romea - logo
19. února 2018 (pondělí)
svátek má Patrik
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Zločiny z nenávisti a diskriminace mají různé podoby

Praha, 30.5.2012 11:27, (ROMEA)
Ilustrační FOTO: Archiv Romea.cz

 

Případy násilí z nenávisti a diskriminace patří k nejhorším společenským jevům vůbec. Členské státy Evropské unie stíhají tyto typy trestných činů přísněji než násilí obvyklé, respektive, mají to zakotvené v zákonodárství. Často se ovšem zločiny, zjevně páchané z rasistických pohnutek, posuzují a soudí v nižší trestní sazbě, jako lehčí trestné činy. S diskriminací je to podobné.

Sdružení ROMEA se dlouhodobě zabývá těmito případy. V naprosté většině jde o rasisticky motivované trestné činy, tedy o případy násilí z nenávisti, či diskriminaci z těchto důvodu. ROMEA tyto případy medializuje a nabízí postiženým lidem právní podporu, kterou poskytují sdružení In IUSTITIA a Český helsinský výbor. Přinášíme první z výběrů těchto případů, vybraných podle typů.


Násilí z nenávisti zahrnuje fyzické nebo psychické útoky, případně útoky na majetek, na osoby z důvodu jejich skutečné nebo domnělé příslušnosti k sociální skupině definované společným charakteristickým znakem – barvou pleti, národností, vírou, sexuální orientací či identitou, zdravotním stavem či příslušností k subkultuře.

Pogrom v Havířově

K nejhorším rasisticky motivovaným zločinům posledního desetiletí patří pogrom na Romy v Havířově. Skupina rasistů jezdila 8. listopadu 2008 po Havířově třemi automobily a napadala Romy, které potkala na ulicích.

V havířovské čtvrti Šumbark napadli rasisti dva mladé Romy. Jednomu z nich s podařilo utéct, druhého, tehdy šestnáctiletého, útočníci vážně zranili. Chlapec utrpěl poranění lebky. Učil se znovu mluvit a rozhýbával ochrnutou paži, ani v jednom případě se však jeho stav nevrátil k tomu původnímu. Kdyby ho lékaři úspěšně neoperovali, tak by podle znaleckého posudku zemřel. Násilníci jej mlátili kovovým klíčem gola, teleskopickým obuškem, kopali do něj a bušili do něj pěstmi. 


Někteří z obžalovaných patřili ke skupině hooligans Thugs Havířov, jeden z nich byl aktivním členem militantního neonacistického uskupení Národní odpor. Foto: František Kostlán

Potom se násilníci přesunuli do čtvrti Prostřední Suchá. Zde napadli další Romy, někteří utekli, jednoho zachránila skupina ukrajinských dělníků poté, kdy se před útočníky uchýlil do jejich ubytovny.

Ostravský krajský soud 23. března 2012 odsoudil za rasisticky motivované těžké ublížení na zdraví tři z celkem osmi obžalovaných k nepodmíněným trestům od tří do čtyř let, další čtyři dostali tříletý podmíněný trest. Posledního muže soud zprostil obžaloby, protože se jeho účast na celé akci neprokázala. Tříletý trest dostal mladík, jemuž v době útoku ještě nebylo 18 let, který byl při útoku nejaktivnější. Jako příznivec Baníku Ostrava byl již před tím odsouzen za násilnosti na stadionu v Praze a napadení policisty doprovázející „fanoušky“ ve vlaku.

Podle soudkyně v jejich případě nemohly padnout jiné než nepodmíněné tresty. "Způsob útoku byl brutální," řekla s tím, že podle obžaloby mohlo jít i o pokus o rasově motivovanou vraždu. "Neprokázalo se ale, že by napadeného Roma chtěli zabít. Svého jednání sami zanechali a podle svědků nepoužili žádné zbraně," řekla soudkyně.

Ostravský advokát Roman Krakovka, který zastupoval hlavního poškozeného, k tomu řekl: „Zvážíme podání odvolání proti rozsudku. Nesouhlasíme s tím, že jen tři pachatelé, kteří byli odsouzeni k nepodmíněným trestům, by měli zaplatit soudem uznané odškodnění ve výši 514 200 korun. I ostatní se na útoku podíleli, byť v menší míře.“

Právní zastupování hlavního poškozeného finančně podporovaly ROMEA o.s. a sdružení Europe Roma CZ. Podle jeho zástupce Markuse Papeho šlo „jednoznačně o pokus o rasisticky motivovanou vraždu.“

Terorizování v Mikulově

Rodina Ilony Vajdíkové z Mikulova byla velmi často terorizována místními příznivci dnes již rozpuštěné neonacistické Dělnické strany (DS). Útoky začaly v září 2009, kdy se změnil majitel restaurace Zanzibar naproti domku, kde rodina žila. Začalo to tím, že se opilci vyhrnuli z restaurace a rozbili okno domku sklenicí od piva. Pokřikovali přitom rasistické nadávky a urážky, například „ty kurvo černá, táhni do plynu!“ Hlavním útočníkem byl Josef Kordiovský, který před hozením sklenice do okna vykřikl: „Dívejte se, co udělám těm Cikánům.“

Vajdíková mezi útočníky poznala i další místní mladíky. Přinejmenším někteří z nich byli v té době příznivci či členy DS. Byli například registrovaní na Facebooku ve skupině Dělnická strana Mikulov, jeden z nich policistům přiznal, že je členem brněnské DS.

Kordiovský aktivně přispíval na facebookovou stránku DS Znojmo. Další z útočníků, Petr Peřina, své členství v DS potvrdil i Marcele Krištofové (na snímku), sestře paní Vajdíkové. „Potkali jsme se na druhý den po útoku a on mi říká ,ahoj teto´ - znám ho odmalička. A já na něj : co si to dovoluješ, večer tady hajluješ a teď mi říkáš ahoj teto?“ řekla Krištofová serveru Romea.cz.

Za týden došlo k dalšímu napadení, z restaurace vyběhla skupina a začala směrem k domku, kde žije rodina paní Vajdíkové, házet sklenice a lahve, přičemž útočníci opakovali rasistické nadávky, například „černá píčo vylez“. Celou akci doprovázela z barového jukeboxu píseň skupiny Daniela Landy Orlík „Bílá liga, bílá síla“.

Za čtrnáct dnů od prvního útoku se v restauraci sešli i příznivci Dělnické strany z okolních měst. Ti před Zanzibarem hajlovali a při zvedání ruky ukazovali na byt romské rodiny a volali při tom „ to musíš tudy“. „Nebyli to žádní mladíčci, mohlo jim být tak mezi 30 – 40 roky,“ řekla Krištofová. Různé provokace pokračovaly dále. „Křičí rasistické nadávky, házejí sklenice, túrují pod okny auta třeba i půl hodiny. Minulý týden převrhli a vysypali kontejner,“ popsala situaci Marcela Krištofová.

Počínání policie i státního zastupitelství v této věci bylo nezastřeně vstřícné k rasistickým provokatérům. Za neustálé terorizování romské rodiny obvinila policie pouze Kordiovského. A to jen z trestného činu výtržnictví (za vhození sklenice do okna). Pronásledování z nenávisti, rasistické nadávky a urážky, příslušnost útočníků k DS - to vše pro polici a státní zastupitelství nic neznamenalo. Vajdíkovou o podání obžaloby proti Kordiovskému informoval státní zástupce. Byla překvapena, protože v této věci nebyla vyslechnuta jako svědek ani jako poškozená!

Poškozená rodina za pomoci sdružení In IUSTITIA podala trestní oznámení. Josef Kordiovský však odsouzen nebyl. Paní Vajdíkové se omluvil a uhradil škodu. Útoky na rodinu, které spolu s dalšími příznivci DS vyvolal, však pokračovaly dál.

V dopise paní Vajdíkové Kordiovský mj. píše (text ponecháváme v původní podobě):

„Paní Vajdiková, chtěl bych se vám touhle cestou aspoň omluvit, to co jsem způsobyl nebylo úmyslné a už vůbec ne rasistické. Způsobenou škodu uhrazuju složenkou. Lituji toho. Doufám, že přijmete moji omluvu za neuvážený čin…“

Situaci rodiny chápal starosta Mikulova Rostislav Koštial, který jako vinař zaměstnává i Romy. „Rodina paní Vajdíkové je jako kterákoli jiná mikulovská rodina, nikdy s ní nebyly žádné problémy,“ řekl Koštial serveru Romea.cz. Slíbil, že město přidělí rodině byt v jiné části Mikulova. Paní Vajdíková však už nemohla a nechtěla čekat a našla si byt v jiné části Mikulova sama, přestože to bylo spojeno s velkými finančními náklady.

„Voláme po zákonu, který má být pro všechny stejný. Nikomu jsme nic neprovedli. Já pracuju od svých patnácti let, sestra pracuje, neteř až do mateřské dovolené pracovala. Naši rodiče pracovali celý život. My jsme Češi a oni nemají právo se na nás dívat jako na cizince,“ dodala k případu Marcela Krištofová.


Jeden z domů "na Masaryčce". Tři domy s byty a nebytovými prostory, pozemky pod nimi a další pozemky město prodalo za 1,5 milionu korun. Foto: František Kostlán

Roudnice nad Labem: Stěhování Romů

Roudnice nad Labem vystěhovala v roce 2010 některé Romy do okolních ghett v jiných městech a obcích, několik málo z nich do jiných bytů ve městě. Ti, kteří měli soudní výpověď z předchozího bytu, skončili „Na cukrovaru“, kde má Roudnice dům s holobyty. Důvodem ke stěhování byl prodej domů na Masaryčce, jak tady říkali třem domům v Masarykově ulici obydlených Romy, a to za velmi podezřelých okolností. Město společně s novým majitelem domů, firmou Bialbi, neváhalo použít různé metody, včetně zavření přívodu vody, jen aby je odtud dostalo pryč.

Zástupci města tvrdili, že voda byla odpojená v jednom domě kvůli poruše a ve druhém kvůli tomu, že někteří nájemníci ji neplatili. Smůlu ovšem měli i ti, kteří ji platí. „Problémem je, že vodárna to vypne všem, protože jinak to nejde,“ řekl roudnický místostarosta Luboš Matek na jednání města s nevládními a dalšími organizacemi, o které požádal Český helsinský výbor. Namístě se ovšem server Romea..cz přesvědčil o opaku: u každého bytu byly kohouty i vodoměry.

Poté, kdy město prodalo tyto tři domy soukromníkovi, místní lidé nevěděli, komu konkrétně mají platit nájem. Hana Lukešová, někdejší jednatelka Bialbi, tehdy tvrdila, že číslo bankovního účtu všichni obdrželi a že bylo i vyvěšeno na radnici. Nájemníci však nezávisle na sobě říkali, že se číslo účtu dozvěděli až po několika měsících. „Neplatiče z nás Bialbi doslova vyrobila,“ řekl jeden z nájemníků serveru Romea.cz. „Ráda bych platila, ale nevíme komu, na jaké konto to máme poslat, prý nám to brzy řeknou,“ řekla po několikaměsíčním čekání další z nájemnic, z vedlejšího domu.

Bialbi s.r.o. měla až do koupě domů na Masarykově ulici v obchodním rejstříku zapsanou komplexní nemocniční a ambulantní péči ve specializačním oboru psychiatrie. Obchod s nemovitostmi začala provozovat až s úmyslem koupě těchto domů, pod názvem „Bialbi bytové domy“. V té době byli mezi jejími jednateli Jiří Pišvejc a Jan Drahozal, přátelé místostarosty Luboše Matka. Tři obytné domy v centru Roudnice se 43 byty a nebytovými prostorami, pozemky pod těmito domy a další tři (zastavěné) pozemky prodalo město firmě „Bialbi bytové domy“ za 1,5 milionu korun. „Jestliže je cena bytu 35 tisíc korun, jak plyne z kupní částky, tak proč je nenabídli ke koupi nám, nájemníkům,“ řekl k tomu Eugen Mati, který byl z Masaryčky vystěhován do Litoměřic.

Opoziční zastupitel Pavel Šrytr, který s prodejem domů na Masarykově třídě nesouhlasil, a již vůbec ne za tuto cenu, podal trestní oznámení ve věci podezření z korupce. Policie mu po dvou měsících odepsala: „Tímto vám sdělujeme, že vaše trestní oznámení podané na zastupitele města Roudnice nad Labem, po provedeném šetření, kterým bylo zjištěno, že nedošlo ke spáchání žádného trestného činu, bylo dne 5. 6. odloženo „aa“.

„Policie se nezabývala tím, čím měla, protože oznámení jsem nepodal na zastupitelstvo, ale na konkrétní lidi z městské rady,“ říká Pavel Šrytr.

Podle odhadů zdroje z roudnické radnice, který si nepřál být jmenován, by město za tyto nemovitosti získalo obálkovou metodou až ke třiceti milionům korun. Minimální tržní cenu po opravě domů odhadl na 70 milionů korun

Jedna z nájemnic z Masaryčky, Renata Kašparová, vyslyšela tlak z radnice, aby si Romové hledali byty také sami a nenechávali to jen na městě. To hledalo vhodné byty, přestože se z této odpovědnosti vyvázalo smlouvou s Bialbi - hledat byly měla tato firma. „Volala jsem třiceti lidem,“ řekla Kašparová Romea.cz, „když jsem přišla osobně, byt mi pronajmout chtěli, když jsem jim řekla, že můj druh je Rom, nebo když se mnou přišel, řekli vždycky NE.“

Nikdo z Romů z Masaryčky nezískal v Roudnici podnájem tímto způsobem. Svým způsobem to podle Kašparové potvrdil i místostarosta Luboš Matek. „Řekl mi, že pro nás nemá v městském domě bydlení, protože místní nájemníci sepsali petici proti tomu, aby tam s nimi žili Cigáni,“ dodala Kašparová.


Podle RPG komfortní byt s nejvyšším nájmem. Podle nájemnice v důchodu vlhký byt s plísní.  Foto: František Kostlán

Družstevníci z Orlové: Cigány nechceme

Odstrašujícím příkladem v tomto směru je i případ důchodkyně z Orlové, vdovy, která se stará o vnuka postiženého mozkovou obrnou. Bydlela přechodně v domě, který patří firmě RPG-byty, ve zdravotně závadném bytě. Za 3+1 platila čistý nájem 3 900 korun + zálohu na energie a další poplatky. „Prý je to byt první třídy – komfort. Přitom sem zatéká, v ložnici a v koupelně mám na zdi plíseň, v kuchyni kvůli vlhkosti neustále opadávají kachličky a navíc tu mám zavedenou jen studenou vodu,“ řekla serveru Romea.cz.

Přes realitní kancelář získala byt v družstevním paneláku v jiné části Orlové. Nic se nedělo, dokud se na byt nepřišla podívat. Líbil se jí a se zaměstnankyní realitní agentury se domluvili, že se tam druhý den se svým vnukem nastěhuje. Vyřídila papírování i poplatky, dostala klíč od bytu a druhý den tam přijela s plným stěhovákem. Před domem ji čekali místní nájemníci - družstevníci.

Ti během čtyřiadvaceti hodin sepsali petici, že v domě nechtějí Romy a tuto paní i s vnukem odmítli vpustit do domu. Na policii jít nechtěla, protože doufala, že se to může časem, po vzájemné domluvě, změnit.

Ocitla se tak na ulici, protože v rámci přestěhování dala výpověď v bytě firmy RPG-byty. Ta jí nakonec ten samý byt znovu pronajala, v ten samý den, kdy se z něj vystěhovala. Zvýšila však přitom o několik set korun nájem, takže výsledkem celé operace bylo, že paní i nadále bydlela ve zdravotně závadném bytě s nemocným vnukem, ovšem za vyšší nájem než dosud.

„Vychovala jsem pět dětí, šestnáct roků makala na šachtě, ani manžel ani já jsme nebyli nikdy trestáni, nikomu nic nedlužím, všechno zásadně platím včas, ale pořád se mnou někdo zachází jako s méněcenným člověkem,“ řekla nám tato paní k celé situaci.

Přečteno: 4599x

Kam dál:

Štítky:  

Násilí, Rasismus, Diskriminace, RV, RV 4/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Čeněk Růžička (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Čeněk Růžička podal jménem pozůstalých trestní oznámení na Tomia Okamuru

8.2.2018 11:46
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička dnes u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podal jménem pozůstalých po obětech koncentračního tábora v Letech u Písku trestní oznámení na místopředsedu Sněmovny Tomia Okamuru a poslance Miloslava Roznera (oba SPD). Růžička sice nedoufá, že policie Okamuru bude stíhat, ale podle svého vyjádření to musel udělat. Důvodem jsou výroky obou politiků o romském táboře v Letech u Písku. Skupina asi deseti pozůstalých po obětech tábora požaduje odškodnění za morální újmu. Oba politici podle nich porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů.
 celý článek

Eduard Oláh (FOTO: http://www.fotothing.com)

Zemřel sochař a kameník Eduard Oláh, autor památníku romským obětem tábora v Hodoníně u Kunštátu

8.2.2018 11:13
Po krátké nemoci zemřel ve věku 63 let sochař a kameník Eduard Oláh - Izrael Ben Eded. Poslední rozloučení proběhlo v úterý 7. 2. v úzkém rodinném kruhu. Server Romea.cz o tom informovala jeho rodina.
 celý článek

Patrik Banga. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Patrik Banga: Jak je možné psát o obnově koncentráků? Slušnost se vytratila. Místo toho vládne lež a nenávist

7.2.2018 21:30
Už asi po třetí za posledních několik hodin čtu názor, že se mají obnovit koncentrační tábory. Zcela nepřekvapivě byl jeden z nich na facebookovém profilu Tomia Okamury. A už několik desítek hodin přemýšlím, zda k tomu vlastně můžu něco říct, protože jsem se dostal do stadia, kdy se bojím cokoliv říct, protože jakmile něco řeknu, začnou mi chodit nenávistné rasistické maily a vzkazy, které mě znechucují tak, že jsem přestal i blogovat na blogu, který sám vedu.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo