nulové tolerance“.

Právě na situaci českých Romů upozorňoval i v dalších iniciativách, jichž se účastnil. Poslední z nich byl boj proti vystěhovávání Romů z ostravského Přednádraží. Pomoc sociálně vyloučeným spojoval s důrazem na kolektivní emancipaci Romů založené na jejich nezávislé a samosprávné aktivitě, ne paternalistické „pomoci“.

Nebyl teoretikem, rozvíjejícím myšlenky v tichu své pracovny, ani aktivistou opakujícím cizí hesla. Rozhovor s ním představoval setkání s aktivním myšlením a s neobyčejnou důsledností. Nezapomeneme.

Odkazy na další texty

Život proti proudu: rozhovor s Jakubem Polákem v A-kontra 2006/2
J. Polák: Autonomie místo paternalismu (k problematice romské menšiny) 4/2012
J.Polák: Osmašedesátý jako inspirace (2008)
Rozhovor s J.Polákem z roku 2009

A-kontra
Přečteno: 2029x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Pohřeb



HLAVNÍ ZPRÁVY

Setkání romských studentů Baruvas v Týnci nad Sázavou (květen 2019) (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

videoROMEA spustila kampaň na podporu romských studentů. Zapojit se můžete i vy!

11.6.2019 11:45
ROMEA spustila další fundrasingovou kampaň na podporu romských studentů středních a vyšších odborných škol, tentokrát s názvem Společně to dokážeme. Pětiletý projekt Romský stipendijní program pro studenty SŠ a VOŠ odstartovala ROMEA v ropce 2016. Za tu doby podpořila stipendiem 198 studentů středních a vyšších odborných škol, umožnila studentům zúčastnit se 283 vzdělávacích kurzů, doučování nebo školních exkurzí a uspořádala 9 studentských setkání BARUVAS pro 215 studentů.
 celý článek

Památník v Lidicích. (FOTO: Wikipedia.org)

Před 77 lety vypálili nacisté Lidice. V sobotu proběhne v památníku pietní akt

10.6.2019 15:56
V sobotu 15. června od 10:00 proběhne v Památníku Lidice Pietní vzpomínka k 77. výročí vyhlazení obce Lidice a osady Ležáky. V Ležácích se vzpomínková akce uskuteční v neděli 23. června.
 celý článek

--ilustrační foto--

Několik bitek v Kojetíně, medializuje se pouze ta "romská", starosta píše o "cikánském zlořádu"

10.6.2019 14:37
Na Masarykově náměstí v Kojetíně došlo v pátek 7.června večer k hromadné rvačce dvou skupin lidí. Podle starosty obce Leoše Ptáčka šlo o místní Romy. Zraněni byli dva lidé, došlo k poškození automobilu a střelbě z plynové pistole. Případ policisté vyšetřují jako trestné činy výtržnictví, poškození cizí věci a pokus těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo