Zpráva o extremismu v roce 2015: Extremistických akcí bylo 307, protiromské protesty zcela vytěsnily ty proti uprchlíkům
Čeští extremisté loni uspořádali 307 akcí, tedy o 16 více než v roce 2014.
Nejčastěji se setkávali v Praze, nově policie zaznamenala protesty před
zařízeními pro cizince. Hlavním tématem extremistických uskupení byla migrace.
Trestné činy s extremistickým podtextem páchali nejčastěji absolventi základních
škol s výučním listem. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra, kterou na své
středeční schůzi projedná vláda a kterou má ČTK k dispozici.
Aktuální souhrnná zpráva vnitra mírně zredukovala údaje ze čtvrtletních zpráv,
které hovořily o 323 akcích extremistů. Krajní levice se podle konečných
informací setkala na 141 akcích, extrémní pravice na 106. Protiislámská a
protimigrační uskupení uspořádala dalších 60 shromáždění. Vedle hlavního města
se významnější setkání uskutečnila v Ostravě, Brně, Českých Budějovicích a Plzni.
Hlavním tématem všech politicky motivovaných extremistických uskupení byla
migrace. “Nebyly zaznamenány protestní akce v tzv. sociálně vyloučených
lokalitách anebo proti národnostním menšinám. Téma zcela vytěsnily reflexe tzv.
uprchlické krize,” upozornila zpráva.
Jak vnitro uvedlo již dříve, policie za loňský rok eviduje 175 činů s
extremistickým podtextem, což je o 26 méně než předloni. Nejvíce se jich stalo v
Moravskoslezském kraji a v Praze, naopak v Pardubickém kraji nezaznamenali
policisté ani jediný. Největší meziroční nárůst těchto trestných činů byl loni v
kraji Zlínském. Celkově bylo objasněno 114 činů a obviněno 154 lidí. Nejčastěji
mají výuční list, následují absolventi základních škol bez výučního listu.
Zpráva dále rekapituluje, že v rámci krajní pravice zaznamenala nárůst
podpory Národní demokracie, která spolupracovala s dalšími protiislámskými a
protimigračními subjekty. Význam naopak ztratila Dělnická strana sociální
spravedlnosti.
Protiislámské a protimigrační subjekty se podle autorů zprávy od tradičního
krajně pravicového hnutí distancovaly, přesto se těšily podpoře sympatizantů
extremistických skupin. “Vedle nich však dokázaly svými vyhraněnými názory na
migraci zaujmout i část širší veřejnosti, která by se podpoře krajní pravice
vyhýbala,” stojí v dokumentu. “Způsob mobilizace stoupenců se neliší od způsobů
využívaných extremistickými platformami. Jedná se zejména o záměrné vyvolávání
subjektivního pocitu ohrožení a nebezpečí, kterého bývá dosahováno i na základě
účelových, dezinterpretovaných anebo ojediněle i lživých informací,” konstatuje
zpráva.
V rámci krajní levice zůstalo nejaktivnější anarchistické hnutí. V roce 2015
se mobilizovalo nejen proti růstu obliby protimigračních subjektů, ale i proti
policejní “operaci Fénix”, která směřovala vůči lidem podezřelým ze zapojení do
uskupení Síť revolučních buněk. To se v uplynulém roce přihlásilo k osmi
žhářským útokům.
Pro loňský rok bylo dále typické působení protestních iniciativ, které se
orientovaly na kritiku členství Česka v EU či NATO a na kritiku polistopadového
vývoje. “Na základě různých důvodů tyto platformy často inklinovaly k sympatiím
až k nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta (Vladimíra) Putina. Mnohdy
tak napomáhaly šíření ruské propagandy,” uzavírá zpráva.
