Základní školy praktické nebudou rušeny, ale transformovány

Základní školy praktické se podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla
rušit nebudou, jak se mnozí obávali. Kvůli verdiktu Evropského soudu pro lidská
práva je ale třeba změnit to, aby se do nich dostávali žáci jen kvůli tomu, že
pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Bude kvůli tomu nutná
transformace těchto škol, uvedla dnes vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika
Šimůnková na veřejném slyšení v Senátu.

Podnětem slyšení byla petice za zachování praktických škol, která vznikla
jako protest proti vládní strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Podepsalo
ji přes 76.300 lidí. Podle tvůrců petice počítala strategie se zrušením
praktických škol do roku 2015 a byla přijata bez ohledu na potřeby žáků.

"Zrušením základních škol praktických nebude vyřešen problém nízké
vzdělanosti Romů ze sociálně vyloučených lokalit. Tento krok pouze nezvratně
poškodí vzdělávání všech ostatních dětí," prohlásila iniciátorka petice a
ředitelka pardubické školy Prodloužená Jana Smetanová. Podle ní není ani řešením
převést transformované školy pod obce a nechat na ministerstvech, aby ve svých
zdrojích sama našla miliardy na uplatnění strategie.

Mezi viníky patří podle předsedy senátního školského výboru Marcela Chládka (ČSSD) vládní zmocněnkyně, neboť strategii dostatečně neobjasnila, připravila ji bez diskuse s odborníky z praxe a finančně nezajistila její provedení. Chládek chce proto s pomocí svého výboru připravit “národní kulatý stůl” k diskusi o strategii a oddělit debatu o strategii a opatřeních kvůli rozsudku evropského soudu, jak řekl novinářům.
"Pozveme zástupce jak úřadu vlády, tak ministerstva školství, ke kulatému
stolu," uvedl s tím, že téma bylo dosud podceňováno a ministr školství Josef
Dobeš, za jehož působení v čele MŠMT strategie vznikla, prý vlastní text ani
nečetl.

"Shodli jsme se napříč všemi účastníky, tedy jak zástupci vlády a
ministerstva školství, tak petenty, že v tuto chvíli by bylo rušení praktických
škol opravdu katastrofou. Jejich role je nezastupitelná," uvedl k jednání v
Senátu stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek.

Nantl přiznal, že strategie v současných podmínkách není proveditelná, neboť
navrhuje také prodlužování školní docházky nebo zavádění specializovaných
pedagogických profesí. "Už delší dobu jednáme, jak zreálnit strategii," uvedl
náměstek. Evropský rozsudek je ale podle něj třeba respektovat a vyhnout se
obviněním ze segregace romských dětí v přístupu ke vzdělávání, neboť až 30
procent žáků praktických škol je romského původu.

Podle kritiků základních škol praktických hrozí, že stát segregovaným
školstvím vychovává další generaci, která bude v budoucnu závislá na sociálních
dávkách. Zpráva ombudsmana z loňského června totiž konstatuje, že 35 procent
žáků praktických škol tvoří Romové. "Naskýtá se otázka, proč to tak je. Sám
ombudsman tvrdí, že je to v důsledku přetrvávající diskriminace a segregace,"
konstatovala podle

serveru České televize autorka výzkumné zprávy o vzdělávání Romů z Amnesty
International Barbora Černušáková.

Podle Černušákové by postupně mělo dojít i k transformaci praktických škol do
škol běžných. Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí ale mohou potřebovat
podporu, které se jim v běžných školách nedostává, a proto by měl být zajištěn
např. větší počet asistentů.

Strategii boje proti sociálnímu vyloučení přijala vláda v září 2011; v jejím
rámci by mělo postupně dojít k omezení praktických škol a děti, které tyto školy
navštěvují, by se nově měly integrovat do tříd v běžných základních školách.
Hlavním cílem strategie je zabránit možné diskriminaci zdravých romských dětí,
které můžou chodit do běžné školy.

Kabinet svou strategií reagoval hlavně na kritiku mezinárodních institucí.
Původně se měly školy rušit od roku 2015, z finančních důvodů se ale termín
posunul na rok 2017. V následujících dvou letech se chce ministerstvo zaměřit na
to, jakým způsobem pracují pedagogicko-psychologické poradny, a zamezit tomu,
aby byly v praktických školách umísťovány děti, které nemají lehké mentální
postižení, ale jsou jen sociálně znevýhodněné.