Výstava mapuje málo známou historii návratů lidí, kteří přežili koncentrační tábory

Poválečné Československo jako křižovatku tisíců Židů bez domova, kteří i po konci druhé světové války prchali před pogromy nebo směřovali na Západ či do Palestiny, ukazuje nová výstava Židovského muzea v Praze. Začala dnes v Galerii Roberta Guttmana v ulici U Staré školy, kde potrvá do 23. srpna. Navazuje na předchozí výstavy o židovských uprchlících za první světové války.
Výstava Zmařené naděje představí málo známé aspekty historie českých zemí po druhé světové válce, spojené s návratem přeživších z koncentračních táborů a tranzitem desetitisíců židovských uprchlíků přes české území. Autorem výstavy je filmový dokumentarista Martin Šmok.
Návštěvníci uvidí snímky z dětských útulků, z obnovování náboženského života, z návratu vrchního rabína z Palestiny do Prahy nebo z oslav svátku chanuka v roce 1945. V poválečné Evropě, jíž zmítaly přesuny populací, politických uprchlíků a bezdomovců, se rodily nové hranice. Na východě se množily fyzické útoky na navrátilce, mnohde propukaly nové protižidovské pogromy.
Díky své poloze se Československo stalo křižovatkou nadějí tisíců Židů bez domova, prchajících zejména z Polska, ale také z Rumunska, Maďarska a Sovětského svazu. Někteří se chtěli v českých zemích usadit, jiní přes Československo směřovali do západních okupačních zón Německa či Rakouska a snili o cestě do Ameriky či Palestiny.
Naděje na nový, poučený svět bez nenávisti, bez neustále opakovaných rasistických a nacionalistických stereotypů byly často konfrontovány se setrvačností byrokracie a propagandy. Předsudky byly zakořeněny příliš hluboko. Po komunistickém převratu se pak počátkem 50. let protižidovská hesla do Československa vrátila v plné síle.
Židovské muzeum v Praze letos slaví 109 let od svého vzniku, původním záměrem jeho založení v roce 1906 bylo zachovat cenné umělecké předměty ze synagog, které zanikly při pražské asanaci. Za druhé světové války do muzea bylo pod dohledem nacistů sváženo vybavení ze zrušených židovských obcí a synagog z celého území Protektorátu Čechy a Morava. Po roce 1948 bylo muzeum pod nátlakem převedeno do vlastnictví státu.
Plně se svému poslání muzeum věnuje až od 90. let.
Nepřehlédněte:
Kam dál:
- Předseda Senátu Miloš Vystrčil pro ROMEA TV: Památku obětí holocaustu si musíme stále připomínat, jinak zlo přijde přivřenými dveřmi
- Liberec dá milion na exkurze do míst spjatých s holocaustem
- Izrael plánuje na celém světě očkovat židovské přeživší holokaustu proti koronaviru
- Poslanec Volný zveřejnil nechutnou koláž: Očkování přirovnal k holokaustu, místo "Arbeit macht frei" je na bráně koncentráku v Osvětimi nápis "Vakcínou ke svobodě"
- Socha zachránce židovských dětí Nicholase Wintona na hlavním nádraží v Praze má opět poničené brýle
- Žena, která si připnula židovskou hvězdu na demonstraci proti koronaviru, byla ombudsmanka liberecké organizace. Ve své funkci skončila, zneuctila oběti holokaustu
- Památník ticha bude novou organizací ministerstva kultury. Bude vzdělávat a bojovat proti xenofobii, antisemitismu a dalším extremistickým projevům
- Renata Berkyová: Romové své romství po válce tajili
- Před 100 lety se narodil Richard Glazar. Uprchl z Treblinky a napsal o hrůzách, které se tam odehrály
- Podcast Včera, dnes a zítra s ředitelkou Muzea romské kultury Janou Horváthovou: Od příchodu Romů do Evropy až po současnost, ale i o rozdílech mezi slovem Rom a Cikán
- V Českých Budějovicích připomíná oběti holokaustu pět kamenů zmizelých - tzv. stolpersteinů
- Nové knihy popisují osudy v ghettech a koncentračních táborech
Štítky:
HolocaustHLAVNÍ ZPRÁVY

Alena Gronzíková: Romové nemají šanci si pronajmout byt. Beznadějný příběh Ireny, která má doporučení od minulé majitelky, stálý příjem a poctivě pracuje
26.1.2021 16:37
Zemřel legendární romský hudebník Rudolf Bagár
26.1.2021 14:43