Vláda chce do roka napsat zákon o odškodném za nucené sterilizace
Vláda se chystá předložit do konce příštího roku zákon o odškodnění obětí
protiprávních sterilizací. Obrysy normy chce mít na stole do konce letoška.
Kabinet to uvádí v odpovědi na výtky Výboru pro lidská práva (ten vnikl na
základě Mezinárodního paktu o občanských a politických právech). Text se
chystají ministři projednat v pondělí. Výbor Českou republiku kritizuje i za
diskriminaci Romů, posílání romských dětí do zvláštních škol, za výkrmnu vepřů
na místě někdejšího koncentračního tábora v Letech u Písku či za užívání
síťových lůžek v léčebnách.
"Zákon předpokládá komplexní odškodnění obětí protiprávních sterilizací a
uspokojení jejich nároků ze strany státu. Oběti tedy již nebudou muset vznášet u
soudu občanskoprávní žaloby proti zdravotnickým zařízením, kde došlo k provedení
protiprávních sterilizací," píše v odpovědi vláda. Dodává, že není odpovědná za
to, pokud se poškozené osoby na soudce neobrátily. Přesto ale prý chce z dobré
vůle zákon připravit.
S podezřením na nucené sterilizace žen v ČR, a to především romských žen,
přišlo v roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak
přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Výbor proti mučení
navrhl vyplatit odškodné už v roce 2006. V roce 2009 vyslovil ministr pro lidská
práva Michael Kocáb politování za protiprávní sterilizace. Lidskoprávní vládní
rada dala první podnět k odškodnění v roce 2007. Další návrh pak poslala
počátkem roku 2012 kabinetu Petra Nečase (ODS). Ten ho do svého pádu
neprojednal.
Podle odhadů vládního výboru proti mučení by nárok na odškodné mohla mít až
tisícovka žen. Minimálně by ho mohlo dostat 59 žen. Tolik případů totiž už dřív
dostalo od ombudsmana Nejvyšší státní zastupitelství, kvůli nedostatku důkazů je
ale odložilo.
Na základě několik let starého návrhu měly poškozené získat 300 000 až 400
000 korun podle újmy na zdraví či míry porušení tehdejších předpisů. Na
odškodnění měly mít nárok ženy, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci od
ledna 1972 do května 1991. Zákrok se podle tehdejších regulí prováděl "v zájmu
zdravé populace" a úřady k němu motivovaly dávkou až 10 000 korun. Peníze by
mohly dostat i ženy, které lékaři protiprávně sterilizovali po roce 1991, kvůli
uplynutí tříleté promlčecí lhůty ale poškozené už nemohou vymáhat náhradu u
soudu.
Výbor pro lidská práva také doporučil, aby český stát znásobil své úsilí a
třeba odstranil velkovýkrmnu vepřů v Letech u Písku z míst, kde stával za
protektorátu koncentrační tábor pro Romy. Vláda odpovídá, že chce ve spolupráci
s vládní radou pro záležitosti romské menšiny "hledat kroky k řešení situace a
možnosti ukončení provozu velkovýkrmny prasat".
Podle výboru Romové v ČR čelí diskriminaci, mají vysokou nezaměstnanost,
špatný přístup k bydlení, děti končívají v praktických (zvláštních) školách.
Také tyto problémy by měl podle členů výboru stát řešit. Vláda podotýká, že
připravuje novou strategii romské integrace do roku 2020.
Výbor kritizoval i nízké zastoupení žen ve vedoucích funkcích a v politice.
Vyzval strany a stát, aby podnikly kroky k zajištění vyššího podílu žen na
rozhodování.
