Hejtman Milan Chovanec: K řešení bydlení Romů z ghett se musí přistupovat komplexně
Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.
Na řadě je Plzeňský kraj. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:
Bohuslav Borovanský – Strana práv občanů – ZEMANOVCI
Pavel Čížek – TOP 09 a Starostové
Milan Chovanec – ČSSD
Petr
Náhlík – Koalice pro Plzeňský kraj
Jiří Pospíšil – ODS
Karel Šidlo – KSČM
Z oslovených na naše dotazy odpověděli do uzávěrky tři kandidáti:
Petr
Náhlík,
Karel Šidlo a
Pavel Čížek. Po uzávěrce zaslal své odpovědi i hejtman Plzeňského kraje
Milan Chovanec – ČSSD. Zde jsou jeho reakce (otázky jsou tučně):
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do praxe?
Vždy je třeba do řešení dané problematiky zapojit všechny zúčastněné strany.
Zapojení romských představitelů do plánování a organizace podpory romské
integrace je považováno za optimální, neboť je možné konfrontovat postoje
majority a minority.
Komunikace s Romy musí být zcela přirozená nejen na společných akcích, ale i
individuálně, kdy mají volnou možnost komunikace s koordinátorkou pro romské
záležitosti, mohou projevit své názory i návrhy na možné změny a své požadavky. Diskuse má být srovnatelná s ostatními občany, ať už jsou z řad majority či
minority. Základním předpokladem je neopomíjet ani neupřednostňovat.
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti lidí
žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně zde
žijících Romů?
a) Snahou o vytváření pracovních míst? Jak by taková snaha vypadala v praxi?
b) Snižováním podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, která by měla tyto
lidi přimět, aby si začali hledat práci?
c) Jinak? Jak konkrétně?
Problém nezaměstnanosti se netýká pouze osob ze sociálně vyloučených lokalit,
bohužel není možné ho systémově řešit na regionální úrovni.
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Prosazováním sociálního bydlení hrazeného i z krajského rozpočtu?
b) Snižováním příspěvku na bydlení, aby si tito lidé začali hledat bydlení sami?
c) Jinak? Jak konkrétně?
K řešení bydlení Romů v sociálně vyloučených lokalitách se musí přistupovat
komplexně. Problém bydlení jde ruku v ruce s nezaměstnaností, nízkou vzdělaností
a nedostatečnou dopravní obslužností. Z perspektivy kraje je tato otázka
podporována dotacemi z rozpočtové položky romské integrace.
V letošním roce je zpracovávána „Analýza potřeb vybraných obcí Plzeňského kraje
v oblasti bytové politiky“. Tato situační analýza je utvářena za účelem hlubšího
rozboru potřeb a bariér na straně vybraných měst i na straně obyvatel sociálně
vyloučených lokalit se zřetelem k sociální integraci ohrožených kategorií
obyvatel. Zkoumány budou konkrétní dopady jednotlivých nástrojů bytové politiky
obcí na situaci sociálního vyloučení obyvatel. V případech řešení sociálního
bydlení je preferován individuální přístup, nikoli plošná opatření, v němž jsou
možnosti kraje omezené.
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
a) Pokud ano – jak konkrétně byste k tomu chtěli přispět?
b) Pokud ne – proč nepokládáte současný stav za natolik dobrý, že nepotřebuje
změnu?
Samozřejmě ano. Vyšší vzdělanost je jedním z kroků k integraci. Plzeňský kraj
se snaží podporovat vzdělanost dětí ze sociálně vyloučených lokalit, v letošním
roce byl vyhlášen dotační program „Program podpory obcí na rozvoj gramotnosti
dětí ze sociálně vyloučených romských komunit“ a dále je každoročně vyhlašován
„Program podpory sociálních služeb v Plzeňském kraji“ v jehož rámci jsou
podporovány mj. i nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační
služby pro rodiny s dětmi.
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat? Pokud ano – jak
konkrétně byste toho chtěl dosáhnout?
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy?
Jak konkrétně by měla vypadat v praxi?
c) Přinucením těchto lidí k dodržování pravidel „silou“? Jak konkrétně?
d) Kombinací, nebo jinak? Jak konkrétně?
Cestou k lepšímu, klidnějšímu soužití je vzájemná komunikace, porozumění a
tolerance přijatelných odlišností i snaha jedinců obou stran. Toto se však nedá
vynutit, vždy bude záležet na toleranci jednotlivých lidí a jejich ochotě
vzájemně dobře vycházet.
