romea - logo
28. září 2016 (středa)
svátek má Václav
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Eva Dobrovolná: Aktivní a emancipované Romy do roku 2020. To je cílem Strategie romské integrace

Praha, 19.6.2014 23:35, (ROMEA)
Romští studenti (Ilustrační foto: Archiv Romea.cz)
Romští studenti (Ilustrační foto: Archiv Romea.cz)

Strategie obvykle nepatří ke čtivým a atraktivním textům. A co se postavení Romů týče, nabízí se čtenáři celá řada dokumentů včetně Strategie boje proti sociálnímu vyloučení nebo Strategie sociálního začleňování. V tuto chvíli se navíc o pozornost hlásí nový dokument, a to Strategie romské integrace do roku 2020 (Strategie 2020).

DOKUMENT

Užitečnost strategických plánů spočívá v tom, že předkládají vizi a formulují, kam chceme dojít a jaké cesty k dosažení cíle zvolíme. Není překvapivé, že v době, kdy Romové čelí nárůstu nepřátelských nálad a velká část z nich žije v nevyhovujících podmínkách na okraji společnosti, je cílem Strategie 2020 dosáhnout stavu, kdy přestanou existovat rozdíly mezi značnou částí Romů a většinovou společností. Tedy rozdíly, které v současnosti přetrvávají v neprospěch Romů. To znamená, že Romové dosáhnou obdobných výsledků jako většinová společnost v ukazatelích, jako je třeba výše příjmů nebo úroveň dosaženého vzdělání. Zároveň přestanou čelit diskriminaci a budou mít prostor rozvíjet svou identitu jako národnostní menšina.

Strategie 2020 zohledňuje také potřebu zvrátit apatii a pocit bezmoci u značné části Romů. Důležité je, že její opatření necílí pouze na lidi žijící ve vyloučených lokalitách. Soustřeďuje se i na tu část romské populace, které se podařilo integrovat. Nabízí proto příležitost a opatření i romskou střední třídu a inteligenci.

Strategie 2020 zohledňuje potřebu zvrátit apatii a pocit bezmoci u značné části Romů

Mezinárodní kritika jako hnací motor změny

Postavení Romů je neuspokojivé v mnoha státech EU, včetně zemí západní Evropy. Svědčí o tom i průzkum Agentury pro lidská práva z roku 2009, který shledal, že Romové představují nejvíce diskriminovanou skupinu obyvatel EU. Na úrovni EU ale donedávna chyběla koordinace aktivit zaměřených na inkluzi Romů, jednotlivé země řešily problematiku izolovaně.

Pro snahy o řešení situace Romů na úrovni EU je přelomový rok 2011, kdy Evropská komise přijala první strategický dokument pro tuto oblast. Posléze následovaly i konkrétní kroky. Celý proces je komplikován skutečností, že se jedná o citlivou politickou otázku. Nezřídka státy odmítají řešit tento problém na mezinárodní úrovni s tím, že jde o vnitřní záležitost. V posledních letech patřila ke stoupencům tohoto postoje i ČR a hájila spíše suverenitu než lidská práva svých občanů. Posun směrem k aktivnímu vystupování na mezinárodních a unijních fórech, stejně jako posílení bilaterální spolupráce, což je mimochodem zahrnuto do návrhů Strategie 2020, tedy bude velmi žádoucí. Není navíc překvapivé, že mezinárodní kritika postavení Romů patří k nejsilnějším motivům, které nutí stát, aby problém neignoroval.

12 kroků k integraci Romů

Strategie 2020 vytyčuje celkem strategických 12 cílů. Na ty pak navazují konkrétnější specifické cíle a především opatření k jejich naplnění. Zvláště ty cíle, které se věnují konkrétním problematickým oblastem, stojí za představení. Není překvapivé, že mezi ně patří dlouhodobě palčivé problémy jako přístup ke vzdělání nebo bydlení, ale také opomíjená témata jako participace Romů.

Podpora Romů jako svébytné národnostní menšiny

Jako menšina bez vlastního státu čelí Romové překážkám při uchování svého jazyka, tradic a zvyklostí. Přitom rozvoj identity může zásadně přispět k emancipaci. Pro následující roky tak Strategie 2020 navrhuje poskytnout podporu výuce a užívání romského jazyka a kultury a zároveň důkladněji seznamovat veřejnost s romskou kulturou a historií. Významnou roli má získat jak podpora živé kultury (např. festival Khamoro), tak institucí, které pečují o uchování romské kultury a paměti, jako jsou Muzeum romské kultury a památníky obětí romského holocaustu v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.

Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a zvýšení zaměstnanosti

Přístup ke kvalitnímu vzdělání bývá prezentován jako klíč k prolomení špatného postavení Romů. Zároveň početné výzkumy ukazují, že zůstává vzdělanostní propast mezi Romy a většinovou populací, nadměrný počet romských dětí je vzděláván na základních školách praktických a dochází také k segregaci romských dětí na školách.

Cílem je, aby romské děti dosahovaly v průměru stejného vzdělání jako děti neromské

Cílem je, aby romské děti dosahovaly v průměru stejného vzdělání jako děti neromské. Musí proto přestat jejich nesprávně zařazování do vedlejšího proudu vzdělávání a je třeba, zajistit, aby jich více jich studovalo na středních a vysokých školách. Strategie 2020 navrhuje pokračovat v realizaci opatření, která se již osvědčila. Jde třeba o zřizování pozice asistentů pedagoga nebo o udělování stipendií pro romské žáky středních škol. Bude ale třeba více dohlížet na realizaci těchto opatření v praxi.

Podobně jako ve vzdělávacím systému i na trhu práce, v současnosti navíc nepříznivě ovlivněném ekonomickými problémy, patří Romové k obzvlášť ohroženým skupinám. Patrný je nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných a také nízká míra zaměstnanosti osob se základním vzděláním a bez vzdělání. Negativní roli hraje i diskriminačním jednání ze strany zaměstnavatelů.

Aby Romové měli stejné šance na zaměstnání jako příslušníci většinové populace, musí se dostat do hledáčku aktivní politiky zaměstnatnosti a individuálního poradenství, které rozumí jejich potřebám. Jak dále navrhuje Strategie 2020, bude třeba podporovat první pracovní zkušenost Romů na jedné straně a celoživotní učení na druhé straně. Výzvou bude zapojit na trh práce Romy žijící v sociálním vyloučení. I proto k návrhům Strategie 2020 patří podpora sociální podnikání.

Konec nevyhovujících ubytoven, důstojné bydlení pro rodiny

Velká část Romů žije ve vyloučených lokalitách, na běžném trhu s bydlením narážejí na předsudky ze strany pronajímatelů. Stále větší počet domácností je tak nucen využívat nevyhovující ubytovny zřizované soukromníky či obcemi. Sociální bydlení v české prostředí znatelně chybí. Proto si Strategie 2020 stanovila cíl, aby žádná romská rodina s dětmi nežila trvale na ubytovně či v jiné formě dočasného a podstandardního bydlení.

Strategie 2020 si stanovila cíl, aby žádná romská rodina s dětmi nežila trvale na ubytovně či v jiné formě dočasného a podstandardního bydlení

Plánuje proto podporu nediskriminačního přístupu Romů k obecnímu či sociálnímu bydlení, ale také k tržnímu nájemnímu bydlení. Rovněž bude nezbytné reformovat systém nedůstojného bydlení, jako jsou ubytovny a zajistit přístup Romů k sociálnímu bydlení. Situaci v ghettech a vyloučených lokalitách se však Strategie 2020 nevěnuje, neboť ji rozpracovává Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Rovný přístup k sociálním službám a ke zdravotní péči

Romové, zejména ti bydlící ve vyloučených lokalitách, mají často ztížený přístup k sociálním službám. Bude tedy třeba podporovat dostupnost sociálních a dalších služeb, které odpovídají specifickým potřebám. Jde například o terénní práce v romských lokalitách, komunitní práce a nízkoprahové služby. Ve vyloučených lokalitách není problém jen s přístupem k sociálním službám, ale také ke zdravotní péči. Výsledkem je pak horší zdravotní stav lidí, kteří v těchto oblastech žijí. Strategie 2020 myslí i na to, aby se situace zlepšila třeba prostřednictvím proškolování zdravotnických pracovníků.

Ochrana před diskriminací a bezpečné soužití

Romové jsou díky své viditelné odlišnosti jednou z nejčastějších obětí diskriminace. Antidiskriminační zákon je v ČR v platnosti již několik let, na jeho zásadnější výsledky se stále čeká. Strategie 2020 proto navrhuje zajistit pomoc a ochranu obětí diskriminace vytvořením systému přístupné bezplatné či finančně dostupné právní pomoci. Dalším nástrojem je umožnění podávání žaloby ve veřejném zájmu na ochranu před diskriminací, vzdělávání soudců a dalších odborníků v antidiskriminačním právu. Pomoci má také rozšíření pravomocí úřadu ombudsmana. V neposlední řadě bude úkolem vzdělávat žáků a studentů k větší toleranci. Mezi opatření, v kterých Strategie 2020 spatřuje smysl, patří i veřejné kampaně proti nenávisti a spolupráce s médii tak, aby byly odstraněny předsudky v informování o menšinách.

I neobjektivní informování ze strany médií přispívá k tomu, že posledních letech je v ČR patrný nárůst protiromských nálad a násilí. Problémem již není jen pravicový extremismus, ale také je podpora části veřejnosti extremistickým akcím. Strategie 2020 dále navrhuje věnovat pozornost anticiganismu jako zvláštní formě rasismu, s kterou mají mnozí Romové osobní zkušenost. Zároveň ale k opatřením v této oblasti patří i prevence drobné kriminality ze strany sociálně vyloučených lidí a zapojení Romů do jejího potírání třeba rozvojem programu asistent prevence kriminality.

Integrace a participace Romů

Integrace Romů probíhá především na místní úrovni. Tam jsou zároveň nejvíce patrné segregace, vyloučení nebo mezietnické napětí. Kraje a obce by měly situaci Romů zohlednit při přijímání politických opatření. Strategie 2020 apeluje také na to, aby obce usilovaly o zapojení romské občanské společnosti. Romové nemohou být dále vnímáni jako pasivní příjemci pomoci, ale jako aktéři účastníci se rozhodování o životě společnosti. Úkolem bude mimo jiné podporovat vyšší zastoupení Romů a Romek na exekutivních pozicích v rámci veřejné správy.

Romové nemohou být dále vnímáni jako pasivní příjemci pomoci, ale jako aktéři účastníci se rozhodování o životě společnosti

Ačkoli tento cíl měl v médiích negativní ohlas, nepochybně dává smysl. V současnosti se perspektivy mnoha Romů omezují na pomocná a špatně placená zaměstnání. To jim ale neumožní překonat propast a přiblížit se k většinové společnosti. Právě proto bude zapojení Romů na všech úrovních života důležité.

Kam dojdeme v roce 2020?

Dalo by se namítnout, že různé strategie týkající se Romů již roky existují, problémy přesto trvají a v některých ohledech se zhoršuje. Pokud je cílem měnit situaci k lepšímu a přerušit koloběh vyloučení a marginalizace Romů, musí jít skepse stranou a je třeba nalézt odhodlání k odstraňování bariér, které Romům brání k plnému přístupu k jejich právům.

Po letech, kdy jsme v politické a mediální diskusi v souvislosti s Romy slyšeli především o negativních opatřeních, navrhuje Strategie 2020 opatření pozitivní. Nezaměřuje se přitom pouze na socio-ekonomické nástroje v oblasti exkluze a neignoruje problém diskriminace a porušování lidských práv celkově.

Klíčové bude, zda se podaří vybudovat funkční komunikaci mezi tvůrci politik na státní i místní úrovni, občanskou společností a romskými komunitami. Vzhledem k tomu, že se jedná o politicky senzitivní téma, bude třeba hledat politickou vůli k řešení problému a pamatovat na komunikaci s veřejností, která obecně není Romům příliš nakloněna.

Opatření navrhovaných Strategií 2020 je velké množství a dosáhnout jejich naplnění nebude snadné. Překážkou jistě bude nedostatek vůle většinové společnosti podporovat pozitivní opatření pro Romy. O to větší roli bude hrát zapojení Romů samotných. Pokud se podaří splnit tento úkol, je naplnění vize Strategie 2020 reálnější.

Názory uveřejněné v rubrice KOMENTÁŘE, ANALÝZY nebo NÁZORY ODJINUD nemusí vyjadřovat stanoviska a názory redakce serveru Romea.cz, Romano voďi nebo ROMEA, o.p.s.
Eva Dobrovolná
Přečteno: 1461x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Strategie romské integrace do roku 2020, Strategie, Vláda



HLAVNÍ ZPRÁVY

Soud začal 26. září 2016 v Praze znovu projednávat případ bývalých členů Dělnické strany a dalších extremistů, kteří jsou viněni z propagace neonacismu. Na snímku zleva jsou obvinění Michaela Dupová, Richard Lang a Petr Fryč. (FOTO: ČTK)

Soud obnovil proces v kauze propagace neonacismu, trvá šest let

26.9.2016 20:57
V obnoveném hlavním líčení dnes před Obvodním soudem pro Prahu 1 stanuli tři z osmi lidí, kteří čelí obžalobě z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Vinu odmítají. V případu jde o podezření z propagace neonacismu, například uskupení Národní odpor (NO), nebo pořádání neonacistických akcí. Hrozí jim tři až osm let vězení. V minulosti soud všech osm lidí zprostil obžaloby, toto rozhodnutí ale bylo zrušeno.
 celý článek

Ian Hancock. (FOTO: Wikimedia Commons)

Profesor Ian Hancock k soutěžím Miss Roma: Naše dívky nepotřebují prodávat svou krásu

26.9.2016 16:40
Finále šestnáctého ročníku soutěže Československá Miss Roma, které se konalo v sobotu 24. září v Hodoníně, vzbudilo mnoho různých reakcí. Vedle komentářů na sociálních sítích se ve svém článku na serveru Romea.cz k soutěžím romské krásy vyjádřil kriticky Petr Uhl. Uveřejňujeme i pohled romského historika a univerzitního profesora žijícího v USA, Iana Hancocka.
 celý článek

Tereza Heková. (FOTO: Jan Mihaliček)

Tereza Heková: Chovám se k lidem tak, jak se oni chovají ke mně

26.9.2016 14:02
Na střední odborné škole v Mostě vystudovala obor Veřejná správa. Dnes se mu věnuje i na vysoké – ve třetím ročníku soukromého CEVRO Institutu. Po studiích by v něm ráda působila i profesně. „Žádným životním mottem se neřídím, chovám se k lidem tak, jak se chovají oni ke mně,“ říká dvaadvacetiletá Tereza Heková.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo