romea - logo
23. července 2019 (úterý)
svátek má Libor
Loading
rozšířené vyhledávaní

Zemřel spisovatel Andrej Giňa

30.9.2015 20:29
Andrej Giňa. (FOTO: Lukáš Houdek)
Andrej Giňa. (FOTO: Lukáš Houdek)

Dnes ráno po těžké nemoci ve věku 79 let zemřel spisovatel Andrej Giňa.

"Nebudeme příliš nadsazovat, prohlásíme-li, že bez Andreje Gini (*1936) by nebylo romské literatury. Přinejmenším by byla ochuzena nejen o řadu vynikajících textů, které naprosto snesou srovnání s tím lepším z literatury majoritní, ale též o osobitého autora, jenž vnesl do romského psaní nezastupitelný rejstřík stylů, motivů i témat," napsala o Giňovi v recenzi na jeho výběr z díla s názvem Paťiv Alena Scheinostová

Giňův životní příběh pokrývá v podstatě úplný příběh romské menšiny během dramatického dvacátého století. Giňa se narodil v romské osadě na východním Slovensku v obci Tolčemeš, dnešní Šarišské Sokolovce, v okrese Prešov, za války zažil ohrožení a šikanu Hlinkových gardistů, v poválečných letech byl s rodiči mezi prvními romskými dosídlenci do průmyslových oblastí Čech – konkrétně do Rokycan. Patřil k předním osobnostem působícím na sklonku 60. let ve Svazu Cikánů-Romů (SCR), na stránkách jeho zpravodaje Romano ľil rovněž debutoval, a to zápisem tradiční pohádky O Romovi a černé paní.

V romském hnutí se Giňa angažoval i po zákazu SCR, v 80. letech patřila jeho domácnost ke středobodu setkávání romské inteligence – některým ze setkání se dokonce dostalo ohlasu ve většinovém tisku.

Po Sametové revoluci byl Giňa činným členem Romské občanské iniciativy, zároveň hojně publikoval v rodícím se romském tisku, paralelně se věnoval hudbě. Po revoluci také podnikal, když prodával Romům brambory, cibule a střívka na „goja“ a tak byl přímým svědkem další kapitoly romské historie – jejich dnešní chudnutí a sociálního propadu a vylučování.

Mi del o Del tumenge loki phuv!

ANDREJ GIŇA: Trin jandre/Tři vejce (ukázka)

E Romňi, e Kachňi, zageľa ke peskeri sušeda, ke Kohutaňa, phureder Romňi. „San khere?“ phučľa.

„Sar dikhes, ta sam. A vandre, ma terďuv maškar o vudar,“ odphenďa lake e Kohutaňa. „So pheneha, Romňije, koda miro baro šero mek na avľa khere pal o balos – sombatatar!“ „Ma vaker! A kaj geľa?“ zvedanones phučľa e Kohutaňa.

„Te ma džanás! Kaj šaj geľa. Ta ča pal kodi, so late o šero sar la Angela Davisonate.“

E Kohutaňa ča bonďarlas la šereha. „Ta kaj me leske kada cerpinás! O murša sa jednaka. Aňi miro na has feder, sar has terno. Me somas khere la čhajoraha a jov paš o slugaďa peske udživlas. Akana te mange kada kerlas, takoj les otravinav!“

O rom bešelas paš o skamind a ča dikhelas, sar leskera romňa zaiľa e choľi. Andal o jakha lake mište o jaga na chuťkernas.

„No me imar džav,“ phenďa e Kachňi. „Dikhen, bisterďomas soske avľom! Nane tumen khere trin jandre? Jov sar avel kavka nasigo khere, ta kamel švirža kerade rizki.“

+++

Eva zvaná Kachňi zazvonila u své sousedky, starší Romky, přezdívané Kohutaňa. „Jste doma?“ zeptala se.

„Jak vidíš. Pojď dál, nestůj ve dveřích,“ zvala ji Kohutaňa.

„Tak co bys tomu řekla, holka, ten můj chytrák se ještě nevrátil domů ze zábavy – od soboty!“

„Nepovídej! A kam šel?“ zajímala se Kohutaňa.

„Vím já? Asi k tý s tím afrem, co vypadá jak Angela Davis.“

Kohutaňa nevěřícně kroutila hlavou: „Tak to já bych mu teda netrpěla! Chlapi jsou všichni stejný. Ten můj zamlada nebejval jinej. Já byla doma s malou, a on si užíval na vojně. Kdyby mi to udělal dneska, prostě bych ho z fleku otrávila!“

Její muž seděl za stolem a nestačil se divit, jak se jeho žena rozčilila. Z očí jí div nešlehaly plameny.

„No, já už půjdu,“ povídá Kachňi. Vidíte, málem bych zapomněla, proč jsem přišla! Nemáte doma tři vajíčka? On když se takhle vrátí domů pozdě, tak mívá chuť na čerstvě usmažený řízky.“

(Kráceno)

Přečteno: 1803x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

úmrtí, Literatura



HLAVNÍ ZPRÁVY

(FOTO: Jarmila Vaňová)

Naděje pro Luník IX: Síla na změnu přichází ze samotného ghetta (2.část)

18.7.2019 14:19
„Jako novinářka jsem na sídliště chodila často a dlouhé roky. Znala jsem se s obyvateli, poslanci, starosty. Lidé mě zdravili a nikdy jsem neměla problém s tím, aby se mi na kameru vyjádřili. Opravdové poznání však přišlo až po tom, co jsem na Luníku začala pracovat jako terénní sociální pracovnice,“ přibližuje v předchozím čísle v prvním díle unikátní sondy do nitra a kontextů nejznámějšího slovenského ghetta Jarmila Vaňová.
 celý článek

Komunitní den na Chanovském sídlišti. Foto: Adam Komenda

IPSI: Poskytne stát dotaci na čunkodomky v Chanově? Most v to marně doufá

18.7.2019 12:37
Napsali jsme řediteli odboru politiky bydleníMinisterstvo pro místní rozvoj (MMR), co je pravdy na tom, že na stavbu kontejnerových domů po vzoru akce Jiřího Čunka s vystěhováním Romů na skládku Poschlá za Vsetínem (nazývaných čunkodomy, čuknoboxy nebo čuknobuňky) bude město Most v Chanově "čerpat státní dotaci z programu ministerstva pro místní rozvoj".
 celý článek

Památník v Letech u Písku v roce 2004 (FOTO: Archiv Romea.cz)

Odborná soutěž k podobě památníku v Letech bude vyhlášena v září. Výsledky by měly být na jaře

18.7.2019 10:52
Muzeum romské kultury ve spolupráci s firmou ONplan ukončilo tříměsíční konzultační fázi přípravy mezinárodní dvoufázové krajinářsko-architektonické soutěže „Lety u Písku, Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách“.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo