romea - logo
28. října 2020 (středa)
svátek má Státní svátek

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Vrba a Wetzler útěkem z Osvětimi zachránili na 200.000 Židů. K připomínce jejich odvahy se letos připojí romští studenti

9.5.2018 10:45
Rudolf Vrba (vlevo) a Alfred Wetzler (Koláž: Romea.cz)
Rudolf Vrba (vlevo) a Alfred Wetzler (Koláž: Romea.cz)

Symbolem vyvražďování Židů za druhé světové války se stal vyhlazovací tábor Osvětim, kde bylo zmařeno 1,1 milionu lidských životů, převážně Židů. Několika málo vězňům se z Osvětimi podařilo uniknout, nejznámějším byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (Rudolfa Vrby), kteří jako jedni z prvních informovali svět o prožitých hrůzách. Po útěku sepsali v Žilině koncem dubna 1944 zprávu, která napomohla k odhalení nacistických zločinů a vedla podle historiků k záchraně až 200.000 maďarských Židů před holokaustem. Podle odborníků šlo o jeden z nejvýraznějších zápisů československých občanů do světové historie. Na jejich počest Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) pravidelně připravuje po stopách útěku pochod, kterého se letos zúčastní i romští studenti.

Wetzler, který se narodil před 100 lety, 10. května 1918 v Trnavě, se před vypuknutím druhé světové války živil jako dělník. Kvůli židovskému původu byl na jaře 1942 transportován do sběrného tábora v Seredi, odkud jej následně přemístili do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Během pobytu v táboře se Wetzler seznámil s Vrbou, v dubnu 1944 se oběma mužům podařilo oklamat strážce tábora a utéct.

Vrbova-Wetzlerova zpráva jako první detailně popsala fungování tábora, včetně způsobu vraždění pomocí plynu, odhadu počtu obětí či organizace tábora a zpaměti načrtnutého plánku.

Za pomoci několika lidí v Polsku i na Slovensku se jim podařilo během dvou týdnů dostat do Žiliny, kde se setkali se zástupci Červeného kříže a židovské rady. V dubnu 1944 nadiktovali zděšeným židovským představitelům v Žilině 32 stran výpovědí, které se staly známé jako Vrbova-Wetzlerova zpráva. Zpráva jako první detailně popsala fungování tábora, včetně způsobu vraždění pomocí plynu, odhadu počtu obětí či organizace tábora a zpaměti načrtnutého plánku. Její součástí byl také popis největší hromadné popravy československých občanů - zplynování 3792 židovských mužů, žen a dětí z terezínského rodinného tábora v noci z 8. na 9. března 1944.

Vrbova-Wetzlerova zpráva byla posléze doplněna po útěku dalších dvou židovských vězňů z Osvětimi v květnu 1944, Arnošta Rosina a Czeslawa Mordowicze, čímž vznikly známé Osvětimské protokoly.

Zpočátku vyvolávala Vrbova-Wetzlerova zpráva mezi zástupci židovské obce nedůvěru. "Jejich mozky nebyly připraveny, aby vstřebaly myšlenku na masové vraždění v osvětimském měřítku," napsal Vrba později ve své knize Utekl jsem z Osvětimi. Později byla ale zpráva označena za věrohodnou, zveřejněna byla ale až po po zahájení masových deportací maďarských Židů do Osvětimi 15. května 1944 (celkem tam odjelo na 437.000 osob).

Přesto přispěla podle izraelského historika a pražského rodáka Jehudy Bauera "ke konečné záchraně většiny z 200.000 budapešťských Židů". Podle Bauera pomohla k zastavení deportací ze dvou důvodů. Za prvé měla zásadní vliv na rozhodnutí maďarského admirála Miklóse Horthyho zastavit 9. července 1944 deportace, což po něm žádali mimo jiné papež Pius XII., americký prezident Franklin Roosevelt či švédský král Gustav V. Za druhé vyvolala u nacistů falešný dojem, že spojenci odpoví na deportace bombardováním, a ne jen prostým vyjádřením nesouhlasu s nimi.

Po válce se Vrba, který se po sepsání zprávy dal na Slovensku k partyzánům, stal významným vědcem v oboru biochemie a farmakologie. V roce 1958 odešel z Československa do Izraele, Británie, USA a Kanady. Kromě slavné knihy Utekl jsem z Osvětimi napsal řadu odborných knih a článků z oboru a několik článků a studií o holokaustu. Významně se podílel na výrobě pěti filmů o holokaustu, mimo jiné i na slavném dokumentu Clauda Lanzmanna Šoa. Zemřel ve Vancouveru v březnu 2006.

Wetzler, který se také zapojil do Slovenského národního povstání, po válce působil jako novinář, dělník, úředník a pracoval také v cestovní kanceláři. V roce 1970 odešel do invalidního důchodu, pomáhal v knihovně v bratislavském Ružinově.

Již v roce 1945 vydal brožuru Osvětim, hrobka čtyř milionů lidí, která byla ohromujícím svědectvím člověka, který toto peklo prožíval dva roky. V roce 1964 napsal pod pseudonymem Jozef Lánik knihu o svém útěku Čo Dante nevidel, nikdy se mu ale nedostalo takové pozornosti a popularity jako Vrbovi. Zemřel v 69 letech v Bratislavě 8. února 1988.

V lednu 2007 posmrtně obdržel od slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče Kříž Milana Rastislava Štefánika I. třídy.

Pochodu po stopách hrdinů se letos zúčastní i romští studenti

K připomínce odvahy Rudolfa Vrby a Alfréda Wetzlera připravuje Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) již po páté "Pochod po stopách hrdinů"z Osvětimi do Žiliny. Letos se k němu v rámci Romského stipendijního programu, který realizuje organizace ROMEA, připojí i skupina romských studentů středních a vysokých škol.

Romští studenti a stipendisté se k pochodu připojí v jeho závěrečné fázi. Vyvrcholení celé akce se uskuteční v sobotu 6. července v Neologické synagoze v Žilině. O den dříve, 5. července, studenti absolvují prohlídku areálu bývalého koncentračního tábora v Osvětimi - celého táborového komplexu Muzea Auschwitz I a Auschwitz II-Birkenau.

Přečteno: 1040x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Vzpomínková akce, Stipendia



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jozef Kmeťo

videoNa onemocnění COVID-19 zemřel romský bloger Jozef Kmeťo. Těsně před smrtí natočil video, kde před nemocí varuje a vyzývá k nošení roušek

26.10.2020 14:24
Dnes odpoledne podlehl nemoci COVID-19 bloger Jozef Kmeťo. Informaci serveru Romea.cz potvrdila jeho manželka. Kmeťo těsně před smrtí natočil video, kde všechny varuje před zlehčováním nemoci a vyzývá je k nošení roušek.
 celý článek

Richard Adam, Jitka Votavová, Terezie Ondičová, Nikola Kokyová, Michael Miko

videoMladé osobnosti: Držte se, nevěřte všemu, co čtete, a chraňte své rodiny

26.10.2020 12:10
Známé osobnosti z romského a proromského prostředí vyzvaly prostřednictvím ROMEA TV k dodržování protiepidemických opatření. Vyzývají Romy, aby nosili roušky na nutných místech, nescházeli se a nezlehčovali situaci šířením dezinformačních zpráv na sociálních sítích.
 celý článek

David Tišer a papež František (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec, Pixabay, koláž Romea.cz)

Papež podpořil registrovaná partnerství homosexuálů. Je to pozitivní krok ke změně, okomentoval vyjádření David Tišer

23.10.2020 12:06
Papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství. Papež to uvedl v biografickém dokumentárním filmu Francesco rusko-amerického režiséra Jevgenije Afinejevského, který byl dnes představen na filmovém festivalu v Římě. Je to vůbec poprvé, co se hlava katolické církve vyjádřila ve prospěch civilních sňatků pro homosexuály. Vatikán na vyjádření papeže ve filmu zatím nereagoval. Jako pozitivní krok vyjádření papeže označil David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo