romea - logo
2. června 2020 (úterý)
svátek má Jarmil
Loading
rozšířené vyhledávaní

Výdaje na dávky v hmotné nouzi byly loni nejnižší za osm let

13.2.2020 10:03
Vývoj výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi (Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Vývoj výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi (Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí)

Výdaje na dávky v hmotné nouzi minulý rok dál klesaly. Loni stát lidem v tísni vyplatil zhruba 4,41 miliardy korun. To je nejméně za posledních osm let. Proti předloňsku se suma snížila téměř o pětinu, proti letům 2013 až 2015 je pak zhruba 2,5krát nižší. Výrazně ubylo i těch, kteří peníze od státu pobírají. Jejich počet se dostal pod 100.000. Vyplývá to ze zpráv o vyplacených dávkách, které zveřejňuje ministerstvo práce.

Úřad teď navrhuje zpřísnění poskytování dávek a další sankce za nedodržování stanovených pravidel. Současně předložil ale i návrh na zvýšení životního minima, které hraje roli při stanovení nároku na pomoc od státu. Po růstu výdělků a penzí na ni totiž řada lidí už nedosáhne.

V Česku se vyplácejí tři dávky v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Výdaje i počet příjemců se loni snížily u všech těchto podpor.

Pod 100.000 klesl počet lidí, kteří peníze od státu dostali, v červnu loňského roku. Pod stotisícovou hranicí se pak udržel. V prosinci úřady práce poskytly 94.700 dávek. Bylo jich tak meziročně o 15 procent méně. Lidem v hmotné nouzi stát loni vyplatil téměř 4,41 miliardy korun, což je o 18 procent méně než v předchozím roce. Tehdy výdaje činily přes 5,35 miliardy.

Výdaje a počet příjemců byly loni nejnižší od roku 2012, kdy agendu dávek převzaly od radnic úřady práce. Tehdy poskytly lidem v tísni celkem 188.300 příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dávek okamžité pomoci za celkem 7,75 miliardy korun. V dalších dvou letech kvůli krizi suma rostla. Nejvyšší byla v roce 2014, kdy činila 11,29 miliardy. Od té doby se každoročně snižuje. Klesá také počet příjemců.

Za snižováním výdajů je rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd a penzí. Méně lidí tak podporu potřebuje. Méně lidí na ni ale také dosáhne. Stanovená výše příjmu, která je při posuzování nároku na dávky rozhodující, se totiž od roku 2012 nezměnila. Ministerstvo práce navrhlo, aby se životní minimum zvedlo od března o 13 procent.

V posledních letech se také u některých podpor pravidla vyplácení zpřísňovala. Resort teď chystá další změny se zpřísněním a sankcemi. Navrhuje například sloučení dvou nynějších dávek na bydlení do jedné. V praxi by to podle expertů na sociální problematiku znamenalo úplné zrušení doplatku na bydlení pro lidi v hmotné nouzi. Rodiny by navíc mohly nový přídavek na bydlení ztratit na půl roku kvůli záškoláctví dětí. Nezaměstnaným má hrozit ztráta dávek až na devět měsíců, pokud si nebudou hledat místo a spolupracovat s úředníky.

Zástupci organizací na pomoc lidem v tísni, ohroženým dětem a rodinám i někteří akademici to kritizují. Odmítají, že by výdaje na dávky byly v Česku nadměrné a že by se pomoc masově zneužívala. Podle nich represe situaci nezlepší a nutný je systémový přístup. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před několika dny připustila, že její návrhy systémové nejsou. Dál na nich ale trvá. Uvedla, že změny mají bránit předčasným odchodům mladých ze škol a také ukázat, že "pracovat je normální".

Výdaje na dávky hmotné nouze za jednotlivé roky v miliardách korun a počet příjemců v prosinci daného roku:

Rok Výdaje Počet příjemců
2012 7,75 188.300
2013 10,51 244.700
2014 11,29 239.800
2015 10,52  220.800
2016 9,26 187.600
2017 7,36 144.700
2018 5,35 111.000
2019 4,41  94.700

Zdroj: Zprávy o vyplacených dávkách za jednotlivé roky, ministerstvo práce

Přečteno: 529x
 

Kam dál:

Štítky:  

Sociální dávky, hmotná nouze



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo