Zastupitelé Vsetína neschválili mimosoudní dohodu s Romy, které před 13 lety deportoval Jiří Čunek z města

Zastupitelé Vsetína neschválili uzavření mimosoudní dohody s romskými obyvateli pavlačového domu, který stával v centru města. Chtějí, aby ve věci rozhodl soud. Vsetín vystěhoval Romy ze zchátralého pavlačového domu v centru v roce 2006. Soudy se případem zabývají od roku 2008. Mimosoudní dohodu nedávno odmítli i vsetínští radní.

Vsetínská radnice v roce 2006 zakoupila přes realitní kancelář staré domy na Jesenicku, které měli městu Romové 20 let splácet. Čtyři desítky romských rodin vystěhovalo město na periferii do bytů z plechových kontejnerů. Část jich radnice přesunula do vsí na Jesenicko a Prostějovsko do polorozpadlých domů.

Tři rodiny pak nechala vystěhovat do starých domů ve Staré Červené Vodě, Vidnavě a Vlčicích. Romové je splácejí jako bezúročnou půjčku.

Později vystěhoval Jiří Čunek ze Vsetína další Romy, tentokrát na Prostějovsko do obcí Čechy pod Kosířem a Dřevnovice. V tomto případě šlo o dvě rodiny s celkem šestadvaceti členy.

Případ vystěhování Romů zaměstnal před necelými deseti lety policii, státní zástupce, ale i tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla. Zatímco podle policistů bývalý starosta Vsetína Čunek neporušil vystěhováním zákon, podle Motejla radnice pochybila a porušila práva Romů na respektování rodinného a soukromého života. Senátoři z výboru pro lidská práva jeho stanovisko následně podpořili.

Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. "Strašili nás, že skončíme na ulici a děcka půjdou do domova," popsala nátlak v roce 2006 pro server iDNES.cz Jolana Tulejová.

Romové kritizovali například i to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Údajně neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Stav domků byl velmi špatný, což tehdy potvrdila jedna z prodávajících, která kritizovala i to, že město najalo na nákup prostředníky.

"Kdybych věděla, že to prodá dál, nikdy bych smlouvu nepodepsala. Je to malý a starý barák, který potřebuje opravy. Jedenáct lidí se sem nevejde," uvedla tehdy pro MF Dnes jedna z původních majitelek Olga Juklová. Domek prodávala přes prostějovskou kancelář Real Spektrum za 320 tisíc korun, ale manželé Tulejovi měli splácet 460 tisíc.

Romové po městu požadovali odškodné 5,2 milionu korun.

Krajský soud třikrát žalobu zamítl, Vrchní soud však vždy vyslyšel odvolání žalobců a kauzu vrátil. "V posledním případě navíc nařídil výměnu soudce. Město se proti tomu neúspěšně bránilo dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR i stížností k Ústavnímu soudu ČR. Nová soudkyně krajského soudu při čtvrtém projednávání kauzy naznačila, že se při rozhodování hodlá řídit právním názorem Vrchního soudu, tedy pro město nepříznivým. Ještě před tím obě strany vybídla k mimosoudnímu vypořádání," uvedl již dříve starosta Jiří Růžička (KDU-ČSL).

Bývalí obyvatelé pavlačového domu požadují od města omluvu v denním tisku a časopisech, finanční kompenzaci za příkoří dané stěhováním, odpuštění dlužného nájemného a nesplacených závazků vůči městu i přidělení sedmi městských bytů.

"Pro nás jsou tyto podmínky nepřijatelné, město lidem, které mohlo vystěhovat bez náhrady, nabídlo možnost přestěhování do náhradních prostor. Na takzvaný pavlačák byl uvalen demoliční výměr, protože byl v havarijním stavu. Nájemníkům byly také nabídnuty bezúročné půjčky, někteří tuto nabídku využili. Proto chceme, aby v této kauze rozhodl soud," uvedl starosta.

Jeho názor dnes sdílela většina zastupitelů. Pouze někteří členové opozice se obávali vysokých soudních nákladů a zda je hospodárné ve sporu pokračovat. "Žijeme ve státě, kde spravedlivý proces může proběhnout a my bychom o to měli usilovat," uvedl starosta.

Na zastupitelstvu vystoupil i Jiří Čunek. "Je to precedenční spor. Když pomůže člověk člověku, nebo v tomto případě město pomůže někomu, kdo toho není ani hoden, tak na to má doplatit. To je významný mravní imperativ a negativní signál, který by možná soudy vůči České republice a jejím občanům vysílaly," řekl Čunek, kterého protiromské postoje vynesly do nejvyšších politických pater. Nyní je hejtmanem Zlínského kraje a senátorem.