romea - logo
12. prosince 2018 (středa)
svátek má Simona
Loading
rozšířené vyhledávaní

Emil Ščuka: Amari phen e Eva Davidová

27.9.2018 16:15
Emil Ščuka a Eva Davidová
Emil Ščuka a Eva Davidová

Drahá Evičko,

právě jsem se chystal napsat ti dopis a poděkovat ti za krásné fotky, které jsi nám zapůjčila na výstavu. Tvoje fotografie, Evičko, jsou nádherné. Je vidět, že ten, kdo nemá rád Romy, nemůže tak krásně fotit a tvoje fotky jsou úžasné právě proto, že ty nás vidíš v tom pěkném světle. Ty s námi cítíš, prožíváš naše bolesti a trápení, žiješ náš romský život a žila jsi ho celý život, a proto jsou tvoje fotky nádherné. Ať mi odpustí Jan Koudelka, já vím, je to věhlasný a světový fotograf a taky má krásné fotky o Romech, ale ty tvoje - ty jsou od srdíčka.

Vím, že jsi ze zdravotních důvodů nemohla přijít na vernisáž výstavy, a proto ti píšu tento dopis, Evičko, abych ti poděkoval za sebe a za všechny, co jsme tu výstavu pořádali, a za všechny lidi, kteří na tu výstavu přišli a přijdou. A v tom se ke mně dostala nějaká informace, že snad už si ten dopis nepřečteš? Já tomu ale nechci věřit a vím, že ten dopis si přečteš. A proto ho budu psát dál. Tak se nezlob, Evičko, pokud ten dopis bude příliš dlouhý. Víš ale, už jsme se neviděli nějaký ten pátek a je toho vlastně hodně, co jsem ti neřekl a chci ti to říct teď. Pamatuješ, Evičko, jak jsme se vlastně seznámili? Já si na ten den pamatuji tak, jako kdyby to bylo včera. My jsme se se souborem Romen ze Sokolova chystali do Budapešti a do Miskolce na kulturní zájezd. Bylo to v roce 1985 a tebe jsme přibírali k nám do autobusu v Praze společně s Petrem Víškem a Lubošem Horváthem z Tachova. A všechno to vlastně spískal Luboš, protože Luboš nás měl doprovázet a on říkal: ,,A co kdyby s námi jela i Evička?‘‘

A pak jsme se vídali dost často, Evičko. Pamatuješ? Asi za měsíc byla konference v Českém Krumlově, kterou pořádal Etnografický ústav, a byl tam dokonce přítomen ředitel ústavu, doktor Robek a vybavíš si, co tenkrát prohlásil? Že neexistuje romská kultura a že v socialistickém státě se bude rozvíjet pouze kultura československá, kultura dělnické třídy. No, větší hloupost nikdo z nás, co jsme na té konferenci byli, neslyšel. Hodně nás to všechny urazilo a nesouhlasili jsme s panem Robkem. A víš, jak jsme tam chystali v Sokolově Dny romské kultury? A někoho napadlo, myslím, že to byl Tomáš Haisman, jeho napadlo, pozvat našeho ředitele. Tomáš v tom ústavu pracoval a my jsme to udělali. Pana ředitele Etnografického ústavu Robka, jsme požádali, aby nám na té akci Dny romské kultury v Sokolově, stříhal pásku a řekl slavnostní projev. No nečekali jsme, že přijde. Spíš jsme čekali, že z toho budeme mít problém. Ale kupodivu se pan ředitel dostavil, přestřihnul slavnostní pásku a měl projev. A najednou mu nevadilo, že mluví o romské kultuře.

Aby toho nebylo málo, tak za měsíc jsme se viděli ve Východné, kde Villiam Gruska připravil historický program Ľudia z rodu Rómov. Byl to na tu dobu fenomenální kulturní program, který zachycoval tradice Romů. Ve Východné bylo snad 300 Romů z celé republiky a všichni tě znali. Se všemi sis tykala a všichni na Tebe volali: ,, Amari Evička!‘‘ A ty jsi byla šťastná. A zase ti svítily oči a tancovala jsi a zpívala. A přišli i tvoji známí z Trebišova, z Petrovan a Bučkovci z Banské Bystrice. A všichni byli tvoji kamarádi. A já jsem žasnul, kolik máš romských kamarádů a jak tě všichni mají rádi. V ten moment jsem si uvědomil, že jsem taky rád, že jsem tvůj kamarád!

A ve Východné jsme se ještě víc spřátelili. A asi po dvou letech jsme se domluvili, že uděláme něco pro televizi a uděláme hudební film a zachytíme život a dílo jednoho z největších romských muzikantů Jožky Feča. Začali jsme psát scénář a přizvali jsme ještě Evu Magallovou z Kulturního domu hlavního města Prahy a společně jsme napsali scénář. Přes všechny problémy se schvalováním filmů a s prosazením, jsme nakonec za půl roku odjeli natočit film na Slovensko. Režíroval ho Jirka Chlumský, můj výborný kamarád. A kameru měl Martin Kubala, náš vynikající kameraman. Já si z toho vybavuji jeden večer, kdy karlínští Romové něco oslavovali. A pak se nepohodli a začala bitka – rvačka. Prali se všichni chlapi, ženy, děti a já jsem trnul hrůzou, jak to ráno dopadne. Režisér a celý filmový štáb chtěli natáčení ukončit. Režisér řekl, že nic takového neviděl, protože zasahovaly záchranky. Ty jsi to vše vysvětlila a řekla jsi všem Pražákům z filmu, že vlastně o nic nejde, že Romové si večer třeba dají po hubě a ráno spolu normálně mluví. A skutečně to tak bylo. Ráno skoro nikdo nic nevěděl a všichni zase drželi spolu a filmový štáb jenom kroutil hlavou a nevěřil vlastním očím. A ty jsi všechno věděla, ty jsi nás znala. A zase jsem měl důvod si tě vážit, protože jsi nás znala dokonale. Film jsme úspěšně dokončili. Až po čase jsme se dozvěděli, že tento film získal i nějaké ocenění na filmovém festivalu v zahraničí.

Jak tak vzpomínám, Evičko, co jsme všechno zažili, tak se mi vybavuje Národní třída v roce 1989. Byl pátek odpoledne a před domem troubil Honza Červeňák – taxikář, náš společný kamarád. Zazvonil a zeptal se mě: ,,Co děláš doma? Jak to, že nejsi venku?‘‘ Já říkám: ,,Já maluju chodbu.‘‘ Ale on říká: ,,Neblázni, celá Praha je na nohou a ty si tady v klidu maluješ. A Eva Davidová čeká v autě. Rychle se převleč a přijď, jedeš s námi!‘‘ Tak jsem ani moc nepřemýšlel, rychle jsem se oblékl a šel jsem s Vámi. A ty už jsi seděla v autě a říkala jsi: ,,Emile, víš co se děje v Praze? Bude revoluce.‘‘ Já říkal: ,,Evičko, jaká revoluce?‘‘ Ty jsi říkala: ,, Jo, bude revoluce, uvidíš.‘‘ A měla jsi pravdu. Tak jsme dojeli na Národní. A v tom ten Honza zastavil, tak nešťastně, že jsme se ocitli uprostřed úlu - z jedné strany, studenti, z druhé strany policie - pohotovostní pluk. Taky díky tobě jsem na té Národní byl a takhle jsem se vlastně dostal do toho revolučního děje i tvou zásluhou, Evičko. A pak už to znáš. Založili jsme ROIKU a ty ses stala členkou strany.

A na 5. kongresu IRU – světového kongresu Romů - v Praze jsi byla oceněna a vyznamenána nejen z mé strany, ale oni tě navrhovali takové veličiny, jako byl profesor Hankook z Texasu, Christo Krčjukov z Bulharska, Donald Kendrik z Londýna, Marcel Courtiade z University ze Sorbonny a Naďa Demeter z Moskvy. Oni všichni tě respektovali a uctívali a byla jsi pro ně velká žena, která pomáhá Romům. A dali ti vyznamenání!

 A ty jsi se vlastně, Evičko, od začátku angažovala ve všech důležitých romských organizacích. Ty jsi dokonce byla i na zakládajícím sjezdu mezinárodní romské unie v roce 1971 v Londýně. Vidíme tě tam na fotkách, s doktorem Cibulou. Na té fotce je taky organizátor kongresu Grattan Puxon a Donald Kenrick, tvoji celoživotní angličtí přátelé. Evičko, pamatuješ, byli jsme společně na kongresu ve Varšavě. Spali jsme dokonce v jednom pokoji, ty na posteli a já na zemi, protože tam bylo mnoho delegátů a na mě už nezbyla postel. A ty jsi pak byla za Československo ve volební komisi a já jsem byl zvolen generálním tajemníkem. Ty jsi přišla za mnou po volbách a řekla jsi: ,,Emile, scházeli ti 3 hlasy na prezidenta,‘‘ Já říkám: ,,Neblázni, to není možné, však já tady nikoho neznám, akorát Rajka Djuriče, se kterým jsem si to dopisoval 10 let.‘‘ ,,Ale je to pravda,‘‘ řekla jsi, ,,však ti to všichni dosvědčí.‘‘ A já jsem si těch voleb vážil, protože takové osobnosti, jako byla Agnesa Daroczi z Budapešti, Rudko Kawczynski z Německa, nebyly zvoleny do žádné z funkcí, ač o to usilovaly.

Na jaře, když jsme plánovali letošní výstavu společně s kolegy, jsme tě chtěli pozvat a věřili jsme, že na té výstavě budeš a že ji slavnostně otevřeš. Nejenom, proto, že jsi nám půjčila své fotografie, ale i proto, že tě máme rádi. Nevěděli jsme, že ti to zdraví nedovolí. A když jsem s tebou, Evičko, v květnu telefonicky hovořil o výstavě, věřil jsem pevně tomu, že se na té výstavě uvidíme. Bohužel, tomu tak nebylo. Den po této výstavě, den po vernisáži jsi odešla navždy do romského nebe. Všichni věříme, že patříš do našeho nebe a že se v romském ráji budeš cítit dobře. Všichni věříme, že v našem romském ráji žiješ a že dál děláš svoji práci, protože v našich myslích a srdcích žiješ dál. A na druhou stranu jsme rádi, že v romském nebi nejsi sama a že tam máš své přátele. Evičko, pozdravuj od nás Milenu Hübschmannovou, Hanku Šebkovou, Editu Žilnayovou, Luboše Horvátha, Martu Bandyovou a všechny naše známé, všechny další naše známé, moc všechny pozdravuj a řekni jim, že všechny máme moc rádi a věř mi, že ty, Evičko, zůstaneš v romských srdcích NAVŽDY.

 Ač Devleha Evičko.

Tiro phral

O Emil Ščuka

Emil Ščuka
Přečteno: 2821x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Eva Davidová, Etnologie, úmrtí, nekrolog



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Pixabay.com

Ministerstva: Návrh změn v inkluzi odporuje závazkům ČR

6.12.2018 15:08
Některé změny ve vyhlášce o společném vzdělávání dětí ve školách, jak je navrhuje ministerstvo školství, možná nejsou v souladu s mezinárodními úmluvami. Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Tvrdí to ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo spravedlnosti v připomínkách k návrhu novely. Po ministerstvu školství požadují, aby odstoupilo od záměru omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu.
 celý článek

Tomio Okamura a Miloš Zeman

Hrad neuspěl. Okamurova SPD zůstane ve zprávě o extremismu za rok 2017. Bezpečnostní rada státu ji vzala na vědomí v původním znění

6.12.2018 11:26
Bezpečnostní rada státu (BRS) dnes vzala na vědomí výroční zprávu o extremismu v Česku za rok 2017 v původním znění, které připravilo ministerstvo vnitra. ČTK to sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zprávu nyní může projednat vláda. Média dříve informovala, že projednávání materiálu zdržovaly výhrady Pražského hradu, kterému měly vadit zmínky o hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
 celý článek

Ilona Ferková (vpravo) a Karolína Ryvolová 4. 12. 2018 během křestu knihy Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa (FOTO: Karolína Telváková, Romea.cz)

videoVIDEO: Jáchym Topol pokřtil novou knihu Ilony Ferkové rumem

5.12.2018 20:28
Včera se v nabitém sále Knihovny Václava Havla (KVH) uskutečnil křest nové knížky Ilony Ferkové, kterou připravilo nakladatelství romské literatury KHER. Soubor deseti povídek v romsko-českém vydání nazvaném Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa pokřtil programový ředitel KVH Jáchym Topol příznačně pro tuto knihu rumem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo