romea - logo
18. prosince 2018 (úterý)
svátek má Miloslav
Loading
rozšířené vyhledávaní

Zóny, v nichž se nevyplácejí doplatky na bydlení, na svém území vyhlásilo či se chystá vyhlásit 88 měst ve 12 krajích

1.11.2018 10:25
Ilustrační foto. (FOTO: Pixabay.com)
Ilustrační foto. (FOTO: Pixabay.com)

Zóny se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů, v nichž se novým žadatelům nevyplácejí doplatky na bydlení, na svém území vyhlásilo či se chystá vyhlásit 88 obcí a měst ve 12 krajích. K tomuto kroku nepřistoupily radnice v Jihomoravském a Pardubickém kraji. Uvedl to Institut pro sociální inkluzi (IPSI). Podle něj míst bez doplatků přibývá a některé radnice opatření přijaly či začaly zvažovat před komunálními volbami. Na jaře mělo či chtělo mít bezdoplatkové zóny 71 měst a obcí.

Obec může vyhlásit v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou lidé pod vlivem alkoholu a drog, oblast s nežádoucími jevy. V této zóně pak noví žadatelé doplatek na bydlení nedostanou.

"Opatření již vydalo 52 obcí. Komunální volby se městům, jako je Most, Ústí nad Labem, Bruntál nebo Karviná, hodily jako vhodná doba pro rozšíření stávajících oblastí na větší plochu, případně na celé město," uvedl institut. Podle něj za malé obce rozhodují o vyhlášení bezdoplatkových zón větší místa, pro která se pak menší města a vsi stávají "odkladištěm chudých".

Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se počet takzvaných vyloučených lokalit mezi lety 2006 až 2014 v Česku zdvojnásobil. Zatímco před 12 lety bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, o osm let později už 606. Tato ghetta byla ve 297 městech a obcích, žilo v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 osob. Podle výroční zprávy o stavu romské menšiny za loňský rok v sociálním vyloučení žila polovina Romů. Podle odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny to bylo kolem 120.000 dětí a dospělých.

Zástupci IPSI i dalších organizací na pomoc lidem v nouzi opakovaně uvádějí, že pouhé zpřísnění pravidel vyplácení dávek problémy v Česku nevyřeší a lidi z ubytoven a nevyhovujícího bydlení do běžných bytů nedostane. Odborníci na sociální problematiku i některá města volají po vytvoření systému sociálního bydlení. Ten v Česku nyní neexistuje.

Babišova vláda se v programovém prohlášení zavázala, že zákon o sociálním bydlení připraví. V kapitole o bytové politice stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi a na okraji společnosti, vytvoří podmínky pro obce a s nájemníky sociálních bytů budou pracovat sociální pracovníci. Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedávnem řekl, že samostatný zákon nevznikne a vláda se soustředí na program výstavby. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) mluvila pak o "zatočení s obchodem s chudobou a šmejdy", tedy nepoctivými pronajímateli. Zástupci resortů sestavili seznam 15 opatření.

Mezi těmito podněty je regulování pronájmu více bytů živnostenským oprávněním, stanovení hygienických standardů bytů, posílení policie a sociální práce v ghettech či sloučení dvou dávek na bydlení do jedné. Zajistit se má vymahatelnost dodržování pravidel sousedského soužití i to, aby "všichni práceschopní skutečně pracovali", stojí v souhrnu podnětů.

Podle IPSI spoléhat na několik opatření nestačí a podobné seznamy kroků nepomohou. "Úkolem vlády je nastavovat systémy a jejich financování. Špatné adresy a no-go zóny nevznikají kvůli sociálním dávkám. Bez vytváření příležitostí k bydlení pro lidi s nízkým příjmem sehrávají dávky roli jediné substituce, jak tento deficit (sociálního bydlení) nahradit," uvedl institut.

Vyplácení dávek hmotné nouze se v posledních letech zpřísňuje. Vedle možnosti vyhlásit bezdoplatkové zóny se loni v červnu snížil doplatek na bydlení do ubytoven. Pokud také lidé neprokážou vazbu k obci, jako je zaměstnání či škola, nemají na dávku nárok. Od konce loňska se část příspěvku na živobytí při pobírání dávky přes půl roku musí vyplácet v poukázkách. Tito potřební musí také vykonat aspoň 20 hodin veřejné služby, jinak spadnou ze životního na existenční minimum.

IPSI začal fungovat v roce 2015. Tvoří ho většinou bývalí pracovníci vládní agentury pro sociální začleňování, kteří z ní před několika lety odešli po protestech po náhlém odvolání ředitele a po dalších změnách.

15 opatření ke zlepšení situace v ghettech

Ministerstvo práce a sociálních věcí sestavilo seznam 15 podnětů k řešení situace lidí v tísni v takzvaných vyloučených lokalitách. S návrhy opatření přišla jednotlivá ministerstva. Seznam obsahuje:

  1. Regulování pronájmu více bytů přes živnostenské oprávnění
  2. Nastavení hygienických standardů bytů
  3.  Zavedení povinnosti trvalého pobytu v obci, kde člověk bydlí
  4.  Opravy a výkup zdevastovaných domů
  5.  Dokončení cenových map, které se využijí ke stanovení obvyklého nájmu v místě
  6.  Změny dávek - sloučení příspěvku a doplatku na bydlení, stanovení stropu pro dávky podle cenových map, zúžení okruhu spolužijících osob v domácnosti
  7.  Úřad práce by mohl poskytovat údaje o vyplácených dávkách a sociální práci radnicím
  8.  Personální posílení úřadů práce, policie a škol v ghettech
  9.  V zákoně upravit, co je přechodné bydlení a jakou má funkci
  10.  Možnost oddlužení pro lidi v dluhové pasti bez nastavení minimálního limitu splacení
  11.  Navázání pobírání dávek na školní docházku dětí a sociální práci
  12.  Změnit povinnost školní docházky - bez ohraničení věkem, ale například do ukončení vzdělávání a získání výučního listu
  13.  Posílení sociální práce a prevence
  14.  Dostat do práce všechny práceschopné - změna veřejně prospěšných prací a možnost využívat je dlouhodobě
  15.  Zajistit vymahatelnost práva a dodržování pravidel sousedského soužití
Přečteno: 1225x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Bydlení, doplatek na bydlení, Institut pro sociální inkluzi, Vláda, Sociálně vyloučené lokality, Sociální, sociální bydlení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Budova Evropské komise v Bruselu (FOTO: Sébastien Bertrand, Wikimedia Commons)

Patnáct evropských organizací vyzývá země EU, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020

11.12.2018 16:26
Minulý týden koalice patnácti romských organizací a organizací bojujících proti rasismu vyzvala Radu EU a vlády evropských zemí, aby se zavázaly k aktualizaci Strategie romské integrace po roce 2020. Evropská Komise předložila návrh k tomuto závazku evropskému parlamentu a Radě EU minulý týden.
 celý článek

Ilustrační FOTO

Agentura AP: Romské rodičky se ve slovenských nemocnicích střetávají s rasismem i fyzickým násilím

11.12.2018 11:10
V některých slovenských nemocnicích několik dní po porodu zadržují rodičky proti jejich vůli. Ve svém původním materiálu to včera napsala agentura AP. Podle ní opatřením trpí zejména ženy romského původu, ke kterým se nemocniční personál navíc chová hrubě až násilně. Slovenské ministerstvo zdravotnictví se proti tomuto tvrzení na dotaz ČTK důrazně ohradilo, stejně jako nemocnice v Kežmarku, kde agentura AP získala materiál pro svou reportáž.
 celý článek

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková v rozhovoru pro romeatv.

Zmocněnkyně pro lidská práva: Společnost nemá lidská práva za úplně důležitou věc, kritika neziskovek je špatná a problematická

9.12.2018 17:39
Česká společnost nepovažuje lidská práva dostatečně za důležitou záležitost. Panuje spíš názor, že už jsou prosazena a není potřeba je dál chránit. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková to řekla ČTK při příležitostí Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Za velký problém zmocněnkyně považuje výpady vůči neziskovým organizacím. Den lidských práv se připomíná na výročí, kdy valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo