romea - logo
20. listopadu 2017 (pondělí)
svátek má Nikola
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Vláda se v pondělí nebude zabývat odkupem vepřína v Letech. Podle Hermana probíhají závěrečná jednání s akcionáři

7.7.2017 15:01
Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (vlevo) a ministr kultury Daniel Herman 13. 5. 2017 v Letech u Písku (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)
Ministr pro lidská práva Jan Chvojka (vlevo) a ministr kultury Daniel Herman 13. 5. 2017 v Letech u Písku (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Vláda se v pondělí ještě nebude zabývat možným odkupem vepřína u památníku romského holokaustu v Letech u Písku. ČTK to dnes sdělil ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Vláda dlouhodobě chce vepřín odkoupit od společnosti AGPI a následně ho zbourat kvůli zachování pietního charakteru místa. Proti zbourání vepřína se na konci června vyslovil prezident Miloš Zeman, za což ho kritizovaly organizace na ochranu lidských práv.

Chvojka na dotaz ČTK uvedl, že jednání o odkupu vepřína zatím na programu jednání vlády není. Obdobně se vyjádřil i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). "Ještě probíhají závěrečná jednání s akcionáři (vepřína). Po jejich skončení bude materiál předložen vládě," napsal Herman ČTK.

Česko za vepřín v Letech na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání výkrmny diskutovalo několik vlád. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho kabinet by chtěl jednání s majiteli ze společnosti AGPI dotáhnout do konce. Ministerstvo kultury nechalo vypracovat posudek o hodnotě pozemků, budov a vybavení. Cenu nezveřejnilo.

Zeman na konci června řekl, že je proti zbourání vepřína, protože by to podle něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet. Uvedl rovněž, že je proti tomu, "aby se likvidoval prosperující podnik" a místo bylo prázdné.

Prezidenta za jeho slova krátce po zveřejnění výroku kritizovalo evropské antirasistické hnutí hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement). Ke kritice se připojila i Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. "Neradi připomínáme zrovna osobě prezidenta – symbolu Česka, že pietní území se k jiným účelům ¬ praktickým, komerčním – zpravidla právě z pietních důvodů a pohnutek obecně lidských – morálních – neužívá. Připomeňme existenci rozsáhlých – „prakticky nevyužitých“ ploch v Osvětimi, Terezíně, Lidicích, Ležákách a na mnoha jiných místech poznamenaných rasistickými genocidami 2. světové války," uvedla Rada ve vyjádření zaslaném serveru Romea.cz.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

Přečteno: 1581x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Vláda, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

Shromáždění na Abertově - 17. 11. 2017

videoZÁZNAMY: ČR si připomněla 17. listopad, policie v Praze zadržela dva příznivce extremistické DSSS

17.11.2017 12:54, (AKTUALIZOVÁNO 21:00)
Obyvatelé České republiky si dnes připomněli výročí událostí spojených se 17. listopadem. Hlavní město zažilo pietní shromáždění, demonstrace pravicových extremistů i krajní levice i různé kulturní akce. Na akce svolané u příležitosti výročí událostí z listopadu 1939 a 1989 dohlíželi stovky policistů, pražským jednotkám vypomohly i další krajská ředitelství.
 celý článek

Dominika Duka (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Kardinál Duka poblahopřál nenávistné Okamurově SPD k volebnímu výsledku. Spojuje nás péče o bezpečí lidí a řada jiných témat, uvedl

16.11.2017 13:45
Hlava české katolické církve, kardinál Dominik Duka, poblahopřál k výsledkům voleb předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamurovi. „Dovoluji si Vám pogratulovat k výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jsem přesvědčen, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v této zemi i řada jiných témat. Přál bych Vám, abyste Vy i Vaši poslanci v nově ustavené sněmovně dokázali důrazně prosazovat právo a spravedlnost,“ uvedl Duka ve svém dopise.
 celý článek

Emil Voráč

Emil Voráč: Dokud nebudeme schopni se dohodnout, ničeho nedosáhneme a budeme k sobě chovat nenávist

16.11.2017 12:15
Co vlastně chceme? Nesouhlasíme s dosavadní politikou a vůbec se nedivím. Vadí nám převažující nálady tohoto národa. Dlouhodobě si stěžujeme, že politika, ale i integrační činnost je o nás, ale bez nás. Nejsme spokojení, že romská menšina nemá zástupce v senátu, parlamentu, nebo ve vládě a také na úřadech, kde se jaksi tvoří vnitřní zákony, které mnohdy jsou specificky nastavené proti naší menšině.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo