V Česku by chtěly natrvalo zůstat tři čtvrtiny Vietnamců, tři pětiny
Ukrajinců a polovina Rusů, kteří tu žijí. Nejdůležitějšími důvody, proč se tu
chtějí usadit, je bezpečnost, zdravotní péče a výdělek. Většina cizinců uvedla,
že cítí tlak na přizpůsobení českému způsobu života. Za bariéru svého začlenění
považují třeba neznalost češtiny a přízvuk, ale i odměřenost Čechů vůči
cizincům. Vyplývá to z průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Ústav se zaměřil právě na cizince z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Do rozsáhlého
průzkumu se loni zapojilo 741 cizinců v Praze a několika krajských městech,
azylanti mezi nimi nebyli. Dosud se zjišťovaly hlavně názory Čechů na cizince,
ne migrantů na život v Česku. Projekt podpořil Evropský integrační fond.
Zájem natrvalo zůstat v Česku mělo 76 procent Vietnamců, 62 procent Ukrajinců
a 53 procent Rusů. Jen dočasně v ČR chce být a po určité době se chce přesunout
do jiné země EU desetina Ukrajinců a Rusů a pět procent Vietnamců. Do vlasti se
plánuje po určité době vrátit každý osmý Vietnamec, pětina Ukrajinců a čtvrtina
Rusů. Zpět domů se chystají hlavně muži. Počítá s tím 22 procent mužů a 16
procent žen.
V Česku se podle zjištění chtějí usídlit hlavně ti, co žijí v manželství, a
to kvůli stabilitě pro rodinu. Zůstat by tu chtěly tři čtvrtiny ženatých a
vdaných. Méně by tu chtěli žít lidé s nižším vzděláním. Zůstat si přejí víc
středoškoláci než vysokoškoláci. Přání roste i s věkem. Z mladých od 18 do 28
let svou budoucnost v Česku vidí 55 procent, z osob nad 48 let tři čtvrtiny.
Nejdůležitějším důvodem pro život v Česku je pro cizince bezpečnost. Za ní
následovala zdravotní péče a výše výdělků. Pro řadu lidí hrálo roli i dorozumění
se česky. Nejméně důležitým kritériem byla česká kultura, zvyky, literatura či
film a mírné klima.
Šťastnější byli lidé, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zájem o sloučení
rodiny měli hlavně Vietnamci, Ukrajinci a Rusové ho spíš nepředpokládali.
Většina cizinců uvedla, že cítí, že od nich společnost očekává přizpůsobení
českému způsobu života. Vnímá to tak 76 procent Ukrajinců, dvě třetiny Rusů a 74
procent Vietnamců. Začlenit se nechtělo osm procent cizinců – nejvíc Rusové,
nejméně Vietnamci.
Předpokladem k úspěšné integraci, získání dobré práce a vzdělání je znalost
jazyka. Celkem 52 procent Ukrajinců a Rusů a 33 procent Vietnamců uvedlo, že
mluvené řeči velmi dobře rozumí. Velmi dobře pak mluví třetina Rusů a Ukrajinců
a 23 procent Vietnamců, naopak špatně asi pětina Rusů a Ukrajinců a 37 procent
Vietnamců. Velmi špatně česky píše 22 procent Ukrajinců 18 procent Rusů a 35
procent Vietnamců. "Znalost češtiny se zlepšovala s úrovní dosaženého vzdělání,"
uvedli autoři. Podle nich ženy své aktivní i pasivní znalosti ohodnotily lépe
než muži.
Jako hlavní překážku svého začlenění cizinci viděli zvládnutí jazyka a
přízvuk a také odměřenost Čechů. Nejčastěji se s odmítnutím setkali Ukrajinci,
pak Vietnamci a nejméně Rusové.
