romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Výdaje na dávky v hmotné nouzi byly loni nejnižší za osm let

13.2.2020 10:03
Vývoj výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi (Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Vývoj výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi (Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí)

Výdaje na dávky v hmotné nouzi minulý rok dál klesaly. Loni stát lidem v tísni vyplatil zhruba 4,41 miliardy korun. To je nejméně za posledních osm let. Proti předloňsku se suma snížila téměř o pětinu, proti letům 2013 až 2015 je pak zhruba 2,5krát nižší. Výrazně ubylo i těch, kteří peníze od státu pobírají. Jejich počet se dostal pod 100.000. Vyplývá to ze zpráv o vyplacených dávkách, které zveřejňuje ministerstvo práce.

Úřad teď navrhuje zpřísnění poskytování dávek a další sankce za nedodržování stanovených pravidel. Současně předložil ale i návrh na zvýšení životního minima, které hraje roli při stanovení nároku na pomoc od státu. Po růstu výdělků a penzí na ni totiž řada lidí už nedosáhne.

V Česku se vyplácejí tři dávky v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Výdaje i počet příjemců se loni snížily u všech těchto podpor.

Pod 100.000 klesl počet lidí, kteří peníze od státu dostali, v červnu loňského roku. Pod stotisícovou hranicí se pak udržel. V prosinci úřady práce poskytly 94.700 dávek. Bylo jich tak meziročně o 15 procent méně. Lidem v hmotné nouzi stát loni vyplatil téměř 4,41 miliardy korun, což je o 18 procent méně než v předchozím roce. Tehdy výdaje činily přes 5,35 miliardy.

Výdaje a počet příjemců byly loni nejnižší od roku 2012, kdy agendu dávek převzaly od radnic úřady práce. Tehdy poskytly lidem v tísni celkem 188.300 příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dávek okamžité pomoci za celkem 7,75 miliardy korun. V dalších dvou letech kvůli krizi suma rostla. Nejvyšší byla v roce 2014, kdy činila 11,29 miliardy. Od té doby se každoročně snižuje. Klesá také počet příjemců.

Za snižováním výdajů je rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd a penzí. Méně lidí tak podporu potřebuje. Méně lidí na ni ale také dosáhne. Stanovená výše příjmu, která je při posuzování nároku na dávky rozhodující, se totiž od roku 2012 nezměnila. Ministerstvo práce navrhlo, aby se životní minimum zvedlo od března o 13 procent.

V posledních letech se také u některých podpor pravidla vyplácení zpřísňovala. Resort teď chystá další změny se zpřísněním a sankcemi. Navrhuje například sloučení dvou nynějších dávek na bydlení do jedné. V praxi by to podle expertů na sociální problematiku znamenalo úplné zrušení doplatku na bydlení pro lidi v hmotné nouzi. Rodiny by navíc mohly nový přídavek na bydlení ztratit na půl roku kvůli záškoláctví dětí. Nezaměstnaným má hrozit ztráta dávek až na devět měsíců, pokud si nebudou hledat místo a spolupracovat s úředníky.

Zástupci organizací na pomoc lidem v tísni, ohroženým dětem a rodinám i někteří akademici to kritizují. Odmítají, že by výdaje na dávky byly v Česku nadměrné a že by se pomoc masově zneužívala. Podle nich represe situaci nezlepší a nutný je systémový přístup. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před několika dny připustila, že její návrhy systémové nejsou. Dál na nich ale trvá. Uvedla, že změny mají bránit předčasným odchodům mladých ze škol a také ukázat, že "pracovat je normální".

Výdaje na dávky hmotné nouze za jednotlivé roky v miliardách korun a počet příjemců v prosinci daného roku:

Rok Výdaje Počet příjemců
2012 7,75 188.300
2013 10,51 244.700
2014 11,29 239.800
2015 10,52  220.800
2016 9,26 187.600
2017 7,36 144.700
2018 5,35 111.000
2019 4,41  94.700

Zdroj: Zprávy o vyplacených dávkách za jednotlivé roky, ministerstvo práce

Přečteno: 554x
 

Kam dál:

Štítky:  

Sociální dávky, hmotná nouze



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo