Fanoušci londýnské Chelsea nedávno nedovolili černému muži nastoupit do vozu metra v Paříži, kde jejich klub hrál pohárový zápas s pařížským týmem Saint – Germain. Skandovali přitom: „Jsme rasisti, jsme rasisti a tak to máme rádi.“
Skupina příznivců jiného britského klubu West Ham zase ve vlaku zpívala antisemitský popěvek. V originále: “I’ve got a foreskin, how about you? Fucking Jew.” (Volný překlad: „Já mám předkožku, a co ty? Smradlavý Žide.“)
Krátce po těchto událostech přichází předseda mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Sepp Blatter s návrhem, jak se rázně vypořádat s rasismem ve fotbale: Je třeba nejenom dávat pokuty a zavírat stadiony, ale odebírat klubům body. Zasáhnout je na nejzranitelnějším místě – nechat je upadnout do neúspěchu, sestoupit do nižší soutěže…
Odebírat klubům body za rasistické projevy na stadionech je určitě dobrá myšlenka. Ale co za popěvky v metru nebo ve vlaku? Nebo za hlasité syčení, které rádi používají fanoušci Feynordu Rotterdam při zápasech s hlavním rivalem Ajaxem Amsterdam, který považují za „židovský“ klub. Syčení má znamenat proudění plynu do plynových komor. Ale dokažte to na disciplinární komisi…
Závažnější otázka ovšem je, proč by měl, a jak by mohl, rasismus z fotbalu zmizet, pokud nezmizí ze společnosti. Nějaký univerzální systém odebírání „občanských bodů“ zřejmě k dispozici není… Stejně jako lék na agresivní primitivismus, davovou psychózu, předsudky…
Fotbalové kluby i v Česku mají zkušenost s tím, že pokud v jejich týmu hraje fotbalista například černé pleti a má špičkovou výkonnost, fanoušci ho přijmou a rasistická hesla ustupují. Není to ale nic stabilního – když cizinci odejdou, vrací se vlna rasismu.
Nebo ji hráč zažije v novém působišti, přestože už je známý a úspěšný. Nedávno přivítala část příznivců Viktorie Plzeň svou novou posilu, Bosňana Aidina Mahmutoviče na Facebooku nápisem „Islám v ČR nechceme“.
Sepp Blatter prorocky říká, že jednoho dne rasismus z fotbalu zmizí. Obávám se, že zatím mnoho nenasvědčuje tomu, že ten den je už blízko.
