romea - logo
19. srpna 2022 (pátek)
svátek má Ludvík

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Zeman loni budil pozornost hlavně kritikou uprchlíků

4.1.2016 10:14
Prezident Miloš Zeman (FOTO: David Sedlecký, Wikimedia Commons)
Prezident Miloš Zeman (FOTO: David Sedlecký, Wikimedia Commons)

Prezident Miloš Zeman letos otevře třetí rok svého působení v roli hlavy státu. V uplynulém roce budila pozornost především jeho tvrdá rétorika vůči uprchlíkům. Nejen ona, ale i další jeho výroky týkající se zahraničních témat vyvolaly nesouhlas vlády, opozice nebo kritizovaných států, přinesly mu ale zároveň podle průzkumů růst popularity u veřejnosti.

Uprchlíci jsou podle Zemana především lidé migrující z ekonomických důvodů, a většina z nich si proto nezaslouží soucit. Mladí muži z oblastí postižených válkou by podle něj měli vzít do rukou zbraň a bojovat. Zeman prohlašuje, že uprchlíky do Česka nikdo nezval. Evropa podle Zemana čelí organizované invazi.

Svými vyjádřeními si získal podporu nezanedbatelné části české veřejnosti, další ale prezidentovy názory kritizují. Například podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by neměl nahrávat šíření zloby vůči uprchlíkům. Kritika vyvrcholila po demonstraci 17. listopadu, na které stál prezident vedle hlavního představitele extremistického Bloku proti islámu Martina Konvičky známého svými nesnášenlivými výroky vůči muslimům.

Další kontroverze hlava českého státu vyvolala svou účastí na oslavách konce druhé světové války v Rusku a v Číně. Zatímco v Moskvě se nakonec vojenské přehlídky neúčastnil, v Pekingu ukázku čínské vojenské moci, na rozdíl od většiny evropských státníků, zhlédl. Nad účastí na moskevských oslavách v době napjatých vztahů mezi Ruskem a Západem Zemana se pozastavil americký velvyslanec Andrew Schapiro. Český prezident na to reagoval oznámením, že si ambasador USA zavřel dveře na Pražský hrad.

Vůči Rusku byl Zeman vstřícný i třeba v případě sankcí, které EU vůči režimu Vladimira Putina zavedla v reakci na anexi ukrajinského Krymu. Sankce kritizoval a předpovídal jejich konec do konce roku, což se nestalo. Kvůli výrokům proti sankcím vznikla také petice, která Zemana obviňovala z velezrady. Senát ji ale odmítl.

Po propadu popularity na počátku minulého roku důvěra veřejnosti k Zemanovi opět stoupla a pohybovala se kolem 50 procent. Zařadil se tak mezi nejpopulárnější politiky. Početná je ale i skupina jeho odpůrců. Nejviditelnějším vystoupením kritiků bylo vyvěšení obřích červených trenýrek, kterými členové umělecké skupiny Ztohoven v převlečení za kominíky nahradili prezidentskou standartu. Rudé trenýrky označili za symbol muže, který se za nic nestydí. Jejich čin vyvolal především reakci týkající se zabezpečení Hradu, z funkce museli odejít tři muži, kteří byli za bezpečnost zodpovědní. 

Za výběr svých spolupracovníků je Zeman kritizován opakovaně. Hradní kancléř Vratislav Mynář nezískal bezpečnostní prověrku, ve své funkci přesto zůstává. Šéf vojenské kanceláře Hradu Rostislav Pilc naopak bezpečnostní prověrku ztratil. Významný Zemanův poradce Martin Nejedlý šéfoval firmě, která státu podle nepravomocného soudního verdiktu dluží 27,5 milionu korun.

Vedle sporu s americkým velvyslancem se Zeman střetl i se zástupci dalších zemí. Na konci roku Česko řešilo diplomatickou roztržku kvůli prezidentovým výrokům o Řecku. Zeman zalitoval, že Řekové zůstali v eurozóně. Atény po ústních stížnostech stáhly svého velvyslance ke konzultacím. Podobný krok mezi spojenci je velmi neobvyklý. Ostrý tón Zeman zvolil i vůči Norsku kvůli postupu tamních úřadů k bratrům Michalákovým odebraným české matce. Zeman se jich několikrát zastal a požádal o pomoc norského krále. Poté, co bylo rozhodnuto o jejich adopci, český prezident zrušil pozvání norské velvyslankyni na oslavy 28. října.

Zeman v uplynulém roce na sebe přitáhl pozornost i v dalších případech. Změnil třeba účel svého fondu, který původně sloužil na splácení státního dluhu, a peníze poslal zadluženému Fondu ohrožených dětí, takzvaným Klokánkům. Podařilo se mu také předběžně domluvit s katolickou církví kvůli jejím majetkovým nárokům na Pražském hradě.

Pokračoval naopak v ostrém sporu s akademickou obcí. Opět nepozval na Hrad své kritiky z řad některých rektorů a odmítl jmenovat profesory trojici kandidátů, a to údajně kvůli závažným prohřeškům z minulosti. Zástupci akademiků reagovali žalobou. V oblasti vzdělávání si Zeman vysloužil kritiku i za svůj výrok o nevhodnosti společného vzdělávání handicapovaných a ostatních dětí.

Žalobou skončila Zemanova kritika slavného novináře Ferdinanda Peroutky, kterého obvinil z fascinace nacismem. Své tvrzení opřel o údajný článek "Hitler je gentleman", který prý četl. Hrad ale jeho tvrzení nedokázal doložit, a to i přes stotisícovou odměnu, kterou Zeman jeho nálezci slíbil. Peroutkova vnučka Terezie Kaslová zažalovala kvůli Zemanovým výrokům stát.

Přečteno: 789x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Politika, Miloš Zeman, Uprchlíci



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo