Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Výzkum migrace v sociálně vyloučených lokalitách: Příliš časté stěhování, útěk před dluhy, vyhození mafiány na ulici

30. dubna 2017
Čtení na 3 minuty

V rámci projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti zveřejnila
Agentura pro sociální začleňování dva výzkumy týkající se migrace a lichvy v
sociálně vyloučených lokalitách. Server Romea.cz přináší komentář Romana
Matouška, který shrnuje výzkum a doporučení týkající se vnitřní migrace.

Poznámky k výsledků výzkum migrace v sociálně vyloučených lokalitách

Vnitřní stěhování je naprosto přirozený jev, jeho intenzita navíc může být
velmi odlišná i kulturně. I když je každé mezinárodní srovnání ošidné, rozdíl je opravdu výrazný.

Podle
statistik statistického úřadu USA se Američan za svůj život přestěhuje v průměru více než 11krát, naopak
obdobné údaje v evropských zemích jsou někde v mezi 3 – 6 stěhováními za život. Česko je spíše
na spodním konci tohoto intervalu, což při známém přísloví, „lepší je vyhořet,
než se stěhovat“, není překvapivé. Podle sčítání lidu, domů a bytů žije zhruba polovina obyvatel
Česka ve stejné obci, kde se narodili. I přes tyto rozdíly v migračním chování
USA i Česko jsou ale v zásadě fungující vyspělé společnosti.


Tento úvod myslím dobře ilustruje, jak obtížným tématem je vnitřní stěhování, a
jak náročné normativní otázky jsou spojeny nejen s výzkumy, ale hlavně s politikami
zaměřenými na vnitřní stěhování. V Česku existuje významný diskurz o tom, že nízká ochota stěhovat se
nebo dojíždět za prací negativně ovlivňuje ekonomiku, udržuje někde vysokou nezaměstnanost a
jinde vysoký počet neobsazených pracovních míst. Tento výzkum naopak sleduje situace, kde stěhování
je problémem, nebo zhoršuje jiné problémy.

Výzkum se různě intenzivně dotknul čtyř hlavních charakteristik, které
odlišují „bezproblémové“ stěhování a stěhování, které je z pohledu cílů veřejných politik i svých dopadů
problematické. Nyní stručně pojednám o jednotlivých tématech.

  1. Příliš časté stěhování
    Jakkoliv je složité stanovit univerzálně, jak časté stěhování je problémem, ve
    své podstatě je časté stěhování důsledkem a projevem nestabilního bydlení. Nestabilní bydlení je i
    podle ETHOS (evropské typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení) jednou z
    kategorií bezdomovectví. Lidé, kteří se stěhují několikrát do měsíce mezi
    různými známými, nebo několikrát ročně, jsou v tomto smyslu bezdomovci.
  2. Vynucené nebo nedobrovolné stěhování
    Důvody pro stěhování jsou mnohdy vynucené nebo nedobrovolné. Výzkum popsal jednu
    z motivací stěhování i „útěk před dluhy“, kdy se domácnost snaží utéct před svými věřiteli,
    kterým ale trvale utéct nemůže a svou situaci si ještě zhorší.
    Jindy může být stěhování i důsledkem nedodržování občanského zákoníku nebo
    jiných práv, o které se lidé ohrožení sociálním vyloučením neberou – nechají se
    prostě vyhodit nějakým mafiánem na ulici.
  3. Negativní (bezprostřední i dlouhodobé) dopady stěhování na domácnost

    Nestabilita bydlení má řadu bezprostředních dopadů na domácnosti – finanční,
    časové, organizační a další náklady na stěhování, zvykání si na nové bydlení,
    riziko ztráty kontaktů, nemožnost vytvořit si domov a mít stabilní prostředí,
    které je v některých fázích vývoje dítěte velmi zdůrazňované. Některé výpovědi
    domácností, které se výzkumu účastnily, sice takové vlivy odmítají, ale
    odmítnutí je jedna z psychologických strategií, jak se se stresem vyrovnat. Není
    třeba zdůrazňovat, že nestabilita bydlení neumožňuje mít stabilní zaměstnání,
    příjem z něho, plánování budoucnosti apod.
  4. Negativní společenské dopady
    Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti vznikla jako reakce na jeden z
    extrémních a vyhrocených společenských důsledků (nejen) stěhování sociálně
    vyloučených – extrémistické pochody a demonstraci místních obyvatel proti Romům
    v řadě měst. Společnost však dlouhodobě a (zatím) skrytě, možná nevědomky, nese
    celou řadu důsledků – náklady na ústavní výchovu dětí, dlouhodobou
    nezaměstnanost lidí, kterým nestabilní bydlení neumožňuje získat práci ani zajistit dětem dobré vzdělání,
    náklady na sociální práci apod. V posledních letech již spíše výjimečně dochází
    k významným migracím mezi městy, které by razantně změnily počet obyvatel SVL,
    ale i to má své dopady.


Doporučení, jak dál řešit negativní vnitřní stěhování sociálně vyloučených
osob, proto logicky směřují dvěma směry – vedle lepšího (úřednického,
evidenčního) sledování migrace a faktické přítomnosti osob
jsou hlavní
doporučení k řešení těch aspektů sociálního vyloučení, které nejbezprostředněji
vedou ke stěhování – zajištění stabilního sociálního bydlení (ať již centrálně
zákonem nebo obecními politikami, prevencí ztráty bydlení pomocí sociální práce,
dluhovým poradenstvím apod.). Řešení dluhů a sociální bydlení jsou významnými
tématy tohoto volebního období v sociálním začleňování a věřme, že se v jeho
závěru zhmotní i do tolik očekávané klíčové legislativy.

CELÝ VÝZKUM

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon