Gabriela Hrabaňová: Třetí evropský Romský summit je opět o Romech bez Romů

Evropská komise pořádá
třetí evropský Romský summit. Do 4. dubna shází necelé
3 týdny, program summitu stále není znám a pozvánky romským organizacím jsou
rozesílány až nyní. Nicméně již dnes víme, že tato akce je důležitá zejména
politicky – účastní se jí předseda Evropské komise José Manuel Barroso a další čtyři eurokomisaři. Cílovou skupinou nejsou Romové, ale členské státy a vedení místních
samospráv. Summit má být nejenom shrnutím a oslavou práce Evropské komise
2007-2013, ale také díky tzv. Sdělení, které Evropská komise chystá, závazkem do
budoucna, odkazem pro novou komisi s řadou doporučení pro členské státy.

První Romský summit byl pořádán v září 2008 v Bruselu kabinetem eurokomisaře
Vladimíra Špidly. Byl zahájen předsedou Barrosem a přilákal více než 500
zástupců Evropské komise, mezinárodních organizací, členských států a zástupců neziskových
organizací. Nepřinesl však žádný politický závazek ani shodu na tom, že by měla
vniknout jednotná evropská romská politika, kterou neziskové organizace v rámci
evropské romské politické koalice prosazovaly. Romové, ačkoli byli přítomni,
byli podle Rudka Kawczynského „v nejlepším jen dekorací“. I přes to, následující
rok Česká republika využila tohoto Summitu a uspořádala první Evropskou
romskou platformu a schválila tzv. 10 principů romského začleňování.

Druhý
Romský summit byl pořádán Evropskou komisí ve spolupráci se Španělským
předsednictvím Evropské unie ve španělské Córdobě 8. dubna 2010. I když toto
setkání nemělo tak
vysokou politickou účast (pouze dva eurokomisaři a pár ministrů), jednání byla
mnohem interaktivnější a navíc bylo zapojeno více Romů. Výsledkem byla shoda na
tzv. cestovní mapě předsednického tria (Španělsko, Belgie, Maďarsko),
která udávala směr vzniku nového rámce pro evropskou romskou politiku.
Dnes tento rámec pro jednotnou evropskou romskou politiku máme. Každý členský stát musel
připravit Národní akční plán pro začleňování Romů a předložit ho mimo jiné i
komisi.

Blížící se třetí summit s názvem „Směrem k začleňování Romů na místní
úrovni“ (Going local on Roma inclusion) má zajistit motivaci a politickou vůli
pro implementaci těchto politik na národní, regionální a lokální úrovni. A
protože se jedná o implementaci politik, již zmíněnou cílovou skupinou summitu
jsou členské státy a jejich místní autority, nikoli samotní Romové. Fakt, že
tato vysoká politická událost není organizovaná pro Romy ani s Romy a nebere v
úvahu významnou roli romské občanské společnosti v procesu tvorby politik a
jejich implementace, je terčem kritiky mnohých neziskových organizací. Romské
neziskové organizace by měli být nedílnou součástí tohoto procesu. V případě, že
by summit toto vzal v úvahu a zaměřil se mimo jiné na uznání práce a důležitost
neziskových organizací, vyslala by tím Evropská komise důležitý signál na
národní a lokální úroveň a tak přispěla k posílení občanského sektoru a
vyvážení rostoucího populismu. Tento krok je nesmírně důležitý pro zajištění
úspěchu začleňování Romů nejen na lokální úrovni.

Podle dosavadních informací bude vždy jeden z přednášejících na každém panelu Rom
nebo Romka, což čítá 4 Romy na přibližně 30 přednášejících. Dalšími panelisty
jsou nejvyšší zástupci Evropské komise – tzn. předseda a eurokomisaři. Nejspíš
bude přítomen i
rumunský prezident (který byl mimo jiné nedávno pokutován za rasistické poznámky
vůči Romům), dále pak zástupci mezinárodních organizací a ministři členských státu.
Na panelech se objeví starostové měst a obcí. Tradičně je program připravován
bez konzultace s neziskovými organizacemi. Na panelech často budou ti, kteří
ještě potřebují potvrdit svůj politický závazek vůči Romům a to bez toho, aby se
účastnili debaty na to téma s těmi, kterých se to týká.

Otázka zastoupení Romů na summitu se dotýká i účasti v publiku. Původní plán byl
organizovat setkání v sále s kapacitou 237 míst, kdy přibližně 50 křesel mělo být pro
zástupce Romů (z jedné poloviny vybraných členskými státy a z druhé Evropskou
komisí). Pravděpodobně po kritice neziskových organizací se místo organizace
přesouvá do prostoru s kapacitou 500 míst. Tento krok umožní účast mnohem širší
občanské společnosti, nicméně to vypadá tak, že organizace, které jsou nyní na
poslední chvíli, zvány, si musí svou cestu a pobyt hradit samy. Mnohé z těchto
organizací, jak citoval na svém blogu Valeriu Nicoale dopis zástupce EK, již s Evropskou komisí dlouhodobě spolupracují
– rozuměj nekritizují jí.
Jen pro zajímavost, mezi pozvanými jsou i dvě desítky romských ex-stážistů, kteří
ovšem budou mít cestu do Bruselu hrazenou.

Vzhledem k nedostatečném zapojení Romů při přípravě summitu i během něho, se několik organizací v čele s ERGO Network
rozhodlo připravit společné setkání občanské
společnosti den před summitem. Organizace připravují společné prohlášení a také několik akcí v den
summitu,
včetně "Some-eat" snídaně (čti sumít, přeloženo někteří jedí), které by měly
poukázat na důležitost zapojení Romů a nutnost investic do vytváření kapacit
romských organizací na lokální úrovni. Tyto akce budou zároveň zahájením kampaně
„Evropa beze zdí“ (Wall Free Europe), která naváže na 25. výročí pádu berlínské
zdi a poukáže na fyzické a mentální zdi, které jsou dnes po celé Evropě stavěny
mezi Romy a neRomy.