romea - logo
24. května 2018 (čtvrtek)
svátek má Jana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR kandiduje 20 Romů

Praha, 21.10.2013 13:00, (Romano voďi)
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

Předčasné volby nabízejí mnoho otázek a hlavně stojí již několik týdnů v centru mediální pozornosti. Samozřejmě i té naší, protože v nich od roku 1990 kandiduje historicky největší počet Romů, jde-li o snahu oslovit voliče nikoliv jen prostřednictvím samostatných romských stran, ale rovněž na kandidátních listinách stran „majoritních“. Pokusili jsme se oslovit většinu těchto kandidátů a položili jim několik dotazů.

Celé rozhovory, stejně jako zmiňovaný historický exkurz zastoupení Romů v Parlamentu ČR, shrnutý v komentáři Jarmily Balážové, naleznete na www.romea.cz. Nyní nabízíme alespoň stručné představení žen a mužů, kteří se hlásí k romské identitě a rozhodli se aktivně pokusit oslovovat potenciální romské i neromské voliče.

V době protiromských nepokojů, demonstrací, falešných statistik a napadání emailů i osobních účtů na různých sociálních sítích všech, kdo na tuto společenskou atmosféru upozorňují, je to nejen potřebná, ale i nejrozumnější reakce. Bohužel u většiny kandidujících jde o místa nevolitelná nebo jen s obrovskou mírou preferenčních hlasů, i tak jde ale o zajímavý politický počin. Na ten budou moci v budoucnosti navazovat další Romové. Navíc je jasným signálem mířícím nejen k politickým stranám, ale do celé společnosti. A zdá se, že si potřebu participace samotných Romů na politické úrovni konečně uvědomují i představitelé samotných stran, a to může být z hlediska perspektivy voleb dalších nesporně zásadní zlom.

Lev 21 – Národní socialisté: strana reprezentovaná Jiřím Paroubkem, někdejším premiérem a předsedou ČSSD, nás kontaktovala sama a oznámila nám, že za ně v těchto volbách kandidují dva Romové.

Gabriela Huňáková je zdravotní sestra a kandiduje na osmém místě v Královéhradeckém kraji.

1. Proč tato strana? Velice mě zaujal její volební program, asi dva měsíce jsem i kvůli tomu členkou partaje. Nejspíš bych neřešila ztotožňování se s jednotlivými body programu, jak se na to ptáte. Myslím, že program je všestranně zaměřen a ztotožňuji se s ním celkově. Tato strana nemyslí pouze na stát jako celek, ale i na jeho občany. A počítá i s otázkou soužití, chudoby, bydlení. Co se menšin týká, cituji jednu z vět programu: „Chceme podporovat a ochraňovat všechny menšiny“.

2. Mé politické zkušenosti jsou zatím na úrovni „začátečník“, protože jsem před pár měsíci teprve dostudovala bakalářský titul na Slezské univerzitě v Opavě, v oboru veřejná správa a regionální politika. A proč kandiduje letos tolik Romů? Asi proto, že jejich postavení je v dnešní společnosti na velmi špatné úrovni a Romové se chtějí sami angažovat ve zlepšování této situace, protože zatím se toho moc nemění a Romové to tu nemají vůbec lehké. Nejspíš věříme, že když budeme mít přehled, jak to v naší politice funguje, zjistíme, co dělat proto, aby se nám tu žilo lépe. A také, pokud romští obyvatelé uvidí, že za nějakou stranu kandiduje Rom, je velice pravděpodobné, že budou dané politické straně věřit více než těm, která Romy ve straně nemá a třeba to bude i takový impulz pro romské obyvatele, aby šli vůbec volit, protože si myslím, že jen velmi malá část romského obyvatelstva chodí k volbám.

A těžko říci, jestli si jsou všichni kandidáti vědomi toho, co by je v politice čekalo, ale podle mého názoru, kdyby o politice nevěděli vůbec nic, asi by nekandidovali.

Zdeněk Gábor ve stejném kraji kandiduje na místě osmnáctém. Vyučil se v oboru zedník, ani on se politicky dosud neangažoval a členem strany je krátce. Jiné politické angažmá dosud nezažil a rozhodl se k němu z těchto důvodů:

1. Strana má ve svém programu návrhy řešení problémů v místech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Řešení souvisí s nutností oživení ekonomiky, která není možná bez nových pracovních příležitostí prostřednictvím státních zakázek, především ve stavebnictví. Následkem neřešení těchto věcí je vzrůstající averze většinové společnosti vůči Romům, které potom dále využívají různé extremistické a neonacistické organizace. S prací je to těžké. Zaměstnavatelé k nám Romům přistupují, podle mého názoru, diskriminačně. Raději zaměstnají „bílé“ a nám řeknou, že se ozvou a stejně se nedočkáte.

2. Je dobře, že v letošních volbách kandidují i Romové. Dokud nebudeme moci mluvit do politiky, do té doby se toho pro nás moc nezmění. A na váš dotaz, zda by měli kandidující Romové spolupracovat, odpovídám, že ano, a to i přesto, že jsou z různých politických stran.

Česká pirátská strana je inspirovaná švédskou Pirátskou stranou. Stejně jako v dalších evropských zemích vznikla jako odpor proti údajnému omezování základních občanských práv vlivnými lobbistickými skupinami. K hlavním tématům patří občanské svobody, sdílení informací, efektivní využití technologií, ochrana soukromí, vzdělání a zdravotnictví.

Strana nominovala na 11.místě v Ústeckém kraji i Štefana Horváta, který bydlí v Duchcově, je bez politické příslušnosti a je pracovníkem v sociálních službách.

Dalším politickým subjektem, jehož představitelé nás sami upozornili na fakt, že za ně kandiduje i Romka, je SPOZ (Strana práv občanů Zemanovci).

Gabriela Kertészová, asistentka pedagoga a sociální pracovnice, získala v Karlovarském kraji 14. místo. Pochází ze smíšené rodiny, k romství se ovšem hlásí, což vyplývá i z volby jejího pracovního zaměření. Je členkou strany, dokonce v předsednické pozici vede místní organizaci SPOZ v Kraslicích.

1. Do SPOZ jsem vstoupila, protože souhlasím s volebním programem 300. Hlavním bodem již zmíněného programu je přijetí zákona o prokázání původu příjmů a majetku, včetně možnosti zabavení nelegálně získaného, tedy nakradeného majetku, dále o odvolatelnosti politiků. Jsem toho názoru, že zákon o přiznání majetku by měl být prioritou každého politika naší země. Bohužel tomu tak není, a proto je SPOZ pro pravicové strany tak nepřijatelná. Program SPOZ hovoří také o snížení sazby DPH u léků a potravin na 10%.

2. Proč kandiduje letos tolik Romů? Podle mého názoru je to dané momentální situací v ČR, kde se neustále prohlubují xenofobní nálady mezi majoritou a romskou menšinou. Na druhé straně je dobře, že je mezi námi mnoho takových, kterým není osud ČR lhostejný a snaží se zapojit do veřejného dění. Je nutné si uvědomit, že jsme občany naší republiky a zákony platí pro všechny stejně. Množství kandidujících Romů v těchto volbách vnímám velmi.

ČSSD do voleb vysílá tradičně Davida Beňáka, vedoucího odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městské části Praha 14. Členem strany je 10 let, voleb se účastní potřetí, z toho podruhé do Poslanecké sněmovny ČR. Naposledy v roce 2010 byl na 22. místě, nyní ve volebním kraji Praha získal deváté místo.

1. Pro tuto stranu jsem se rozhodl, protože jsem byl přesvědčen o tom, že je to jediná levicová strana, která může vytvořit dlouhodobě udržitelný sociální stát. Bohužel nikdy nedostala tak silný mandát, aby se tak stalo ve všech oblastech. Předtím jsem členem jiné politické strany nebyl.

2. Jak se podle mě představitelé ČSSD věnují tématům vzájemného soužití, protiromských demonstrací, sociálního bydlení atd.? A jakou šanci to mám uvnitř strany ovlivnit já? Možná to v médiích tak nevypadá, ale k těmto oblastem se politici ČSSD vyjadřují. Není to vždy adresně, ale to není přece podmínkou. Pokud se hovoří o bezpečnosti, pak se to týká všech. Pokud je to téma většího počtu pracovních míst, dotýká se to také všech. Myslím, že i ČSSD má tu výhodu, že disponuje odborným zázemím na vysoké úrovni, a tím je možné i diskusi ovlivňovat. V mnoha ohledech tedy probíhá diskuse o těchto tématech věcně. Aktuální hlavní témata jsou dána volebním programem ČSSD, zejména tedy vytvoření pracovních míst, podpora rodin, zákon o sociálním bydlení, bezpečnost atd. Pokud jde o vyjadřování některých členů strany, kteří se vyjadřovali protiromsky, tak se nejedná o postoj strany, ale konkrétních osob. Já osobně do týmu vkládám řadu zkušeností, např. z oblasti sociální politiky, a tak se také podílím na formulování politiky pražské ČSSD. A kandidaturu výrazně většího počtu Romů za různé strany osobně vítám. Je to určitě posun. Pokud vím, tak nikdo z nich zkušenosti z vysoké politiky nemá. To je však nemusí nijak diskvalifikovat. Podle mého musí být kandidát spojený s jasným politickým programem, na kterém je strana postavena. Dokážu si představit, že bychom společně hledali na některých klíčových tématech týkajících se Romů společná řešení bez ohledu na politickou příslušnost. Tento názor opírám o to, že jsem přesvědčen, že ČSSD je silnou platformou pro obhajobu zájmů, které se Romů dotýkají.

Politické hnutí Změna vzniklo minulý rok, v těchto předčasných volbách se pokoušelo o dohodu se Stranou zelených, na níž se strany vzájemně nedomluvily. Nakonec jde s Klíčovým hnutím (Táňa Fischerová), hnutím Zelení, Humanistickou stranou a dalšími. Na jejich kandidátce se objevili členové stran Moravané, Občané.cz a Hnutí FAIR PLAY.

V Ústeckém kraji kandiduje na 7. místě Drahomír Radek Horváth, pracovník v sociálních službách, jenž vede poradnu, aktivista.

1. Hnutí Změna mě pro kandidaturu oslovilo, a nebylo jediné. To, co prosazuji za sebe a co se setkalo s příznivým ohlasem uvnitř hnutí, je jasná a podrobně definovaná koncepce řešení situace sociálně vyloučených romských lokalit a recept na zlepšení vzájemného soužití mezi romskou minoritou a majoritní částí populace.

2. Já rovněž vítám skutečnost, že se Romové v současné době angažují v politice víc než kdy doposud. Je to známkou toho, že nám jde skutečně o kvalitu vzájemného soužití v této zemi. Mnozí lidé očekávali ve světle protiromských demonstrací spíše negativní vývoj událostí, a to, že se budeme radikalizovat a primitivně militantně reagovat, ale je evidentní, že Romové jsou racionálně uvažující jedinci, kteří svým podílem na věci veřejné dávají jasně na vědomí svou ochotu měnit situaci k lepšímu.

Romská demokratická strana vznikla v srpnu 2013, těsně před volbami do Poslanecké sněmovny. Předsedou je Miroslav Tancoš, mohli jste jej zaregistrovat i v Interview Daniely Drtinové coby předsedu strany, který ovšem sám nekandiduje.

RDS postavila kandidátky v Libereckém a Středočeském kraji. V prvním vede kandidátku sanitář Milan Cina, za ním se o přízeň voličů bude ucházet Patrik Kotlár, který pracuje v sociálních službách a následuje podnikatel Jiří Netušil. V kraji Středočeském najdete dva kandidáty – Emila Horvátha, který vlastní firmu opravující inženýrské sítě. Zřejmě právě proto mu jde o větší pracovní gramotnost Romů. Podle jeho slov jsou dnešní mladí v jiné situaci, než byl on. Mladí Romové si podle něj práci najdou jen velmi obtížně. „Uvědomují si, že bez práce je čekají jenom exekuce,“ říká Horváth. Ve zmiňovaném kraji ještě na druhém místě kandiduje recepční Dezider Balog.

Program strany počítá s vytvářením nových firem, výstavbou sociálního bydlení. Preferuje zaměstnanost před pasivním pobíráním dávek. Kandiduje pouze v Libereckém a Středočeském kraji Předseda RDS Miroslav Tancoš k rozhodnutí strany kandidovat samostatně říká:

1. Založili jsme samostatnou romskou stranu, protože se pravidelně účastníme různých akcí na podporu Romů, v okamžicích, kdy neonacisté pochodují ulicemi a chtějí Romy zastrašit. Setkali jsme se s mnoha názory, že je nutné mít silnou politickou stranu, reprezentaci, aby se nejednalo „o nás bez nás“. Tak jsme rok připravovali vznik RDS, stanovy, program.

2. Ne, o možné koalici a společné kandidátce v těchto volbách jsme s žádnou stranou nejednali. A ani si neděláme žádné iluze o vítězství. O spolupráci SZ a SRP vím, myslím, že vybrali dobré kandidáty z řad Romů. Naše volební priority jsou nezaměstnanost, bydlení, vzdělání a vytvořeni tolerantního prostředí bez předsudků, v němž příslušnost ke skupině vymezené rasou, barvou pleti, jazykem či příslušností k jinému národu nemůže být důvodem k odlišnému posuzování jednotlivce a zacházení s ním.

A na závěr jsem záměrně nechala Stranu rovných příležitostí a Stranu zelených. Tam jde totiž od roku 1990 o nejvýraznější spolupráci a nabídku ve volbách. Sama SZ, jak můžete zjistit i z velkého rozhovoru s jejím předsedou Ondřejem Liškou v tomto čísle (RV 10/2013), se dlouhodobě tématu soužití a dalším s tím spjatým otázkám věnuje a také se vymezuje proti rasistickým projevům.

Není překvapením, že přímo za ní kandidují coby její členové i Romové – sociální antropoložka Lucie Horváthová (Pardubický kraj, osmé místo) a aktivista, student FF UK, obor romistika, David Tišer (Plzeňský kraj, třetí místo). Opět z prostorového omezení tohoto článku odkazuji k serveru romea.cz, kde naleznete obsáhlé rozhovory nejen s těmito dvěma kandidáty, ale se všemi ostatními. Využít můžete také sociální sítě, kde zejména druhý jmenovaný vede svoji kampaň.

A protože došlo k historicky významné dohodě mezi SZ a SRP, navržení kandidáti druhého jmenovaného politického subjektu (vznikl rovněž nedávno, konkrétně v lednu 2012) získali celkem sedm míst. V čísle (RV 10/2013) představujeme ve vzájemné zpovědi se senátorkou Alenou Gajdůškovou Čeňka Růžičku, výraznou osobnost romského polistopadového hnutí, jenž se dlouhá léta věnuje zejména otázkám holocaustu, ale i lidských práv (Královéhradecký kraj, 4. místo).

Bývalý reprezentant v boxu, dlouholetý trenér Stanislav Tišer kandiduje na 15. místě v Hlavním městě Praha. Politické zkušenosti učinil v minulosti již s Evropskými demokraty, kteří jej oslovili.
V Moravskoslezském kraji vybrala SZ na jedenácté místo Antonii Burianskou. Ta vystudovala dálkově Ostravskou univerzitu v oboru Speciální pedagogika pro učitelky mateřských škol a výchovné pracovníky. Pracuje jako učitelka a vychovatelka na základní škole ve Vítkově, bývalé zvláštní škole, kde tvoří 90% žáků Romové. V tomtéž kraji ještě kandiduje na 31. pozici terénní pracovnice Elena Gorolová.

Volíte-li v Libereckém kraji, na kandidátní listině zmiňované SZ naleznete na osmém místě sociální pracovnici Emilii Horáčkovou. I ji nominovala SRP, jejíž členkou Horáčková je. Domnívá se, že je zapotřebí organizovaně se postavit proti vlně rasismu a nenávisti, která začíná ovládat společnost. Blízká je jí i snaha SRP bojovat proti chudobě. Po dlouhé době je tu podle ní strana, která chce bojovat za Romy a jedná o společenském smíru a pomoci pro všechny.

Jozef Miker, původní profesí zámečník důlního velkostroje, který žije v Krupce, kandiduje v Ústeckém kraji, je znám svojí prací s mládeží a účasti na blokádách proti pochodům neonacistů. Najdete ho na šestém místě.

Štefan Tišer, předseda SRP, kandiduje rovněž v kraji Ústeckém. SZ mu nabídla místo páté. Sám nám řekl: „SRP vznikla na popud Romů, na základě současné situace v ČR. Byla to přímá výzva, abychom konečně jednali za sebe samé, aby „o nás bez nás“ nejednali druzí. Byl jsem také v ROI v jejích začátcích.“

1. Jaké vidím šance? Obecně dosti velké právě proto, že jsme šli do dohody se Stranou zelených, se kterou máme skoro stejný program. Oslovily nás i jiné politické subjekty, ale vyhráli to zelení.

2. Ano, letos oproti minulosti kandiduje hodně Romů. Jsem rád, že se konečně i Romové zvedli a jdou bojovat nejen za sebe, ale hlavně pro lepší život naších děti – ty jsou naše budoucnost a pro ně musíme udělat vše, aby nám jednou nevyčetly, že jsme měli možnost, a nic jsme neudělali.

Nevíme, jak volby dopadnou, která strana kolik procent získá, kolik preferenčních hlasů jednotliví kandidáti. Jisté ale je, že pro všechny půjde o nesmírně cennou zkušenost, to platí i pro strany, které jim případně nabídly kandidaturu. Nemusím zdůrazňovat význam vzájemné komunikace, vyjednávání, poznávání, setkávání s občany v ulicích atd.

Po dlouhé komunikaci, kterou jsme s kolegyní absolvovaly při oslovování všech kandidátů, a šlo o komunikaci velmi časově náročnou, jsme učinily několik zajímavých poznatků. Vlastně všichni kandidáti tvrdí, že navzdory politickému spektru lze spolupracovat, je-li k tomu vůle jednotlivců i stranických sekretariátů, liší se jen v názoru, jak to činit a v jaké míře to čistě teoreticky bylo možné.

Druhý zajímavý poznatek se týká racionálního přístupu. Většina, neřkuli opět všichni, si uvědomují, že se do PS dostat nemusí, ale že půjde kromě jiného dle osobní úspěšnosti či úspěšnosti strany v případě SRP o to, bude-li spolupráce možná i nadále, například ve volbách komunálních, a to samozřejmě bude záviset i na tom, kolik voličů se podaří získat romským kandidátům samotným.

A poslední zkušenost: většina si je vědoma, že chce-li se pohybovat v politice, musí si zvykat i na otázky kritické, nevnímat je osobně. A to je skutečnost, s níž bude muset počítat i ta menšina jmenovaných, která s tím prostě problém má.

Článek vznikl pro říjnové časopisu Romano voďi. Časopis si můžete objednat na: romea@romea.cz.
Přečteno: 4637x

Kam dál:

Štítky:  

RV, RV 10/2013, Volby, Volby 2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

V městečku Saintes Marie de la Mer na jihu Francie se každoročně koná tradiční pouť k uctění Kali Sáry. (FOTO: Wikimedia Commons)

Ve čtvrtek začíná ve Francii tradiční oslava romské patronky Kaľi Sáry

22.5.2018 22:15
Již tento čtvrtek začíná v jihofrancouzském městečku Saintes Maries de la Mer tradiční romská pouť, na kterou se sjíždějí Romové ze všech koutů světa, aby uctili svou patronku černou Sáru. Na několik dní tak jinak poklidné městečko ožívá romskou hudbou všech stylů. Tradice této pouťě, která oslavuje kromě Kaľi Sáry také svaté Marie Jakobé a Salomé, sahá až do středověku.
 celý článek

Brutální zákrok slovenských policistů 16. dubna 2017 ve Zborově, okres Bardejov. (FOTO: repro ERRC)

videoBrutální zásah proti Romům ve Zborově: Policejní inspekce uzavřela vyšetřování, nešlo o trestný čin

22.5.2018 16:45
Po roce vyšetřování brutálního policejního zásahu, který se odehrál loni v květnu v romské osadě ve Zborově u Bardějova, policejní inspekce případ uzavřela, podle ní policie nepochybila. Informuje o tom RTVS.
 celý článek

Ida Kelarová 26. 10. 2017 na chodbě Krajského soudu v Děčíně, který řešil případ napadení romských dětí a střelby na táboře v Jiřetíně pod Jedlovou v létě 2016. (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Svědek v případu střelby na romském táboře: Děti se bály a plakaly. Střelec nadával pořadateli že je zm.. cikánskej a buzerant

22.5.2018 16:09
Výslechem dalších svědků pokračovalo dnes u děčínského okresního soudu projednávání střelby na táboře romského pěveckého sboru. Obžalobě z výtržnictví čelí Martin Kout, který podle obžaloby předloni u dětského tábora v Jiřetíně pod Jedlovou na Děčínsku střílel a rasisticky nadával jeho účastníkům. Na táboře byly romské děti. Kout již dříve jakoukoli vinu odmítl, hrozí mu dva roky vězení.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

 

Další články z rubriky







..
romea - logo