Zpráva o stavu lidských práv: Ve vzdělávání se dál objevuje diskriminace romských dětí

V Česku se i po nastartování inkluze ve vzdělávání objevuje diskriminace
romských dětí. Nepřesouvají se sice už do takzvaných zvláštních škol, učí se ale
často odděleně v romských třídách či školách. Uvádí to výroční zpráva o stavu
lidských práv za loňský rok, kterou by měla v pondělí projednávat vláda.
Dokument upozorňuje i na násilí na dětech, velký počet chlapců a děvčat v
dětských domovech a nedostatečný ohled na názor dětí. Poukazuje mimo jiné i na
propast ve výdělcích žen a mužů či na nerovný přístup lidí z menšin k bydlení.

"Po nastartování inkluze se začíná objevovat problém vylučování dětí ze
společného vzdělávání jiným způsobem. Nejsou již označovány za postižené či
znevýhodněné a přesouvány do speciálních škol, ale k oddělování dochází
například prostorově," uvádí zpráva. Podle ní tak vznikají "čistě či většinově
romské školy či třídy", které se považují za "méněcenné a méně kvalitní". Autoři
podotýkají, že o oddělení svých potomků někdy stojí ale i sami romští rodiče.

Výroční zpráva uvádí, že ombudsmanka se loni setkala s několika případy
vylučování romských dětí. Jedním z nich bylo zřízení romské první třídy. Romské
děti prý byly méně zralé a hůř připravené na školu. "Pokud na základě tohoto
jakkoliv neutrálního kritéria byly téměř všechny romské děti zařazeny do třídy s
horší kvalitou výuky, jedná se o klasický případ nepřímé diskriminace," stojí ve
zprávě.

Ochránkyně práv doporučila romské školáky rozdělit rovnoměrně do ostatních
tříd a využít podpůrných opatření i doučování. Předsudky rodičů romských a
neromských dětí má překonat dialog a také příprava chlapců a děvčat na společné
vzdělávání. Podle ombudsmanky není přijatelné ani odmítání romských dětí v
mateřských školách.

Zpráva zmiňuje také případ postiženého dítěte, které nechtěla vzít spádová
škola. Ředitelka to zdůvodnila naplněnou kapacitou a odmítavými reakcemi rodičů
ostatních žáků, kroky k začlenění nepodnikla. Soud potvrdil, že nepřijetí
handicapovaného dítěte do běžné školy bylo diskriminační.

Zpráva upozorňuje i na rozšířené násilí na dětech. Podle dokumentu jsou děti
obětí 30 procent spáchaných trestných činů. Celkem se loni staly terčem 9551
činů. Ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo 111 znásilnění a 322 pohlavních
zneužití dětí. Sociální pracovníci loni řešili kauzy 2393 týraných,
zanedbávaných a zneužívaných chlapců a děvčat. Zpráva poukazuje na to, že ve
školách či v jiných zařízeních jsou fyzické tresty zakázány, doma jsou ale stále
přijatelné a okolí je toleruje.

Autoři dokumentu upozorňují také na přetrvávající nerovný přístup k bydlení
kvůli rase či etnicitě. Některé realitní kanceláře nechtějí romským zájemcům
byty pronajímat, odvolávají se na majitele. Podle zprávy se objevují i případy
omezování zaměstnávání důchodců, aby firmy mohly přijímat jiné pracovníky.
Autoři připomínají i velký rozdíl ve výdělcích žen a mužů, v průměru ženy
dostávají o 22 procent méně.

Dokument hodnotí dodržování občanských a politických práv i práva na soudní
ochranu či na ochranu zdraví, ale také sociální zabezpečení, zacházení s vězni a
postavení cizinců. "V roce 2016 došlo v ČR v oblasti lidských práv k pozitivním
posunům. Zároveň stále přetrvávají některé dlouhodobě neřešené problémy a
přibývají i problémy nové," shrnují autoři. Podle nich omezení práv s sebou
nesou i návrhy zákonů proti terorismu či kybernetické kriminalitě, které se
dotýkají soukromí.