romea - logo
26. května 2020 (úterý)
svátek má Filip
Loading
rozšířené vyhledávaní

Rozhovor: Mezi nominovanými na Českého lva je i Mária Ferencová-Zajacová z filmu Cesta ven

Praha, 20.2.2015 17:15, (ROMEA)
Mária Ferencová-Zajacová a David Ištok (FOTO: www.cestaven.cz)
Mária Ferencová-Zajacová a David Ištok (FOTO: www.cestaven.cz)

Deset nominací na české filmové ceny Český lev, jejichž předávání proběhne v sobotu 21.2. od 20:00 v pražském Rudolfinu a v přímém přenosu je bude vysílat Česká televize, získal snímek Petra Václava Cesta ven.

V kategorii nejlepší herecké výkony ve vedlejší roli byla nominována Mária Ferencová-Zajacová, za výkon v hlavní roli Claudia Dudová. Další nominaci získali střihač Florent Mangeot, kameraman Štěpán Kučera a Petr Václav za scénář a režii. Česká filmová a televizní akademie letos vybírala z 55 celovečerních filmů a dokumentů.

Nejen o nominacích a filmu Cesta ven si povídala Kateřina Čopjaková s Márií Ferencovou-Zajacovou pro server kauza3.cz.

Zahrála si první větší roli ve filmu a hned s ním zavítala na filmový festival do Cannes. Teď je Mária Ferencová-Zajacová (37) nominována za vedlejší roli v Cestě ven na Českého lva. Přesto ji nejčastěji potkáte v některém ze žižkovských parků, jak venčí svého neposedného psíka Luckyho. Na Žižkově žije posledních 19 let a nejvíc na něm oceňuje, že je z něj všude blízko.

Jste nominovaná na Českého lva za vedlejší roli ve filmu Cesta ven. Hrála jste předtím někdy?

V bollywoodském filmu Rockstar před třemi lety, ale ta role byla hlavně o tancování a zpívání, nebylo to ještě úplně hraní. Film se natáčel částečně v Praze a Indové z ní byli naprosto unešeni. Byla to moje úplně první zkušenost s filmem a bylo to super!

To je docela nedávná minulost. Čím jste se zabývala do té doby?

Jsem vyučená servírka, takže jsem patnáct let lítala po trochu jiném place. I když jsem většinou pracovala hlavně v hotelech, tak pokud nemusím, do hospody nevkročím. Raději chodím se svým psem po parcích. A v kavárnách si sedám vždycky zády k obsluze, profesionální deformace mě totiž nenechá chvíli v klidu. Pořád jen pozoruju, jak si mí bývalí kolegové vedou.

Film Cesta ven posbíral mnohá ocenění. Naposledy třeba tuzemskou Cenu krtiků za režii, hlavní ženskou roli a další kategorie. Jak jste se k jeho natáčení dostala?

Všimla jsem si na Facebooku, že Petr Václav, o kterém jsem matně tušila, že natočil Mariana, shání lidi do svého nového filmu. Podle popisu jsem sice pochopila, že se do filmu nehodím typově - vypadám spíš exoticky, než romsky, ale stejně jsem se přihlásila. Roli jsem původně nedostala, ale stala jsem se asistentkou castingu. Byla jsem šťastná, moc mě baví práce s lidmi a poznávání nových lidí. Žanetu (hlavní ženská postava v Cestě ven) už jsme měli, ale Andreu jsme pořád nemohli najít. Čas utíkal, do natáčení už chyběly jen dva dny a druhá nejdůležitější ženská role nebyla obsazená. Tak mi to Petr prostě nařídil, že ji budu hrát já.

Nařídil? Vy jste nebyla ráda?

Byla a nebyla. Byla jsem ráda, že si zahraju ve filmu, ale do Andrey jsem se zpočátku vůbec nemohla vcítit - prostitutka, potvora, vulgární a temná. A já se ráda směju, nejvíc na světě mě zajímá můj syn…

Vnímáte tu postavu jen takto negativně?

Ani ne negativně jako beznadějně. Je to holka, která už podle mě to hlavní v životě vzdala.

Co je podle vás to hlavní?

Pro mě je to můj syn David a pak chci být v životě tak nějak spokojená

Je to poprvé, co jste dostala spíše temnou roli?

Zatím dostávám samé takové smutné nebo temné roličky. V nějakém anglickém filmu jsem hrála vdovu, v jiném zase Židovku. Opravdu bych si chtěla někdy zahrát nějakou komediální roli.

Jak jste si k Andree nakonec našla cestu?

Díky ostatním hercům a režisérovi, kteří mě drželi, i když mi to úplně nešlo a radili jak dál. To na Cestě ven bylo strašně důležité, že jsme se hned skamarádili a vzájemně podporovali. Cesta ven zachycuje anabázi mladé matky, která se snaží dostat ze sociálního vyloučení.

S tím vy asi nemáte žádnou osobní zkušenost?

Nikdy jsem nežila „v ghettu“, jako malá jsem chodila do různých kroužků a rodiče už dohlídli, abych se vyučila. I na Žižkově, kam jsme se později z bohnického sídliště přestěhovali, jsme vždycky bydleli nahoře. Měla jsem kontakt s Romy a zároveň byl přede mnou otevřený svět, nebyla jsem vyloučená. Ale zkušeností mladé matky, která zůstane sama a musí se starat o malé dítě a zároveň pracovat, tou jsem si prošla. V devatenácti letech jsem se vdala, ve dvaadvaceti porodila syna a ve čtyřiadvaceti rozvedla. S tehdy dvouletým synem jsem skončila v azylovém domě. Když Žaneta ve filmu konečně najde práci jako šička, a pak je na ni záběr, jak sama po směně sedí v šatně, kouří zasloužený cigáro a usmívá se, tak to ji úplně rozumím. O její dítě je postaráno, má hlídání a zároveň ví, že si zrovna vydělala vlastní peníze. Je unavená, ale spokojená. Už ví, že to může zvládnout sama.

Během hledání vhodných lokalit i (ne)herců jste musela mnohokrát do „ghetta“.

Někdy to bylo tak strašné, že jsem se normálně rozbrečela. Nafotili jsme pro potřeby filmu asi tisícovku Romů, většina z nich byla ze sociálně vyloučených lokalit na Ostravsku a Karvinsku, méně pak ze severních Čech. Když jsme našli tu ubytovnu, ve které Žaneta chvíli s dcerou žije, nevěřila jsem svým očím. Bylo to někde na okraji Karviné, autobus tam jezdil jen výjimečně. Nebydleli tam pouze Romové, ale i „bílí“. Malé pokoje, sprchy a toalety společné na chodbě. Chudoba, na kterou si můžete sáhnout. A to, že jste si pěkně uklidili, ji nezakryje.

Umíte romsky?

Bohužel ne, můj táta nechtěl, abych měla problémy s češtinou. Tchýně mě později něco naučila, ale nemluvím. Když to bylo potřeba, překládal mi kolega Štefan. Občas to bylo potřeba, Romové si občas nedokázali představit, co po nich chceme. Jednou, někde v Ostravě jsem zase seděla v nějakém bytě a vysvětlovala, že hledáme Romy do filmu. A první reakce byla: „Porno!? Ani náhodou!“ Od té chvíle jsem vždycky začínala tím, že hledáme herce a herečky, ale ne do pornofilmu. Na Ostravsku a Karvinsku mi zase pomáhalo moje příjmení Ferencová.

Jasně, to je známý a bohatý romský klan v Karviné.

Přesně. Takže hned, jak jsem se představila, začalo se nosit na stůl a dost si mě považovali. Sice s nimi příbuzná nejsem, ale stačila shoda jmen. Pak v Ostravě jsem opravdu jednu svoji příbuznou objevila. Seděla jsem zase u nějakých Romáků v kuchyni a už jsem to nemohla vydržet a povídám hostitelce „Nezlobte se, ale vy máte úplně stejné modré oči, kudrnaté vlasy a uši jako moje teta. Jak jste se jmenovala za svobodna?“ Nakonec jsme se dopátraly toho, že jsme příbuzné.

Co vlastně vaše rodina? Mají radost z vašeho úspěchu?

Máma měla trochu problém s tím, jakou roli tam hraju, je věřící. Nakonec se na film podívala, ale erotickou scénu ve vířivce, jsem musela přeskočit. Táta mi naopak radil, jak hrát potvoru, a film samozřejmě viděl. Je na mě moc hrdý. Největší můj fanoušek je pak syn David, dokonce se mnou zkoušel scénář.

Během několika měsíců jste zažila neuvěřitelný skok - z ubytoven pro nejchudší jste se dostala na červený koberec v Cannes.

To bylo velký! Furt jsem to nechápala, lidi za námi po projekci chodili, blahopřáli nám, zdravili nás, chovali se k nám jako ke hvězdám. Byli tam úžasní herci a herečky, které jsem předtím znala jen z obrazovky. V jednu chvíli jsem se otočila a kousek za mnou stála Aishwara Rai Bachchan, moje nejoblíbenější herečka. Dělala s námi rozhovor novinářka z Le Mondu (pozn. redaktorky: prestižní francouzský deník) v hotelu Carlton. Byla to pecka!

Teď naposledy jste byla na předávání tuzemské Ceny kritiků. Jaký hlavní rozdíl (kromě velikosti) je mezi atmosférou na pražském a canneském galavečeru?

Klaudie získala Cenu kritiků za hlavní ženskou roli, ale nikdo jí nepřišel popřát. To bylo zvláštní. Nemyslím, aby se s námi hned bavili. Uvědomuju si ten rozdíl, oni jsou herci a já holka ze Žižkova, ale bylo by to hezké… I tak bylo fajn vidět takhle zblízka Aňu Geislerovou, tu mám moc ráda.

VIDEO

Přečteno: 1308x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, Cesta ven, Český lev, Petr Václav, nominace, Mária Ferencová-Zajacová



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo