Vnitro pro ghetta navrhuje policejní specialisty, počítá i s ubytovnami coby prvním stupněm propustného bydlení
V ghettech v České republice by v budoucnu měli působit policejní specialisté. Trávili by tu až polovinu svých pochůzek. Dohlíželi by na pořádek a řešili problémy. Díky své znalosti prostředí by měli přispět ke snížení napětí mezi lidmi z chudinských míst a obyvateli z okolí. Ve svém návrhu ke snižování bezpečnostních rizik s tím počítá ministerstvo vnitra. Podle něj by ke zlepšení situace v zemi pomohlo hlavně "urychlené zajištění sociálního bydlení". Dokument projednala vláda.
Podle analýzy bylo v ČR před pár lety kolem 300 chudinských domů a čtvrtí. Žilo v nich na 80 000 lidí, a to hlavně Romů. Od té doby počet vyloučených lokalit stoupl zhruba o stovku. Dospělí jsou tu bez práce, některé rodiny jsou proto závislé na dávkách, děti velmi často končí ve "zvláštních" školách, přestože tam nepatří. Bují zde různé projevy kultury chudoby: lichva, gamblerství, drobná kriminalita, prostituce, užívání drog. Vztahy mezi obyvateli ghet a ostatními se na některých místech občas vyostřují. Letos se konalo více neonacistických pochodů. namířených proti romům jako celku, k nimž s epřipouje stoupající počet běžných lidí.
Podle ministerstva vnitra bývá pro policii náročné v oblastech s ghetty bezpečnost a pořádek udržet. Zásadní podmínkou je prý "důsledné uplatňování rovného přístupu ve vymáhání práva". Toho ale prý bez podrobné znalosti místa a lidí není možné dosáhnout. Není jasné, co a koho tím vnitro myslí. Sdružení ROMEA má ze své činnosti mnoho zkušeností, kdy Romové jsou před zákonem znevýhodňováni, a to tím, že mnohdy není vyšetřováno jejich fyzické napadení či verbální rasistický útok.
Specialista by chodil na pochůzky v ghettu, kde by trávil až polovinu své služby, zbytek by sloužil ve svém obvodu. V problémové lokalitě by dohlížel na pořádek. Znal by také místní lidi, takže by mohl lépe problémy či přestupky řešit. "Díky navázané důvěře budou specialisté snadněji schopni předcházet celé řadě protiprávního jednání," uvedlo vnitro. Specialisté v ghettech by dostávali příplatky, a to 500 až 1000 korun měsíčně.
Zavádění speciálních policistů do problémových oblastí se má hradit z norských fondů. Rozpočet je asi 600 000 eur (teď zhruba 15,5 milionu korun). Česko platí 15 procent sumy, fondy 85 procent. Přípravy začaly letos, nyní se zpracovává podrobný návrh. Projekt má trvat do roku 2016. Autoři se inspirovali u sousedů. "Tento mechanismus je úspěšně již několik let aplikován na Slovensku, kde je problém se sociálně vyloučenými lokalitami nesrovnatelně vyšší než v ČR. Existují tu takzvané romské osady," uvedli autoři zprávy.
Kolik specialistů by mělo v ČR být, není zatím jasné. Odpověď má dát analýza, která určí místa, kde by byl zvláštní policista potřeba. Záležet bude také na tom, kolik peněz na tyto příslušníky bude moci policie po skončení projektu každoročně uvolnit.
Podle návrhu projektu nejdřív vybraní policisté absolvují stáž na Slovensku. Ročně by tímto školením mělo projít pět desítek příslušníků. Z nich vzejdou nejvhodnější kandidáti. Vzniknout by mělo také speciální vzdělávání pro policisty, kteří budou v ghettech působit.
Podle autorů by ke zlepšení situace pomohlo hlavně sociální bydlení. Mělo by prý motivovat a vést k integraci. Podle představ vnitra by mělo tři kategorie. Minimální standard by splňovaly ubytovny s přesně stanovenými pravidly, jako je třeba počet osob na místnost. Střední standard by byl v menších bytech. Vyšší standrard by měly sociální byty, které by byly srovnatelné s běžným bydlením. Zákon o sociálním bydlení mají ovšem v gesci ministrstvo pro místní rozvoj a ministerstvo práce a sociálních věcí. Proti tomu, aby se z ubytoven stalo sociální bydlení již delší dobu protestuje platforma pro sociální bydlení.
Nájemníci by museli plnit integrační plán, který by s nimi sestavili sociální pracovníci. Museli by dodržovat ubytovací řád, starat se o své zdraví, posílat děti do škol, rekvalifikovat se a aktivně si hledat práci. Pokud by se o začlenění snažili, postoupili by do vyššího standardu bydlení. Systém prostupného bydlení by měl podle vnitra fungovat aspoň 30 let, dokud nevyroste další generace "v prointegračně motivovaném prostředí".
