romea - logo
18. listopadu 2017 (sobota)
svátek má Romana
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje 6 Romů a 1 Romka

19.10.2017 21:15
Romové kandidující ve volbách 2017, zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová (Koláž: Romea.cz)
Romové kandidující ve volbách 2017, zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová (Koláž: Romea.cz)

O hlasy voličů se už zítra a v sobotu bude ucházet jednatřicet stran a hnutí, které usilují o získání křesel v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky. Tentokrát nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela Romská demokratická strana (RDS) a v minulých volbách v roce 2013 byli kandidáti Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).

Romové ve volbách 2017

Zástupci romské menšiny zaujímají místa alespoň na jednotlivých kandidátkách majoritních stran a hnutí.

Do voleb jde letos podle informací serveru Romea.cz sedm Romů, čtyři na kandidátkách Strany zelených, jeden za sociální demokracii, jeden na kandidátce „vlasteneckého“ Hnutí Řád Národa a jeden za SPR - RSČ Miroslava Sládka, která proslula už v devadesátých letech rasistickými výroky na adresu Romů.

Náhradníkem na pirátské kandidátce ve Zlínském kraji je další romský kandidát František Šarišský.

Voliči budou moci kroužkovat i zástupce vietnamské menšin žijící u nás, kteří kandidují například na kandidátce Občanské demokratické alianci nebo za Pirátskou stranu.

Pět kandidátů jsme v minulých dnech postupně představili v rozhovorech na serveru Romea.cz.

Sedm Romů na kandidátkách, čtyři za Stranu zelených

Strana zelených jako jediná strana nasadila do voleb hned tři Romy a jednu Romku. Kromě „nováčků“ ve velké politice Anny Chválové, Karla Kariky a Martina Bajgera i Davida Tišera, který kandidoval už v minulých volbách v roce 2013 na třetím místě plzeňské kandidátky Strany zelených. Letos kandiduje až na třináctém místě v Praze.

Z programu Strany zelených je patrné, že je dlouhodobě nakloněná všem menšinám žijících u nás.

Karel Karika program v rozhovoru pro Romea.cz označil jako ucelený, jak by se společnost měla chovat nejen k menšinám, ale i k seniorům, ženám a samoživitelkám. S ním souhlasí i Anna Chválová, Martin Bajger a David Tišer, kteří se rovněž ztotožňují s programem Strany zelených.

Ta dlouhodobě podporuje opatření proti diskriminaci na základě věku, sociálního postavení, etnicity či sexuální orientace.

David Tišer v předvolebních rozhovorech s romskými kandidáty sdělil, že prioritní tématy, kterým by se on rád věnoval je přijmout zákon o sociálním bydlení, uvést inkluzívní vzdělávání do praxe, regulovat exekuce a zrovnoprávnit stejnopohlavní rodiny.

VOLBY 2017

Největší šanci na zisk mandátu má David Beňák

Tišer je přesvědčený, že jedinou garancí v prosazování zájmů a potřeb Romů je přítomnost samotných Romů v Parlamentu. Posledním poslancem, respektive poslankyní, která se hlásila k romské menšině, byla Monika Horáková (dnes Mihaličková), která ve sněmovně zasedala v letech 1998 – 2002. Horáková se do sněmovny dostala z druhého místa kandidátky tehdejší Unie svobody a stala se nejmladší poslankyní. Ještě před tím, když nepočítáme porevoluční romské poslance a poslankyně, byl ve sněmovně až do roku 1996 Ladislav Body.

Od roku 2002, tedy dlouhých 17 let, se do Parlamentu ČR nedostal žádný další Rom nebo Romka. Přestože s jedničkou za Stranu zelený v roce 2010 kandidovala v Pardubickém kraji Lucie Horváthová (dnes Fuková), bohužel ani z tohoto místa neuspěla.

Podle Bajgera a Kariky má největší šanci dostat se do sněmovny se čtrnáctkou v Praze na kandidátce ČSSD David Beňák, který od dubna zastává funkci náměstka ministra pro lidská práva a legislativu.

V minulých volbách získala ČSSD v Praze čtyři mandáty, letos to podle preferencí vypadá ještě na menší počet, a aby David Beňák přeskočil kandidáty před sebou, musel by získat přes 3 500 preferenčních hlasů.

„Volitelný je přece každý, kdo kandiduje. Od čeho pak máme možnost zakroužkovat si až čtyři kandidáty? Já věřím, že volič si dokáže vytáhnout člověka, který je oslovuje, třeba i z čtrnáctého místa a naopak nemile mohou být překvapeni kandidáti z první desítky,“ burcuje své voliče David Beňák.

Karel Karika by dokonce Beňáka nejraději viděl jako nástupce současného ministra pro lidská práva Jana Chvojky. V politické kariéře jej podporuje i Martin Bajger, ten dokonce apeloval na pražské Romy, aby dali svůj hlas právě romskému kandidátovi za ČSSD.

David Beňák na dotaz, proč se v posledních volebních obdobích Romové do sněmovny nedostali, pro server Romea.cz sdělil, že romští kandidáti neprofilují ve veřejném celospolečenském životě, možností, které veřejný prostor skýtá, nevyužívají naplno.

„A u mladé generace Romů mě to mrzí dvojnásob. Jsou vzdělaní, mají rozhled, znají jazyky, umějí komunikovat, používat sociální sítě, mají zkrátka všechny předpoklady k tomu, aby se úspěšně podíleli na ovlivňování věcí veřejných,“ uvedl v rozhovoru Beňák.

Náměstek ministra David Beňák si rovněž postěžoval, že citelně chybí zákon o sociálním bydlení. „Ten jsme v tomto volebním období již připravili, ale nakonec bohužel zůstal ležet v Poslanecké sněmovně,“ sdělil a doplnil, že bude tedy na příští vládě a poslancích, jak se postaví k řešení sociálních potíží.

Počet Romů na kandidátkách se výrazně snížil

Oproti minulým volbám do Poslanecké sněmovny se počet romských kandidátů znatelně snížil. V roce 2013 kandidovalo do sněmovny 20 Romů a Romek. Nikdo však neuspěl.

Z dvacítky kandidátů různých politických stran uspěl nejlépe David Beňák, který získal v Praze 2275 preferenčních hlasů. Na zisk mandátu to však nestačilo.

Dobře si vedli i dva kandidáti Strany zelených Lucie Horváthová (dnes Fuková) se 370 preferenčními hlasy a David Tišer 271 hlasy v Plzeňském kraji.

Pět Romů kandidovalo za Romskou demokratickou stranu, která postavila kandidátky pouze ve Středočeském a Libereckém kraji. V tom prvním RDS obsadila poslední místo, když získala 395 hlasů (0,06%). V Libereckém kraji skončila RDS předposlední se ziskem 214 hlasů (0,1%).

Strana rovných příležitostí nominovala 7 svých členů na kandidátky Strany zelených. Tito kandidáti získali celkem 1370 preferenčních hlasů. Nejlépe si vedl v Praze trenér boxu Stanislav Tišer (630 hlasů), následuje ho Čeněk Růžička (194) a Elena Gorolová (131).

Romové na kandidátkách extremistických stran

Námi osloveni byli i zbylí dva kandidáti, Vojtěch Kelt, který kandiduje s devítkou za hnutí Řád národa. Dlouho domlouvaný rozhovor nakonec odmítl kvůli pracovnímu vytížení prostřednictvím SMS zprávy.

Připomeňme jen, že v kampani Hnutí Řád národa se aktivně angažuje zpěvák Tomáš Ortel, který je známý svými nenávistnými texty, na koncerty skupiny Ortel chodí neonacisté a sami členové Ortelu se pohybují mezi neonacisty a sympatizují s jejich aktivitami.

Když skupina Ortel získala minulý rok stříbrného slavíka, odešel na protest ze sálu zpěvák Radek Banga a stal se terčem rasistických útoků ze strany příznivců Ortelu.

Karika: "To, že Romové kandidují za hnutí Řád Národa nebo za Sládka je šílené."

Kandidátem hnutí Řád národa na senátora byl protiromský politik Jiří Maria Sieber, o kterém jsme na serveru Romea.cz několikrát psali, například v souvislosti s šířením hoaxu, že Romové dostávají zdarma žárovky či pračky.

Spojit se nám nepodařilo ani s Vasilem Gožem, který kandiduje za Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) Miroslava Sládka. Podle slov Tomáše Froňka, který se nám ochotně dvakrát snažil rozhovor zprostředkovat, se na něj Gožo necítil. Podle Froňka je Vasil Gožo „rozzlobený občan, který se stydí za oslovení Rom“. Froněk po telefonu Goža i citoval: „Říká, že i slušný cikán může kandidovat za slušnou stranu.“

SPR-RSČ byla vůbec první stranou, která použila protiromskou rétoriku a dostala se do Poslanecké sněmovny, kde byla v období 1992 - 1998. Tehdy Sládek šokoval politickou scénu výrokem: "Cikáni by měli být trestně odpovědni již od narození, neboť to je jejich největší zločin." Sládek pak na čas zmizel z politické scény a na jeho stranu byl vyhlášen konkurz. Nyní se vrátil a jeho rasistická rétorika je stejná jako v 90. letech.

Historicky je to zřejmě poprvé, kdy Romové kandidují za podobné strany.

„To, že Romové kandidují za hnutí Řád Národa nebo za Sládka je šílené. Je jasné, že je strany využijí k tomu, aby jim Romové dali hlas. A pramení to i z neznalosti, která strana má hodnoty a chce se skutečně menšinami zabývat nebo jim uškodit,“ uvedl k tomu Karel Karika.

Podobný názor zaujímá i Martin Bajger. Romové na kandidátkách xenofobních stran by podle něj měli jít v prvé řadě na přednášku o romské identitě. „Jestli chtějí takovýmto způsobem převlékat kabát, tak to s nimi nemůže dopadnout dobře,“ dodal Bajger.

Více žen do politiky, ale Romka jde do voleb jediná

Na většině kandidátek oproti dřívější době se daleko více objevují ženy. Poměr žen je dosud vůbec nejvyšší v historii Česka. Ostatně Česká republika v posledních letech sklízela od OSN za nízké zastoupení žen v politice dlouhodobou kritiku. Meziparlamentní unie, která sestavila žebříček 193 zemí, ČR obsadila 94. příčku. Vyšší podíl žen v dolní parlamentní komoře má dnes víc jak Česko kupříkladu Irák nebo Somálsko.

Ženy se podle posledních průzkumů ve většině případů ucházejí o křeslo levicových stran než pravicově zaměřených. V Poslanecké sněmovně by po volbách mohlo zasednout ze současné pětiny o něco více žen. Na letošních kandidátkách připadá ženám až čtvrtina volitelných míst.

Nicméně ve velkém procentu jsou na kandidátních listinách ženy na zadních pozicích. To potvrzuje i Anna Chválová, která do Poslanecké sněmovny kandiduje za Stranu zelených a je tak jedinou romskou kandidátkou v letošních volbách.

„Já jsem na 32. místě, pro někoho to může znamenat, že jsem nevolitelná, ale mě jde především o to, získat hlas pro stranu, za kterou kandiduji,“ řekla v předvolebním rozhovoru pro server Romea.cz Chválová, která se kromě sociálního bydlení dlouhodobě zajímá o tématiku genderu a samotného postavení romských žen ve společnosti.

Více žen v politice by jednoznačně uvítal i starosta Předlic Karel Karika, který rovněž jako Chválová kandiduje za Stranu zelených, ale v Ústeckém kraji na 26. místě.

Karika v rozhovoru pro server Romea.cz upozorňoval na nízkou volební účast Romů. Podle něj mladí Romové k volbám nechodí a nechávají to na seniorech z majority.

„Pokud si vzpomínáte, v minulosti se stávalo, že jejich hlas byl některou stranou zaplacený pár korunami. Strana měla hlas a Romové dvě stovky. Není možné nechat se takto využívat,“ uvedl Karel Karika.

Z jeho slov vyplývá, že by si společně s Martinem Bajgerem, který je na 25. místě rovněž na ústecké kandidátce přáli, aby je kroužkovali právě Romové. I tím se podle Kariky ukáže, zda k volbám nakonec půjdou.

Volby zřejmě vyhraje hnutí ANO

Letošní volby do Poslanecké sněmovny jsou v pořadí sedmé za 24 let existence samostatné České republiky. O přízeň zhruba osmi milionů voličů usiluje 31 volebních uskupení, což je o osm více než při minulých volbách v roce 2013.

O hlasy voličů se uchází více než 7500 kandidátů. Na jedno poslanecké křeslo tak připadá přes 37 uchazečů. To, které strany budou nejúspěšnější, by mohla ovlivnit i volební účast. Obvykle se pohybuje kolem 60 procent.

Za jednoznačného favorita voleb je považováno hnutí ANO a asi získá více než jen 47 obhajovaných poslaneckých mandátů. Nemá ale podle expertů jisté, že očekávané vítězství dokáže zúročit sestavením většinové funkční vlády.

ČSSD se pokouší o třetí vítězství ve sněmovních volbách v řadě. Místo v dolní komoře si zřejmě bezpečně udrží KSČM s nynějšími 33 poslanci. ODS by po čtyřech letech v opozici ráda dosáhla na dvouciferný procentuální výsledek a má šanci získat více než jen nynějších 16 mandátů. S menší podporou se naopak zřejmě bude muset smířit TOP 09 v čele s Miroslavem Kalouskem, která obhajuje 26 mandátů. KDU-ČSL obhajuje 14 poslaneckých křesel.

Ze sněmovní mapy zmizí Úsvit, který už ve volbách samostatně nekandiduje. Jeho zakladatel Tomio Okamura ale ve Sněmovně nejspíš zůstane jako šéf svého dalšího hnutí Svoboda a přímá demokracie, a to díky hlasům nespokojených voličů. Do Sněmovny pravděpodobně doplují také Piráti, kteří by tak navázali jako alternativní strana na úspěchy v ostatních typech voleb.

Přečteno: 6914x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Volby, Volby 2017, Politika, Extremismus, Strana zelených, ČSSD



HLAVNÍ ZPRÁVY

Shromáždění na Abertově - 17. 11. 2017

videoZÁZNAMY: ČR si připomněla 17. listopad, policie v Praze zadržela dva příznivc eextremistické DSSS

17.11.2017 12:54, (AKTUALIZOVÁNO 21:00)
Obyvatelé České republiky si dnes připomněli výročí událostí spojených se 17. listopadem. Hlavní město zažilo pietní shromáždění, demonstrace pravicových extremistů i krajní levice i různé kulturní akce. Na akce svolané u příležitosti výročí událostí z listopadu 1939 a 1989 dohlíželi stovky policistů, pražským jednotkám vypomohly i další krajská ředitelství.
 celý článek

Dominika Duka (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Kardinál Duka poblahopřál nenávistné Okamurově SPD k volebnímu výsledku. Spojuje nás péče o bezpečí lidí a řada jiných témat, uvedl

16.11.2017 13:45
Hlava české katolické církve, kardinál Dominik Duka, poblahopřál k výsledkům voleb předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamurovi. „Dovoluji si Vám pogratulovat k výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jsem přesvědčen, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v této zemi i řada jiných témat. Přál bych Vám, abyste Vy i Vaši poslanci v nově ustavené sněmovně dokázali důrazně prosazovat právo a spravedlnost,“ uvedl Duka ve svém dopise.
 celý článek

Emil Voráč

Emil Voráč: Dokud nebudeme schopni se dohodnout, ničeho nedosáhneme a budeme k sobě chovat nenávist

16.11.2017 12:15
Co vlastně chceme? Nesouhlasíme s dosavadní politikou a vůbec se nedivím. Vadí nám převažující nálady tohoto národa. Dlouhodobě si stěžujeme, že politika, ale i integrační činnost je o nás, ale bez nás. Nejsme spokojení, že romská menšina nemá zástupce v senátu, parlamentu, nebo ve vládě a také na úřadech, kde se jaksi tvoří vnitřní zákony, které mnohdy jsou specificky nastavené proti naší menšině.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo