romea - logo
24. září 2021 (pátek)
svátek má Jaromír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Vláda se zavázala prověřit majetek zabavený Romům během druhé světové války. Cílem je poškozené Romy odškodnit

13.5.2021 19:37
Ilustrační FOTO: yeowatzup, Flickr.com
Ilustrační FOTO: yeowatzup, Flickr.com

V Česku by měla v brzké době vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by měla jako podklad pro nastavení odškodnění. Počítá s tím nová strategie začleňování Romů na příštích deset let, kterou na svém posledním zasedání schválila vláda.

Podle stránek projektu Holocaust.cz protektorátní úřady z českých zemí do Osvětimi deportovaly přes 5500 českých Romů. Po válce se jich vrátila zhruba desetina. Web připomíná i tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.

"Ze strany vlády ČR dosud nebyl učiněn krok ke spravedlivé kompenzaci majetku, který byl Romům za druhé světové války zabaven," stojí v nové strategii. Podle ní se přitom jedná o výrazný symbolický krok v procesu usmíření.

Podle schváleného dokumentu by měla vzniknout analýza předválečných majetkových poměrů Romů a Sintů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Umožnila by pak vytvoření kompenzačního mechanismu a následné odškodnění obětí.

Spolupracovat s vládním odborem lidských práv mají Ústav pro studium totalitních režimu a spolek Výbor pro odškodnění romského holocaustu, který sdružuje oběti a pozůstalé po nich. Podle autorů strategie je kvůli dlouhé době, která od války uplynula, potřeba se o získání informací a podkladů k vyrovnání pokusit co nejdřív. Na analýzu a nastavení odškodného kabinet ale schválil lhůtu deset let.

"Cílem opatření je vytvoření podkladu, na základě kterého by bylo možné učinit další kroky k nastavení kompenzačního mechanismu a jeho realizace do roku 2030,"uvádí úkolová část strategie.

Vytvoření analýzy k odškodnění doporučila už před rokem a půl Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Požádala tehdy premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze. Babiš radě předsedá.

Podle sčítání lidu z první poloviny 20. let minulého století mělo tehdejší Československo 56.300 romských obyvatel. Z nich 579 bylo v Čechách a 2139 na Moravě a ve Slezsku, většina pak na Slovensku. Moravští Romové žili převážně v osadách na jihovýchodě Moravy, čeští kočovali. V roce 1927 republika přijala "zákon o potulných cikánech", který kočování omezoval, uvádí web Holocaust.cz. Podle něj ale i bez této normy pokračovala integrace Romů na českém území přirozeně. Autoři projektu to dokládají tím, že už ve 30. letech vystudoval právnickou fakultu Rom, který pocházel z osady na Kyjovsku. Romové se nejčastěji živili jako řemeslníci a hudebníci, ale také jako příležitostní dělníci a nádeníci.

Nezisková organizace Výbor pro odškodnění romského holocaustu usiluje o změnu přístupu k romským obětem nacismu dlouhodobě. Požadovala mimo jiné odstranění vepřína z míst protektorátního tábora v Letech u Písku. Vyjednávala také s německými ministerstvy o náhradách. Německo pak v roce 2016 romským obětem za válečné utrpení přiznalo odškodné 2556 eur (nyní zhruba 65.300 korun). Romové z Česka o ně mohli za určitých podmínek žádat přes ministerstvo zahraničí.

"Úřady nedisponují informacemi o přesném počtu romských žadatelů, kteří již byli v minulosti odškodněni v rámci kompenzačních programů obětem nacismu," uvádí strategie. Její autoři hodnotí jednorázovou vyplácenou částku jako poměrně nízkou. Podle nich je také problematické, že o kompenzace nemohli žádat dědicové. Podle strategie tak spolek Výbor pro odškodnění romského holocaustu nepřestává usilovat o podobné odškodnění, jaké dostaly židovské oběti.

Jak vznikala Strategie romské rovnosti, začlenění a participace (Strategie romské integrace) 2021–2030

Oddělení kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny Úřadu vlády ČR připravilo první návrh strategie. Ten na konci dubna 2020 otevřelo k veřejným konzultacím. Konzultace měly probíhat formou online dotazníku. Tento postup kritizovali někteří členové "romské" rady a také neziskové organizace. Podle nich byli Romové nedostatečně zapojeni do přípravy samotného textu strategie a ten jim byl předložen v momentě, kdy byl již hotový.

Neziskové organizace v čele s organizací RomanoNet, která sdružuje několik významných romských a proromských organizací, vyzvaly k přepracování strategie, na které se měly zájem podílet.

První společné jednání pracovních skupin pak proběhlo 24. června 2020 v prostorách Impact Hubu, kde došlo k revizi a návrhům nových cílů a opatření.

Pak probíhala až do konce listopadu 2020 celá série společných videokonferencí, kde se formuloval konkrétní obsah logických rámců a konkrétní úkoly pro jednotlivé resorty. Vznikala také finální podoba textové části. Celý materiál byl předložen k podpisu premiéru Andreji Babišovi 10. prosince 2020 a 17. prosince šel materiál do meziresortního připomínkového řízení.

19. dubna 2021 strategii schválila Rada vlády pro záležitosti romské menšiny a 10. května pak i vláda.

DOKUMENT

Přečteno: 778x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Strategie, odškodnění, Holocaust, Druhá světová válka, Vláda



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo