Výstava mapuje málo známou historii návratů lidí, kteří přežili koncentrační tábory

Poválečné Československo jako křižovatku tisíců Židů bez domova, kteří i po konci druhé světové války prchali před pogromy nebo směřovali na Západ či do Palestiny, ukazuje nová výstava Židovského muzea v Praze. Začala dnes v Galerii Roberta Guttmana v ulici U Staré školy, kde potrvá do 23. srpna. Navazuje na předchozí výstavy o židovských uprchlících za první světové války.

Výstava Zmařené naděje představí málo známé aspekty historie českých zemí po druhé světové válce, spojené s návratem přeživších z koncentračních táborů a tranzitem desetitisíců židovských uprchlíků přes české území. Autorem výstavy je filmový dokumentarista Martin Šmok.

Návštěvníci uvidí snímky z dětských útulků, z obnovování náboženského života, z návratu vrchního rabína z Palestiny do Prahy nebo z oslav svátku chanuka v roce 1945.
V poválečné Evropě, jíž zmítaly přesuny populací, politických uprchlíků a bezdomovců, se rodily nové hranice. Na východě se množily fyzické útoky na navrátilce, mnohde propukaly nové protižidovské pogromy.

Díky své poloze se Československo stalo křižovatkou nadějí tisíců Židů bez domova, prchajících zejména z Polska, ale také z Rumunska, Maďarska a Sovětského svazu. Někteří se chtěli v českých zemích usadit, jiní přes Československo směřovali do západních okupačních zón Německa či Rakouska a snili o cestě do Ameriky či Palestiny.

Naděje na nový, poučený svět bez nenávisti, bez neustále opakovaných rasistických a nacionalistických stereotypů byly často konfrontovány se setrvačností byrokracie a propagandy. Předsudky byly zakořeněny příliš hluboko. Po komunistickém převratu se pak počátkem 50. let protižidovská hesla do Československa vrátila v plné síle.

Židovské muzeum v Praze letos slaví 109 let od svého vzniku, původním záměrem jeho založení v roce 1906 bylo zachovat cenné umělecké předměty ze synagog, které zanikly při pražské asanaci. Za druhé světové války do muzea bylo pod dohledem nacistů sváženo vybavení ze zrušených židovských obcí a synagog z celého území Protektorátu Čechy a Morava. Po roce 1948 bylo muzeum pod nátlakem převedeno do vlastnictví státu.
Plně se svému poslání muzeum věnuje až od 90. let.