Zastupitel Miloslav Plass: Je potřeba udržovat trvalý dialog, jinak to nemá smysl
Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.
V Královehradeckém kraji jsme dotazy zaslali těmto politikům:
Pavel Bělobrádek – Koalice pro Královéhradecký kraj
Rudolf Cogan – TOP 09 a Starostové
Vladimír Dryml – SPOZ
Lubomír Franc -ČSSD
Miloslav Plass – ODS
Otakar Ruml – KSČM
Z oslovených odpověděli do uzávěrky na naše dotazy čtyři kandidáti, Pavel
Bělobrádek,
Lubomír Franc,
Otakar Ruml a Miloslav Plass.
Zde jsou reakce zastupitele Královéhradeckého kraje Miloslava Plasse z ODS
(otázky jsou tučně):
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
Problematika začleňování byla popsána a diskutována na mnoha úrovních vznikají
koncepce, strategické materiály, ale chybí tady to, o čem mluvíte, dialog
zúčastněných osob. Žádná agentura nemůže nahradit přirozenou autoritu v místě a
žádná strategie nebude fungovat naprosto stejně v každém městě nebo vesnici.
Podle mého názoru je nutná individuální práce s konkrétními lidmi ne
paušalizovaný přístup k celé komunitě. Každý má své představy o svém životě,
můžeme jeho vlastní aktivitu podpořit, ale bez snahy sám něco změnit to nemá
smysl.
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
Je to povinnost politiků na všech úrovních naslouchat a vnímat potřeby občanů.
Romové jsou plnoprávnými občany naší země. Nemůže to ale skončit pouhým setkáním
a vzájemným vyslechnutím, je potřeba udržovat trvalý dialog, jinak to nemá
smysl.
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
Tomu se nebráním, všichni poradci musí nejdříve prokázat, a netýká se to pouze
poradců v oblasti národnostních menšin, že oblasti, ve které chtějí radit dobře
rozumí a jsou v ní uznávanou autoritou.
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?
Bez jejich zapojení nemohou žádné integrační snahy fungovat.
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí
žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde
žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto
lidi přimět, aby si začali hledat práci?
c) Jinak? Jak konkrétně?
Je nutné kombinovat všechny dostupné nástroje k podpoře zaměstnanosti.
Jednoznačně je potřebné vytvářet společně se všemi institucemi na území kraje
dobré prostředí pro rozvoj podnikání. To samo o sobě vyvolá poptávku po pracovní
síle. Dále je nutné poskytovat sociální dávky a podporu v nezaměstnanosti pouze
těm, u kterých prokazatelně selhaly ostatní nástroje pro zachování jejich
ekonomické soběstačnosti, včetně veřejně prospěšných prací. Podpora v
nezaměstnanosti by měla být motivační v souladu s krédem:,,Pracovat se vyplatí“.
Vzdělávání a zvyšování kvalifikace bude vždy stát na začátku všech snah o
zvýšení šancí na získání práce.
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?
Prosazování sociálního bydlení ve spolupráci s městy a obcemi je jednou z
možností, ale nemusí být hrazeno z krajského rozpočtu. Jednoznačně by mělo být
poskytnuto při splnění podmínek, které v sobě budou zahrnovat aktivitu v
zajištění zaměstnání a schopnost spolupodílet se nákladech za bydlení. U
znevýhodněných obyvatel z důvodu zdravotního stavu, věku atd. je poskytován
příspěvek na bydlení.
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
b) Pokud ne – proč nepokládáte současný stav za natolik dobrý, že nepotřebuje
změnu?
Tady je to obráceně – skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením samy musí
chtít dosáhnout vyšší vzdělanosti. Společnost jim k tomu vytváří veškeré
podmínky. Pokud nabídku na vzdělání nevyužijí, škodí sami sobě. Vzdělávání je
cesta ke zlepšení jejich současného stavu. Každý politik si přeje aby vzdělání
občanů bylo na co nejvyšší možné úrovni.
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy?
Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?
Důležitá je komunikace mezi lidmi, informovanost o potřebách ohrožených skupin,
spolupráce s autoritami v komunitě, individuální přístup, zvyšování sociální
inteligence minorit, odstraňování předsudků a xenofobie. Nepříznivě působí vznik
ghet a přejímání negativních modelů chování.
