Výbor pro sociální politiku doporučil zamítnout návrh, aby lidé kvůli neplacení pokut přišly o část dávek!
Senátní Výbor pro sociální politiku dnes doporučil Senátu zamítnout návrh skupiny poslanců, aby lidé, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané přestupky, mohli přijít o část dávek – konkrétně o část doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí. Úřady by jim z těchto dávek strhávaly neuhrazené pokuty.
Kritici z řad členů výboru poukazovali například na to, že návrh je diskriminační a nepřináší řešení. Senát bude o novele zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, jednat na své 15. schůzi, která bude zahájena 18. srpna.
V souladu s novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi by úřady snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka.
O část dávek by přišli také ti, kdo nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí. U tolerování a podpory záškoláctví by podle předlohy platil pro strhávání pokut z dávek princip „jednou a dost“. U ostatních přestupků by byly postihy strhávány z dávek při třetím a dalším prohřešku.
Obce by ale mohly požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by vyvstala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a zároveň jde o pachatele s minimální snahou se napravit.
Úřady práce by po oznámení musely dávky snížit. Částky, které na nich lidem nevyplatily, by putovaly do rozpočtů příslušných obcí. Návrh podpořil například senátor Jiří Vosecký. S ohledem na to, že postih by se týkal i neplnění školní docházky, zdůrazňoval, že je nutné věnovat se vzdělávání mládeže a starat se o to, aby mládež chodila do školy.
„Je potřeba přitvrdit, naprosto s tím zákonem souhlasím,“ řekl senátor Rostislav Koštial. Zákon je podle něj zaměřen proti lidem, kteří porušují pravidla. Zpravodajka Jitka Chalánková také doporučovala předlohu schválit. Uvedla, že situaci ve vyloučených lokalitách měla řešit vláda a měla by ji řešit komplexně, což se ale podle ní nestalo. Poznamenala, že počet sociálně vyloučených lokalit vzrůstá stejně jako počet lidí, kteří v nich žijí.
Naproti tomu Adéla Šípová předlohu kritizovala a navrhla ji zamítnout. Návrh se podle ní chová diskriminačně vůči některým lidem a je zaměřen vůči těm nejchudším, kteří nebudou mít z čeho žít. Upozorňovala, že není uspokojivě vyřešena přezkoumatelnost příslušného rozhodnutí, a budou tedy panovat značné rozdíly v přístupech jednotlivých obcí.
„Ty důsledky jsou tak zhoubné, že pro to prostě nemůžu zvednout ruku,“ řekla předsedkyně Výboru pro sociální politiku Mgr. Miluše Horská. Problém se podle ní nemá řešit jednorázovým a špatným řešením. Navrhovaná novela není komplexním návrhem, a navíc obchází přestupkový zákon. Také její kolegyně Šárka Jelínková poukazovala na to, že novela postihne i děti a další rodinné příslušníky těch, kteří páchají trestnou činnost.
