Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zástupci církví v Česku si připomněli oběti romského holokaustu. Na svých budovách vyvěsili romskou vlajku

02. srpna 2016
Čtení na 3 minuty

Romské vlajky společně s vlajkami tří náboženských společností působících v Česku zavlály dnes v Praze k uctění obětí romského holokaustu. Památný den romského holokaustu se v celé Evropě připomíná právě dnes, protože v noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo v koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim – Březinka zavražděno téměř 3000 Romů a Sintů. “Je smutné, že i po tak dlouhé době musíme stále bojovat za svá práva,” řekl dnes na tiskové konferenci romský aktivista Jozef Miker.

Připomněl, že jeho rodiče se seznámili ve sběrném táboře na Slovensku. “Ale o tom, že na území protektorátu Čechy a Morava bylo 12 sběrných táborů pro Romy a Sinty, to jsem nevěděl, než jsem poznal svoji ženu. Tři čtvrtiny její rodiny zahynuly v koncentračních táborech,” uvedl. Připomněl tábor v Letech u Písku, na jehož místě dodneška stojí vepřín.

“Je smutné, že komunisti postavili prasečák na místě romského holokaustu, ale nejhorší je, že i po 27 letech takzvané demokracie tam stále ještě stojí,” řekl. “Je tam památník, ale památku nemůžeme uctít, protože když fouká vítr, tak tam nikdo nevydrží. Pokud nezbourají vepřín v Letech, úcta k Romům v České republice nikdy nebude. Nemusíme se milovat, ale můžeme vedle sebe žít ve vzájemné úctě a toleranci,” řekl.

VIDEO

FOTOGALERIE

Snažil se také vyvracet někdy zmiňované informace o tom, že se v Letech umíralo jen na břišní tyfus, tedy že nešlo o vyhlazovací tábor. “Především olašští Romové mizeli bez jakéhokoli záznamu, jejich majetek se okamžitě prodával sedlákům. (…) Děti se půjčovaly na práci okolním sedlákům, jak mi vyprávěl děda a prastrýc. Na to se ale těšily, protože dostaly aspoň jídlo, to v táboře nedostávaly,” řekl.

K připomenutí událostí v Osvětimi počátkem srpna roku 1944 se letos připojuje také Českobratrská církev evangelická, Židovská obec v Praze a Žižkův sbor Církve československé husitské. Dnes odpoledne na svých pražských sídlech vyvěsili jejich zástupci romské vlajky.

“Více než 70 let po konci druhé světové války je utrpení vězňů koncentračních táborů považováno za symbol. Na utrpení některých skupin se zapomíná nebo je banalizováno. Proto chce Českobratrská církev evangelická připomenout, že se udál i romský holokaust,” uvedl českobratrský farář Mikuláš Vymětal.

Podle pražského biskupa Církve československé husitské Davida Tonzara je nutné o událostech minulosti mluvit i v současné době, kdy jsou ze strany náboženských radikálů utlačovány jiné náboženské skupiny i lidé bez vyznání. „Vražda Romů a Sintů je pro nás mementem i krutou vzpomínkou na naši lhostejnost a bojácnost při vzpouře proti ideologické a mocenské správě nacismu. Věřím, že dnes, po zkušenostech válek a vyhlazovacích praktik 20. století, dokážeme lépe vzdorovat fyzickému i duchovnímu násilí a bránit životy lidí všech etnik a náboženských skupin, kterým nejde o likvidaci druhých,“ poznamenal.

Do aktivit se zapojuje také Federace židovských obcí. „V dnešní problematické době, kdy lidé rádi slyší na jednoduchá řešení a podléhají jim, existují tendence vidět svět černo-bíle je holocaust mementem, které je nutné si neustále připomínat, tak aby se historie neopakovala,“ řekl předseda federace Petr Papoušek.

Od 19 hodin se bude dnes také konat kulturně-duchovní setkání v Žižkově sboru Církve československé husitské. Příchozí se mohou těšit na vyprávění pamětníků či jejich potomků, romský taneční soubor Gitanne, romskou rapovou skupinu BroKing nebo tradiční romskou kuchyni. Večer zakončí společný tanec.

V období 1942 až 1943 byl letský tábor vězením, ve kterém byli shromažďováni Romové. V nelidských podmínkách zde čekalo na smrt 326 mužů, žen a dětí. Dalších 540 vězňů bylo posláno do vyhlazovacího tábora Osvětim – Březinka, který se stal největším koncentračním táborem pro evropské Romy. Většina z nich zahynula v plynových komorách. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti půl milionu Romů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800.000 obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.

VIDEO

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon