romea - logo
26. listopadu 2020 (čtvrtek)
svátek má Artur

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Eurovolby v Nizozemí: Vítězství patří Straně práce. Wildersova nacionalistická strana propadla

24.5.2019 11:28
Francouzská pravicově-nacionalistická politička Marine Le Penová (vlevo), vpravo je předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders a uprostřed je předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura - 16. 12. 2017.
Francouzská pravicově-nacionalistická politička Marine Le Penová (vlevo), vpravo je předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders a uprostřed je předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura - 16. 12. 2017.

Podle odhadů výsledků nizozemských voleb se vítězem stala Strana práce (PvdA), na druhém místě skončila favorizovaná liberální Lidová stranu pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Nacionalistická a protiunijní Strana pro svobodu Geerta Wilderse (PVV) ve volbách propadla a získá zřejmě jen jedno z 26 křesel náležejících v Evropském parlamentu Nizozemsku. Voliče mu přebrala jiná nacionalistická strana požadující vystoupení z EU Fórum pro demokracii, která by měla získat v Europarlamentu tři křesla. Informovaly o tom včera agentury Reuters a AP.

Rutteho liberálové nepotvrdili pozici favorita nizozemské části eurovoleb, když získali jen 14,6 procenta hlasů. Největší počet z 26 křesel náležejících Nizozemsku patrně obsadí socialisté, kteří podle nizozemské televize NOS získali 18,4 procenta. Podle Reuters budou mít pět europoslanců. To je povzbudivé pro místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse, který je lídrem nizozemských socialistů a zároveň kandidátem evropské socialistické frakce na příštího předsedu Evropské komise.

PvdA si oproti předchozím evropským volbám polepšila přibližně o devět procent hlasů a VVD, která je v Evropském parlamentu součástí liberální frakce ALDE, o tři procenta.

Úspěšná je premiéra v eurovolbách i pro nacionalistické Fórum pro demokracii, i když průzkumy jim předpovídaly až 15 procent. Strana, kterou v roce 2016 založil novinář Thierry Baudet, se staví proti přistěhovalectví, je proti euru a požaduje, aby Nizozemsko opustilo Evropskou unii.

Dohromady by měli získat nizozemští pravicoví populisté v Evropském parlamentu čtyři křesla. Protiunijně zaměřená Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, které část voličů patrně přebrala podobně vyprofilovaná FvD, si oproti minulým eurovolbám pohoršila o devět procent a dostala 4,1 procenta hlasů, což jí vyneslo jeden mandát v Evropském parlamentu.

Vládní Křesťanskodemokratickou výzvu (CDA), která je součástí Evropské lidové strany (EPP), volilo 13 procent nizozemských hlasujících. Další koaliční strana, Křesťanská unie, si připsala osm procent a rovněž vládní liberální Demokraté 66 mají šest procent, což znamená propad o devět procent oproti roku 2014.

Z nizozemských opozičních stran významnější úspěch zaznamenala také Zelená levice (GL-G) s desetiprocentním ziskem.

Volební úspěch populistů v Nizozemsku se očekával. Navíc potvrzuje téměř celoevropský trend posilování těchto formací.

Voliči v Nizozemsku a v Británii včera byli prvními, kdo začali hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. Nové složení jediné přímo volené instituce Evropské unie bude ale jasné až v neděli večer po 23:00, kdy skončí hlasování v poslední z 28 členských zemí společenství.

Nepřímý dopad bude mít hlasování na celou podobu EU v příštích letech. Volby nejspíš ukončí dlouholetou neformální velkou koalici evropských lidovců a sociálních demokratů, která měla po desetiletí klíčový vliv na vývoj a integraci unie. Očekává se totiž posílení populistických a protiunijních stran v řadě zemí bloku.

Přečteno: 540x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Nizozemí, Volby, volby do Evropského parlamentu, Nacionalismus, Populismus, Politika, EU



HLAVNÍ ZPRÁVY

Emil Ščuka a Jan Rusenko promluvili 25. listopadu 1989 ke statisícovému zástupu v Praze na Letné. Prostřednictvím televizních kamer také oslovili většinu domácností. Na letenské pláni současně romská skupina rozvinula romskou vlajku a mohutný dav skandoval „Ať žijí Romové“.  (FOTO: Archiv Romea.cz)

videoRomové a Sametová revoluce v roce 1989. 800 tisíc lidí na Letné skandovalo "Ať žijí Romové"

Praha, 17.11.2020 0:01, (ROMEA)
17. 11. 1989 začal v tehdejší Československé socialistické republice pád totalitního režimu Jakým způsobem se do tzv. Sametové revoluce zapojili Romové? Víte o tom, že 25. listopadu 1989 skandovalo 800 tisíc lidí na Letenské pláni „Ať žijí Romové“? Připomeňme si to článkem, který server Romea.cz poprvé publikoval v roce 2014.
 celý článek

Radek Laci (FOTO: Petr Zewlak Vrabec), (ZDROJ: Romano Voďi)

videoRadek Laci: Romské děti v dětských domovech vyrůstají jako Češi

13.11.2020 21:00
Nedostatek techniky pro on-line výuku, padající wifi připojení a taky chybějící personál. Epidemie koronaviru zasáhla výrazně taky do chodu dětských domovů v Česku. „Ve většině z nich chybí počítače, aby se tam děti mohly bez problémů zapojit do on-line výuky. Stát na tato zařízení zapomněl. Dětským domovům chybí informace od vlády, jak v současné situaci postupovat,“ upozorňuje v rozhovoru pro Romea TV Radek Laci, osobní trenér a taky spoluzakladatel organizace Vteřina poté, která pomáhá dětem z dětských domovů. 
 celý článek

Lajos ‘Paci‘ Balogh (FOTO: Facebook Roma Press Center)

Významný romský aktivista, hudebník a spoluzakladatel Dikh TV Lajos ‘Paci‘ Balogh podlehl nemoci COVID-19

13.11.2020 18:35
Na začátku listopadu podlehl nemoci COVID-19 Lajos ‘Paci‘ Balogh, politik, muzikant a aktivista, který se věnoval zlepšení situace Romů v Maďarsku. Nizozemská novinářka Roos van Hennekelder, která žije v Maďarsku v nekrologu připomíná, co vše Balogh udělal pro Romy v Maďarsku. Baloghovi bylo 28 let.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo