romea - logo
27. června 2022 (pondělí)
svátek má Ladislav

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

František Kostlán: Andrea Sedláčková natočila pozoruhodný dokument o Václavu Havlovi

Praha, 2.1.2015 10:54, (ROMEA)
Václav Havel s Romy. Ilustrační foto. (FOTO: archiv Emila Ščuky)
Václav Havel s Romy. Ilustrační foto. (FOTO: archiv Emila Ščuky)

Režisérka Andrea Sedláčková natočila o Václavu Havlovi pozoruhodný dokument, kde divákům sděluje svůj subjektivní pohled na zatím jedinou polistopadovou osobnost v prezidentském křesle, a v němž zároveň mapuje Havlův život od dětství. Poprvé se nám tak představuje Havlova osobnost v celé její šíři a jeho konání v souvislostech s předchozím děním.

Sedláčková ukazuje Havla jako člověka, i s jeho chybami a špatnými rozhodnutími, aniž by přitom měla potřebu kvůli tomu snižovat jeho význam - jak to, bohužel, činí ti, kteří Havla nesnášejí, aniž by všechny souvislosti znali.

Dokument, který nese název Život podle Václava Havla, běžel 1. ledna 2015 na ČT2 od 20.00 hodin.

Asi nejpodstatnější na dokumentu je ukázka toho, jak se Havel postupně propracovával k uznání - vždy na základě vlastních aktivit, které vždy měly společenský (politický) rozměr, nejen umělecký. Havel se svým kritickým článkem vůči socialistickému realismu stal známým a uznávaným již ve dvaceti letech. Jeho hry, které se od počátku hrály i v zahraničí, tedy již v době, kdy neměl zakázanou činnost, mu získaly uznání na mezinárodní scéně. I proto se ho demokratický svět v souvislosti s Chartou 77 zastával, protože byl známý venku již ze šedesátých let jako dramatik.

Divák může z vyprávěného příběhu snadno odvodit, proč Havel později stanul v čele opozice a proč byl jako takový uznáván i tehdejšími velkými osobnostmi, jako byl Jan Patočka a Václav Černý. Vždy se politicky angažoval bez ohledu na strach, jeho konání mělo hlavu a patu, uměl spojovat lidi různorodých názorů a podle toho i formulovat společná prohlášení.

Svou (údajnou) měkkost Havel ve filmu sám komentuje s tím, že přes slušnost a mnohdy až příliš velkou zdvořilost vůči svým protivníkům se mu leckdy podařilo dosáhnout svého. "...Za nějakou věcí jdu, stokrát jsem kopnut do prdele, stokrát se ukloním tomu, kdo mě kop, a stejně si jdu za svou věcí a stejně ji nakonec vyhraju... ha ha ha," komentuje to Havel nebývalou formou. 

Film výborně popisuje i Havlův vztah s první ženou Olgou od samého počátku, a správně ji vyzdvihuje jako celistvou a nepostradatelnou osobnost. Sám Havel říká, že pro něj byla "čímsi víc než jen manželkou. Byla i matkou, sestrou, dramaturgyní, vším možným dohromady, ale především životní jistotou a oporou."  

Havlovy chyby Sedláčková neskrývá, zároveň však nemá potřebu je komentovat - prostě je ukazuje a divák ať si udělá názor sám: volba prezidenta komunistickým parlamentem spojená se slibem věrnosti socialistické republice, prohlášení, že nebude chtít nazpět rodinný majetek - převzetí rodinného majetku a prodej části Lucerny agentovi StB Junkovi (jednomu z polistopadových představitelů mafiánského kapitalismu, který Havel později oprávněně kritizoval). K tomu se pojí scéna, kde Havel před svými poradci předvádí, že i on občas podlehl aroganci moci a jakémusi "zaslepení", které užívání moci provází.

Andrea Sedláčková místy podléhá kouzlu Havlovy osobnosti a zdůrazňuje ty její prvky, které obdivuje. Nemyslím však, že by její subjektivní pohled film nějak znehodnocoval, spíše naopak. Dočkali jsme se dokumentárního filmu, který je mnohem živější a věrohodnější než ta díla o Václavu Havlovi, která sám autorizoval, a který je jedinečný svým podáním a stylem.

Česká televize k tomu na svých stránkách píše, že jde o biografický film zachycující celoživotní příběh velkého Evropana, který tu doposud chyběl.

"Pestrý Havlův život – rodinu, dětství, jeho lásky, dramatickou tvorbu a politickou činnost – zachytila v sedmdesátiminutovém dokumentárním filmu režisérka Andrea Sedláčková, která Havla představuje ve všech životních etapách a rolích, mj. jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života či obdivovatele undergroundu a rockerů. Portrét Havla vznikl jako historicky první mezinárodní koprodukce České televize a francouzsko-německé televize ARTE," stojí psáno na webu ČT.

To vše je pravda a Česká televize se tentokrát pyšní svým dílem oprávněně. Je však třeba dodat, že film nedělají jen dobře seřazená životopisná data, důrazy na přelomové okamžiky a dobře vybrané záběry, ale i neotřelý pohled režisérky na nezaměnitelnou osobnost, promítnutý do komentáře. Divák může být po shlédnutí filmu spokojen, snad jen s povzdechem, že po jeho "odcházení" nám podobný velký Evropan v politice chybí.

Život podle Václava Havla - trailer

Přečteno: 1224x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Recenze, Václav Havel, dokumentární fillm



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo