Hejtman Josef Novotný: Zapojení romských osobností do integrace by přineslo konkrétní výsledky

Dnešním článkem pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí
volebních lídrů jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách.
Ptali jsme se na jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na
způsob, kterým v tomto směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především
to, jestli do spolupráce na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se
stavějí k problematice bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v
sociálně vyloučených lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout
klidnějšího soužití lidí z většiny s lidmi z menšin.

Začínáme Karlovarským krajem. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:

• Jaroslav Borka – KSČM
• Josef Hora – Hnutí nezávislých pro harmonický rozvoj měst a obcí
• Jan Horník – TOP 09 a Starostové pro Karlovarský kraj
• Josef Novotný – ČSSD
• Marek Poledníček – Koalice pro Karlovarský kraj (KKvK)
• Petr Šindelář – ODS

Ze všech oslovených odpověděli pouze Josef Novotný a Jan Horník.

Na naše dotazy dnes odpovídá hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný
(ČSSD).

Předávání cen vítězům výtvarné soutěže
„Chráníme svůj svět, chráníme svůj život aneb záchranný kruh na naší škole“.
Hejtman Josef Novotný zcela vpravo. Foto: http://www.josefnovotny.cz

1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?

Nabídnuté možnosti k odpovědi:
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?

Bude-li zájem ze strany romských sdružení či jednotlivců v našem regionu o
společná setkání a konstruktivní diskusi k integraci Romů v ČR, velice rád jim
sluchu dopřeji. Sám osobnost z řad Romů jako svého poradce nemám, vím ale, že
například při základních školách v Sokolově působí romské osobnosti jako poradci
při integraci romských žáků, což školám umožňuje mnohem lépe reagovat na potřeby
romských dětí. Určitě by přineslo konkrétní výsledky, kdyby se více romských
osobností zapojilo do řešení integrace a přenosu společných návrhů do praxe.

Pokud ne – jak by vypadal váš přístup k integraci?
a) Postupoval byste spíše cestou represivních návrhů typu podmínění vyplácení
sociálních dávek za splnění určitých podmínek či zákaz pobytu na území obce
kvůli opakovanému přestupku? Jaká konkrétně opatření byste prosazoval?
b) Postupoval byste spíše cestou motivace typu placené práce dlouhodobě
nezaměstnaných pro města, obce a nevládní organizace? Co konkrétního byste
prosazoval?
c) Kombinoval byste tyto přístupy? Jak konkrétně?

Karlovarský kraj v těchto věcech podpořil a zafinancoval konkrétní projekty,
z nichž je jasně patrné, že se snažíme situaci sociálně vyloučených lidí včetně
Romů řešit ještě dříve, než podobně jako ve Šluknovském výběžku dojde k eskalaci
napětí. Celkem 1,5 milionu korun poskytl Karlovarský kraj osmi městům a obcím na
podporu veřejné služby. Díky těmto penězům mohou starostové nakoupit
nezaměstnaným ve veřejné službě nářadí či ochranné pomůcky. Jedná se především o
obce v sociálně vyloučených lokalitách, jako je například Rotava, Toužim či Nové
Sedlo.

Lidé se starají se o úklid veřejného prostranství, dětských hřišť, o údržbu
městských bytů. Za veřejnou službu sice nedostávají nezaměstnaní ani korunu
odměny, ale pokud by ji odmítli nebo ji neplnili, tak by mohli až na devět
měsíců přijít o podporu v nezaměstnanosti. Kraji se také podařilo získat 23, 8
milionu korun na vlastní individuální projekt “Podpora sociálního začleňování
příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji“, v rámci kterého
od počátku července tohoto roku terénní pracovníci mapují situaci v sociálně
vyloučených lokalitách a jsou v kontaktu s lidmi, kteří potřebují pomoci ze
situace, kdy hrozí sociální vyloučení.

2) Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti
lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně
zde žijících Romů?

Konkrétní řešení Karlovarského kraje jsem popsal výše, obecně je potřeba
vytvářet nová pracovní místa – v rámci nezaměstnanosti být ve spojení s úřadem
práce, zaměstnavateli; pracovními agenturami, které je nutné motivačně pobízet
např.daňovými úlevami. Stát musí věnovat pozornost podpoře veřejně prospěšných
prací, veřejné službě, sociálnímu podnikání a je třeba také využít např. zákonné
povinnosti 10% pro sociálně vyloučené při veřejných zakázkách státu i
municipalit.

Plánujeme využít zaměstnávání sociálně vyloučených lidí včetně Romů
příspěvkovými organizacemi Karlovarského kraje, např. při úklidu na mýcení
invazivních rostlin. Je nutné rozšířit trendy zaměstnávání Romů jako asistentů
Policie ČR nebo asistentů pedagoga. V neposlední řadě je nutná mediální kampaň,
kdy je nezbytné majoritě stále dokola vysvětlovat nutnost a výhody řešení
situace romské nezaměstnatelnosti.

3) Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?

Prosazováním sociálního bydlení hrazeného z vícezdrojového financování – ESF,
MMR, krajské a obecní rozpočty. Je také třeba podpořit model sociálního bydlení
– tréninkové, prostupné, záchytné, garantované, krizové bydlení. Osvědčily se
příklady dobré praxe jako je např.zavedení domovníků, osadních výborů,
participace na veřejném dění – na Toužimsku v našem regionu pracuje občanské
sdružení Český Západ, které působí v místě osady Dobrá Voda s romským
obyvatelstvem.Tamní romští občané se přímo podílejí na veřejném dění – pracují
na zvelebení obce, vyrábí a prodávají vlastní produkty, organizují kulturní
akce.

Nezbytná je iniciace dostatečné kapacity dostupných sociálních bytů s motivačním
prvkem prostupnosti vždy s lepším stupněm bytových podmínek. Nutné je napomoci
celostátnímu problému s lichvou vedoucího ke ztrátě bydlení i řešit situaci
městských ubytoven a veřejné péče a pomoci o nízkoprahové občany. Snažíme se
také upozornit sociální pracovníky zaměřené na činnost v sociálně vyloučených
lokalitách na možnosti dotačních titulů Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

4) Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách? Jak?

Vzdělanost a inkluzivní vzdělávání je vedle zaměstnanosti prioritou
integračních snah. Karlovarský kraj se například zaměřil v uplynulém období na
podporu projektu přípravy romských dětí ke studiu na středních školách, nicméně
projekt bohužel nebyl dokončen. Zavedli jsme v roce 2010 příspěvky na projekty v
oblasti prevence kriminality a snažíme se, aby byly využity např. na volný čas
dětí v nízkoprahových klubech s terénními sociální pracovníky, na akce, které
podporují společné aktivity majority a minority.

Komunitní práce viz.o.s. Český Západ pak přináší výsledky i při doplňování
vzdělání a doučování u dospělých. Už na školách je nutné učit finanční
gramotnosti, což se pomalu začíná objevovat, nicméně spíše jako iniciativa
jednotlivých pedagogů než jako ministerstvem školství zavedená systematická
součást vzdělávání .

5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy?
Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?

Komunikaci považuji za základní nástroj zlepšení soužití s menšinami,
především s romskými obyvateli. Karlovarský kraj každoročně pořádá Den
národnostních menšin, kde se setkávají zástupci menšin s ostatními lidmi.
Zástupci menšin mají možnost účastnit se tradiční fotosoutěže, prostřednictvím
které prezentují akce, jichž se účastnili a které majoritě přibližují činnost
menšin.

Základní řešení problému v komunikaci i zapojení těch sociálně nejslabších Romů
spočívá v tom, že je nutné dostat jejich děti do škol a udržet je v systému
vzdělávání. Je třeba, aby pochopili, že školy nabízejí nejen vzdělání a tedy
později možnost získat práci a vyhnout se riziku sociálního vyloučení, ale také
umožní dětem získat běžné návyky a režim. Tady je nezastupitelná úloha
sociálních pracovníků, organizací s terénní službou a sama romská komunita by
měla podporovat a snažit se zviditelňovat vzory ze svých řad, které dosáhly
vysokého vzdělání, případně dokázaly na regionální či celostátní úrovni získat
uznání v některém z oborů.

V žádném případě nikdy nikdo nedosáhl pozitivního výsledku „silou“, proto
přinucení lidí, a nemusejí to být právě Romové, dodržovat pravidla „silou“
zpravidla nemívá vůbec žádný efekt.