romea - logo
17. listopadu 2019 (neděle)
svátek má Mahuléna
Loading
rozšířené vyhledávaní

František Kostlán: Zeman, Vodička, Panenka, Rataj aneb Jak vzniká populismus

13.9.2016 23:20
Miloš Zeman a Radim Panenka na fotce politického bulváru Parlamentní listy, vpravo obálka knihy, kterou napsal Panenka s mluvčím prezidenta Ovčáčkem. (Koláž: Romea.cz)
Miloš Zeman a Radim Panenka na fotce politického bulváru Parlamentní listy, vpravo obálka knihy, kterou napsal Panenka s mluvčím prezidenta Ovčáčkem. (Koláž: Romea.cz)

Je to jen pár dní, kdy se na stránkách Českého svazu bojovníků za svobodu objevil odkaz maskovaný titulkem: Přečetli jsme Parlamentní listy. Po rozliknutí se objeví rozhovor, v němž profesor Jan Rataj tvrdí, že v Letech u Písku nebyl koncentrační tábor pro Romy. Rozhovor s ním dělal někdejší člen extremistické Národní strany Radim Panenka, který je redaktorem bulvárních Parlamentních listů. Předsedou ČSBS je xenofobně zaměřený Jaroslav Vodička. „Sešli se“ tak tři muži, jejichž představy o světě jsou si podobné.

Vodička: Za KSČ, za svobodu, proti uprchlíkům

Asi jediné, čím Vodička jako bojovník kdy proslul, je jeho protiuprchlický výrok během Terezínské tryzny letos v květnu, vůči němuž se ostře ohradili někteří politici, společenské osobnosti nebo Židovská obec v Praze a Federace židovských obcí v ČR ve svém společném prohlášení.

Věren svým názorům, kandiduje Vodička v letošních krajských volbách za Okamurovce a Zemanovce, kteří se spojili v jeden xenofobně-populistický šik. A to pod heslem: Migranty k nám nepustíme!

Před listopadem 89 byl Vodička, narozený až po válce, tuctovým komunistickým lampasákem, kterého ze strany vyhodili při prověrkách v roce 1970 a z armády až v roce 1974. Poté nebyl nijak diskriminován, působil jako mistr dílen, vedoucí Střediska těžké mechanizace, nákupčí a vedoucí MTZ. V roce 1984 byl jmenován hlavní mechanizátorem a 1988 začal studovat Vysokou školu. Podle serveru Echo 24 je Vodička veden jako tajný agent (udavač) ve složkách Veřejné bezpečnosti a dříve tajil své členství v KSČ.

Rataj: 5 minut Hitlerovi, pět minut Židovi

Vysokoškolský učitel Jan Rataj na první pohled do jmenované trojice nepatří. Pohled druhý proto musí být vyfutrovaný dalšími informacemi. Rataj tvrdí, že v Letech u Písku koncentrák nebyl, odkazuje přitom na to, jak tyto pojmy užívali sami nacisté. Nejen o tom s ním polemizuje Dušan Slačka, historik Muzea romské kultury, který je jistě k tématu romského holocaustu povolanější než Rataj.

Dušan Slačka k tomu říká: Často se objevují názory, že protektorátní ,cikánské tábory´ nebyly tábory koncentračními. Nejnověji Jan Rataj uvádí: „Z odborného pohledu tábor v Letech nebyl koncentračním táborem, ale pracovním vězeňským, později specifickým sběrným táborem.“ Dále Rataj tvrdí, že: „Koncentrační vyhlazovací tábor (…) na území protektorátu nebyl ani jeden.“ Obě tvrzení jsou uvedena v rámci jednoho odstavce a profesor Rataj se v jejich rámci velmi rychle přesunul od termínu „koncentrační tábor“ k termínu „koncentrační vyhlazovací tábor“. Dále v textu se zmiňuje o koncentračních táborech v Dachau, Bucehnwaldu, Mauthausenu, Sachsenhausenu, Ravensbrücku, Osvětimi a dalších.

„Pokud ale za příslovečnou bernou minci při posuzování toho, zda se v určitých konkrétních případech jedná o koncentrační tábor či nikoliv, vezmeme definici koncentračního vyhlazovacího tábora - tak, jak to činí v případě tábora v Letech - dojdeme k závěru, že ne všechny jím vyjmenované tábory byly koncentračními vyhlazovacími tábory… Rataj při zvažování vhodnosti termínu koncentrační tábor v souvislosti s tzv. cikánským táborem v Letech u Písku zjevně používá přísnější kritéria, než jsou ta, podle kterých označuje jiné tábory za koncentrační,“ říká Slačka. Podle něj je důležité si uvědomit, že termín koncentrační tábor je možné používat i mimo kontext vyhlazovacích táborů nacistické třetí říše.

„V památníku Lety jsem byl několikrát. Žádný nesnesitelný zápach ze vzdáleného zemědělského zařízení jsem necítil,“ řekl Rataj také. I on má zajisté dostatek inteligence, aby věděl, že pach z vepřína jde směrem na památník tehdy, kdy vítr vane jeho směrem. Byl jsem v Letech jistě víckrát než on a většinou byl zápach cítit, někdy nesnesitelně. Vepřín navíc není vzdálen, pomník stojí na místě tehdejšího pohřebiště a od koncentračního tábora je téměř na dosah ruky. Rataj se též nezmínil, že prasečák stojí zčásti na území bývalého tábora.

Jaký zájem by mohl mít vysokoškolský profesor na zkreslování faktů? Jan Rataj svého času legitimizoval extremistické názory na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na své semináře zval různé extremisty, fašisty i neonacisty. V předmětu Česká radikální a antisystémová pravice přednášeli a debatovali: krajně pravicový ideolog Jan Skácel, David Macháček z Vlastenecké fronty, František Červenka z Akce národní obnovy, Jan Kopal z Českého hnutí za národní jednotu; předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová a její straničtí kolegové či Petr Kalinovský, mluvčí neonacistického Národního odporu a další (informace o některých z nich najdete v tomto článku).

Ratajovi jsem to během senátního slyšení k neonacismu koncem roku 2009 vytkl, on ovšem tvrdil, že nejde o legitimizaci extremistů a jejich názorů, protože jindy zve jejich odpůrce. Rataj asi nepokládá nacismus či fašismus za zločin. V diskusi dá prostě slovo panu Hitlerovi i panu Židovi, ať se mohou studenti rozhodnout, který názor je ten správný. Nutno podotknout, že s tímto zvrhlým uvažováním není Rataj sám, dnes je poměrně rozšířené. Nicméně dá se jím vysvětlit Ratajovo tíhnutí k tomu, jak vidí problematiku označovaní nacistických lágrů ti pánové, kteří nejsou Židy.

Panenka: Extremista ve službách extremistů

Dlouholetý redaktor Parlamentních listů Radim Panenka byl aktivním členem dnes již neexistující Národní strany. Byl předsedou NS v Hradci Králové a vedl její volební kampaň do Evropského parlamentu v roce 2009. Národní strana navazovala na tzv. druhou republiku a český předválečný fašismus. Nacionalistický šovinismus, rasismus a xenofobie byly součástí její ideologie. Tomu odpovídají i Panenkovy některé články a veřejné výroky, například:

  • „Když se jim tu nelíbí ať táhnou PRYČ!! Jestliže mají cikáni pocit že je tady utlačujeme, tak ať odjedou třeba do Indie, do jejich pravlasti, nikdo je tu nedrží!! Alespoň Národní strana jim to řekla veřejně!“
  • „Jsme jedinými, kdo má odvahu vystoupit z šedivé masy a říct, že nebylo jen mrtvých z řady skinheads, zavražděných Cikány či jejich bílými přáteli, můžeme říct, že vrahy, násilníky, pedofily, devianty a sadisty bohužel najdeme mezi všemi migrujícími skupinami.“ (Podrobnosti o Panenkovi a dalších extremistech najdete v článku Parlamentní listy jsou platformou krajní pravice. Působí zde další extremisté včetně významného člena Národní strany.)

V Parlamentních listech působilo či působí více extremistů. Server Romea.cz například před lety odhalil zcela vymyšlenou protiromsky zaměřenou zprávu, kterou napsal známý podvodník a člen neonacistické Dělnické strany Prokůpek.

Tato země je Zemana, Ovčáčka a Panenky

O takových propojeních a vazbách je podle mě důležité informovat. Krajní pravice, včetně tvrdého antisemitského a rasistického jádra, má svůj vliv v nejvyšší politice již od dob Klausova prezidentování a pokračuje dodnes. Například Radim Panenka je spoluautorem knihy Tato země je naše (25 rozhovorů s prezidentem Milošem Zemanem.) Druhým autorem je pochopitelně Jiří Ovčáček.

Jedním z důvodů, kterak vzniká hrubý populismus a proč mu podléhají i dřívější demokraté, jsou bezesporu i tyto vazby a kontakty.

Přečteno: 1699x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Média, Politika, Holocaust, Lety u Písku



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo