romea - logo
25. března 2019 (pondělí)
svátek má Marián
Loading
rozšířené vyhledávaní

Zeman ve vánočním projevu hrozil pěstí, mluvil o nepřizpůsobivých a odmítl předčasné volby

26.12.2017 21:15
Miloš Zeman během projevu na Vánoce 2017 (FOTO: repro Česká televize)
Miloš Zeman během projevu na Vánoce 2017 (FOTO: repro Česká televize)

V české ekonomice a společnosti převážily podle prezidenta Miloše Zemana v letošním roce radostné zprávy. Zeman v dnešním vánočním poselství ocenil bezpečnostní situaci v Česku, nízkou nezaměstnanost a vysoký ekonomický růst. Přál by si vyšší veřejné investice a valorizaci penzí, naopak méně peněz by mělo jít na dávky lidem, které Zeman ve vánočním projevu označil jako nepřizpůsobivé. Podle něj jsou to ti, kteří odmítají pracovat a jak uvedl dříve, tak 90 procent nepřizpůsobivých jsou Romové a jen 10 procent jsou bílí flákači.

Zeman také navrhuje zeštíhlení státního aparátu, propuštění úředníků by podle něj prospělo soukromému sektoru i státnímu rozpočtu.

Česká republika by se podle Zemana měla chovat v Evropské unii a Severoatlantické alianci jako energický a sebevědomý partner, který dává najevo, když se mu něco nelíbí. Hlava českého státu zopakovala svou kritiku kvót na přerozdělování migrantů. Kvóty jdou proti českým národním zájmům a měly by skončit v propadlišti dějin, uvedl Zeman.

Co se týče vnitřní politiky v ČR uvedl Miloš Zeman, že návrh programového prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO) považuje za dobrý výchozí materiál pro diskuse o programových a personálních kompromisech mezi politickými stranami. Strany by podle něj neměly vyčkávat, ale o povolebním uspořádání aktivně jednat. Druhý pokus o sestavení vlády by se podle Zemana mohl uskutečnit v únoru. Prezident míní, že by patrně menšinová vláda mohla najít dost poslanců, kteří ji budou tolerovat. Odmítl současně konání předčasných voleb a tento výrok doprovodil zdviženou pěstí.

Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje projev Miloše Zemana v plném znění.

Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana

Vážení a milí spoluobčané, přeji vám krásný dobrý den,

setkáváme se opět po roce, abychom společně zhodnotili, co se nám za ten rok podařilo a případně, co se za ten rok nepodařilo. A jsem rád, že vám mohou říci, že těch radostných zpráv je daleko více. A chtěl bych poděkovat všem, kdo se za naše úspěchy zasloužili. Jaké úspěchy to jsou? Česká republika je šestá nejbezpečnější země na světě. Jsme dokonce lepší než Švýcarsko. Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii, a také nejnižší míru příjmové diferenciace, resp. míru chudoby v EU. Náš ekonomický růst je jeden z nejvyšších a naopak naše zadluženost jedna z nejnižších. Tak na co si máme stěžovat? Měli bychom být hrdý a sebevědomý národ, který si váží svých úspěchů.

Ale samozřejmě, že každé světlo má své stíny a dovolte mi, abych i o těchto stínech vám něco řekl.

Ekonomický růst je krásná věc, ale aby byl trvalý, musí být doprovázen růstem investic. A tady máme své nedostatky. Podíl veřejných investic na celkových výdajích státního rozpočtu je nízký a klesající. A zejména dochází k poklesu investic do dopravní infrastruktury. Je ostuda, že např. není hotová silnice mezi Brnem a Vídní, ale takových dálnic, obchvatů a dalších staveb je celá řada.

Je dobře, že máme nízkou nezaměstnanost. Ale stále je zde skupina lidí, kterým říkáme nepřizpůsobiví. Mluvil jsem nedávno s novou ministryní práce a sociálních věcí a shodli jsme se na tom, že je třeba omezit sociální dávky těm, kdo odmítají nabízenou práci.

Růst hrubého domácího produktu je výborný, ale musí být doprovázen růstem životní úrovně. Jsem rád, že konečně dochází k růstu mezd. Pod tlakem nedostatku pracovních sil, který nutí zaměstnavatele k tomu, aby tyto mzdy zvyšovaly, neboť jinak jim pracovníci utečou jinam. A měl bych jeden námět, který se vám možná bude zdát bizarní. Před patnácti lety jsme měli osmdesát tisíc státních úředníků. Ne státních zaměstnanců, státních úředníků. Dnes jich máme sto padesát tisíc, protože se nám množí podle Parkinsonových zákonů. Kdyby se alespoň část z nich podařilo uvolnit, protože tito lidé si často jenom vymýšlejí zbytečnou práci, soukromý sektor, který trpí nedostatkem pracovních sil, by je velmi rád přijal, odbřemenil by se stání rozpočet a uvolnilo by se napětí na trhu práce. Teď mě státní úředníci určitě nebudou mít rádi, ale já to s nimi myslím dobře. Tolik k ekonomické situaci České republiky.

A závěrem, protože jsem sám starobní důchodce, bych chtěl popřát starobním důchodcům, aby v příštím roce došlo k výrazné valorizaci těchto důchodů. Někdy mi píší, co z toho budeme mít, když se pořád zdražuje, ale já jim připomínám, že zdražování neboli inflace je u starobních důchodců zahrnuto do valorizace, takže se nemají čeho obávat. A jenom bych si přál, aby se tato valorizace odehrávala stejnou částkou pro všechny, protože v opačném případě se neustále zvětšuje rozdíl mezi novými a starými důchody.

Teď bych přešel k zahraniční politice. Jenom velice stručně. Jsme součástí Evropské unie, jsme součástí Severoatlantické aliance, a měli bychom se v obou těchto organizacích chovat jako energický a sebevědomý partner, který, když se mu něco nelíbí, tak to dá najevo. Pokud jde o Evropskou unii, víte, že jí neustále vytýkám, že nedokáže chránit své vnější hranice. A pokud jde o Severoatlantickou alianci, myslím si, že by měla být daleko aktivnější v boji proti islámskému terorismu.

Ten nejbolavější problém, který zde máme - migrační kvóty, musí být řešen v souladu s českými národními zájmy. A naším národním zájmem pochopitelně je zachování suverenity České republiky. Nikdo nám nemůže diktovat, koho umístíme na své území. A věřím, že koncept migračních kvót skončí v propadlišti dějin, že za rok už se o něm nebude mluvit.

A nyní mi dovolte, abych přešel k vnitropolitické scéně. Ta zažila tento rok doslova zemětřesení. Po volbách se dvě nejstarší české politické strany - to jest sociální demokracie a strana lidová - dostaly na okraj propasti a téměř se nedostaly do Parlamentu. Ať si vedoucí představitelé těchto stran sami zhodnotí, proč k tomu tak došlo. Nicméně sešel jsem se s vedoucími představiteli všech devíti parlamentních subjektů, a zeptal jsem se na jejich představu o povolebním uspořádání. Víte, co mi řekli? Pane prezidente, s námi nikdo nechce jednat. A to mi říkali všichni. A to je přece nesmysl. Znamená to tedy, že pokud s vámi opravdu někdo nechce jednat, tak vy sám za ním musíte jít, nesedat jako panenka v koutě, a jednání může začít i z vaší iniciativy. A mělo by to být jednání, které se bude týkat jak programových, tak personálních kompromisů, jak je v politice zvykem. Myslím si, že návrh programového prohlášení Babišovy vlády je pro takové diskuze docela dobrým výchozím materiálem. Když mluvím o Babišově vládě, chtěl bych poznamenat, že jsem dostával moudré rady, které mi říkaly, nejmenujte Baibišovu vládu dřív, než Babiš získá v Poslanecké sněmovně důvěru. Ale to by reálně znamenalo, že po týdny, možná dokonce po měsíce tady povládne Sobotkova vláda v demisi, a to si snad proboha nikdo nepřeje. Nechci vás strašit Belgií, kde jednání o vládě trvalo dva roky. Myslím si, že během několika málo měsíců se podaří mít zde vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny, a nebude-li úspěch hned v prvním kole, vytvořím časový prostor pro důkladná jednání politických partnerů tak, aby snad někdy v únoru se uskutečnil druhý pokus, který již může být úspěšný.

Nezapomeňte, že v politice jsou dva extrémy. První je pokus obklíčit vítěze voleb, vytvořit proti němu jakousi pseudokoalici těch méně úspěšných a izolovat ho. Druhý extrém, vítěz zašlape do země všechny poražené a vládne sám. Myslím si, že z hlediska demokratických procedur je dobré usilovat o to, aby se žádný z těchto extrémů neuskutečnil a aby politické strany spolu jednaly a ty, které se dohodnou, vytvořily patrně menšinovou tolerovanou vládu. Závěrem této části bych chtěl potěšit občany a nepotěšit politiky.

Občas slyším hlasy, že bych měl vypsat předčasné volby, což mi ústava v některých situacích umožňuje. Chci naprosto jasně říci, že to nikdy neudělám, protože předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanům, kteří šli k řádným volbám a volili tak, jak volili. Občané rozdali karty, a politici musí umět s těmito kartami hrát. Občany nemůžete vyměnit, ale můžete vyměnit politiky, proč ne. Někteří z nich možná skončí v opozici, a jak napsal Rudolf Bechyně, starý sociální demokrat za první republiky - suchá je skýva opozice. A já dodávám, tato skýva někdy není ani posolená.

Takže nepřeji nikomu, aby skončil v opozici, ale na druhé straně demokracie samozřejmě určitou opozici v Parlamentu vyžaduje, a ať si každý sám rozhodne, zda takovou opozicí chce být. Věřím, že nedojde k tomu, že se budeme obviňovat z toho, že výsledky minulých parlamentních voleb byly zmanipulovány zahraničními rozvědkami. Je to ubohé, je to trapné a je to urážející. Volby byly svobodné a jsem rád, že i Bezpečnostní informační služba vydala prohlášení, kde konstatuje, že k žádnému takovému ovlivnění nedošlo. Jsme svobodná země se svobodnými občany. A dnes už si můžeme říci, že jsme i úspěšná země. Před dvěma lety jsem vám řekl, že skončila blbá nálada. Dnes vám říkám, že se nemáme za co stydět a že je mnoho věcí, na které můžeme být hrdí. Takže zdvihněme hlavy a buďme sebevědomými lidmi, kteří spoléhají na svůj zdravý rozum a nedají se manipulovat, ať už údajnými zahraničními rozvědkami, nebo zejména českým tiskem a Českou televizí a dalšími médii. Spoléhejte na vlastní rozum. A já mám pro to své heslo, které jsme vám už jednou říkal. Věřím, že zdravý rozum zvítězí nad závistivou hloupostí.

A nyní mi dovolte, abych připil na vítězství zdravého rozumu, na úspěch České republiky a na úspěch nás všech.

Šťastný a veselý nový rok.

Přečteno: 4844x

 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Miloš Zeman, Projev, Prezident, Prezidentské volby 2018



HLAVNÍ ZPRÁVY

V Rokycanech se 23. 3. 2019 v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí. (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: 2000 lidí se v Rokycanech rozloučilo s královnou romské hudby Věrou Bílou

22.3.2019 20:51, (AKTUALIZOVÁNO 13:40)
V Rokycanech se dnes v kostele a na hřbitově naposledy rozloučilo s romskou zpěvačkou Věrou Bílou téměř 2000 lidí, většinou Romů. Obřad v kostele na náměstí začal v 11:00, poté šly a jely stovky lidí na hřbitov na okraji města. Cestou se lidé zastavili u obchodního střediska Žďár, kde zpěvačka sedávala na lavičce a kde chtějí příbuzní a známí vytvořit pietní místo. Na hřbitově hrála desítky minut čtyřčlenná kapela synovce Bílé a houslisty Jiřího Gini. Na závěr uvedl její oblíbené písně včetně moravské Dobrú noc a sladké sny. Zpěv ale podle regulí romských pohřbů nezazněl ani k jedné melodii.
 celý článek

Andrej Kiska, prezident Slovenské republiky (FOTO: Katarzyna Czerwińska, Wikimedia Commons)

videoZÁZNAM: Evropskou cenu Sintů a Romů za lidská práva získal slovenský prezident Andrej Kiska

15.3.2019 15:15
Od 18. do 21. března 2019 probíhá již čtvrtý ročník Romského týdne na půdě Evropského parlamentu v Bruselu. Dnes byla v rámci programu udělena také Evropská cena Sintů a Romů za lidská práva - získal ji slovenský prezident Andrej Kiska. Server Romea.cz udělení ceny přenášel živě přímo z Bruselu.
 celý článek

Radek banga

Radek Banga k reakcím na útok na Novém Zélandu: Neklesejte na lidské dno

19.3.2019 15:00
„Radikalizující společnost je pokaždé následkem ekonomického nebo společenského napětí a v historii lidstva není ničím novým. Klesnout ovšem na tak hluboké lidské dno a souhlasit s útokem na Novém Zélandu může skutečně jen totální psychická troska a hnusná odporná mentální bestie,“ uvedl k teroristickému útoku z pátku 15.března, při kterém došlo k masakru ve dvou mešitách ve městě Christchurch.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo