Imrich Horváth bojoval na Dukle i v americké armádě. Hledáme všechny, kteří mohou objasnit jeho osud

Vše začalo rozhovorem natočeným během panelové diskuse k Památnému dnu romského holocaustu z loňského léta.
Jedna z účastnic diskuse, Romka, měla vyprávět o životě a osudu své rodiny za druhé světové války. Tehdy si vzpomněla, že jí její strýc vyprávěl, jak za druhé světové války bojoval za svobodu vlasti nejprve v řadách sovětské armády, například v bitvě na Dukle, a později se jako průzkumník dostal přes frontu k americké armádě. Ta si všimla jeho vojenských schopností a vzala ho do svých řad. Jako zahraniční příslušník armády Spojených státu amerických se podle ní podílel i na osvobozování jednoho z ženských koncentračních táborů.
Výzvy případným svědkům
Imrich/Imre Horváth,
- * 1. února 1912, Seňa, Slovensko
- † 28. dubna 1977, Plzeň
Vyzýváme všechny, kteří by mohli přispět k objasnění osudu Imricha Horvátha, aby se ozvali e-mailem na níže uvedené kontakty. Mohou to být občané města Plzeň, kde pan Horváth po válce bydlel a pracoval například v pivovaru, spolubojovníci z Dukly anebo z americké armády, spoluvězni – po válce byl dlouhá léta pravděpodobně neprávem vězněn, příbuzní nebo přátelé ze Slovenska či z USA. Sháníme nejen ústní svědectví, ale i fotografie, písemnosti, články z novin nebo předměty z jeho pozůstalosti.
Kontakty: markus.pape@ecn.cz, telefon: 724 288 076.
Když se jeho oddíl vrátil z osvobozeného Československa domů do Ameriky, svého oblíbeného spolubojovníka vzal s sebou. Po návratu do vlasti obdržel přinejmenším tří vojenská vyznamenání československé armády, podle pozůstalých i americkou vojenskou medaili, která se však ztratila.
Redakci Českého rozhlasu, která video s rozhovorem zveřejnila, se následně ozval po e-mailu posluchač, který zmíněnou ženu označil za lhářku, aniž předložil sebemenší důkaz o svém tvrzení. Ta se však nedala a vydala se za svými příbuznými, aby si vše ověřila. Písemnou dokumentaci o vojenských zásluhách strýce už sice nenašla, objevila však některá vyznamenání, z toho tří kovové vojenské medaile se stuhami (Pamětní medaile československé armády v zahraničí, Válečný kříž 1939).
Žena poznala svého strýce během posledních tří týdnů jeho života. Nestihl jí toho vypovědět mnoho, tou dobou byl už těžce nemocný. Když v roce 1977 zemřel, našli jeho příbuzní v jeho plzeňském bytě dokumenty a medaile. Jeho sestra, matka zmíněné ženy, kladla svým příbuzným na srdce, aby o jejím bratrovi s nikým nemluvili. Měla strach, že by mohli mít problémy s StB.
Když se příbuzní Imricha Horvátha dozvěděli, že jeho hrob je určený k likvidaci, neboť už léta nemají finanční prostředky na placení jeho údržby, požádali plzeňskou Správu hřbitovů a krematoria, aby jeho hrob prozatím nerušila a vyčkala na rozhodnutí Magistrátu města Plzeň o jejich žádosti prohlásit hrob za čestný a převést ho do vlastnictví města. Zároveň zjišťují, zda má pražské Ministerstvo obrany nebo velvyslanectví USA v Praze zájem podílet se na nákladech zřízení skromného pomníku.
Nepřehlédněte:
- Historička: Mezi hrdiny Slovenského národního povstání patří i Romové
- Historik Zdenko Maršálek: Pozoruhodný příběh válečného hrdiny Imricha Horvátha potvrzují dokumenty z vojenského archivu
- Recenze České cikánské rapsodie: Genocida Romů a druhý odboj z pohledu historika Jana Tesaře
- Vyšla třídílná biografie Josefa Serinka z pera českého historika Jana Tesaře
- Romští hrdinové: "Černý" partyzán Josef Serinek
Kam dál:
- Česká badatelka mapuje osudy Odda Nansena, považovaného za norského Nicolase Wintona
- V Osvětimi bylo zavražděno více než 200 tisíc dětí. Další výročí osvobození tábora proto bude věnováno jim
- Před 100 lety se narodil Richard Glazar. Uprchl z Treblinky a napsal o hrůzách, které se tam odehrály
- Renata Berkyová: Bella Ciao v Bendigově podání je přešlap, odpovědnost jde za umělcem
- Hodnoty je třeba bránit už před náznaky jejich ohrožení, připomněla prezidentka Čaputová u příležitosti výročí SNP, do kterého se zapojili i Romové
- VIDEO: Nejdříve jsem měla rodinu, děti, takže jsem se starala o ně, na mě přišla řada v 60letech, říká Olga Fečová navržená na státní vyznamenání
- Památný den Romského holokaustu: 2. srpna se Romové aktivně bránili. Nacisté ten den zavraždili více než 4200 Romů
- Romskou vlajku vyvěsil pražský magistrát i další pražské části. Další obce a města se k uctění Památného dne romského holokaustu připojí v neděli
- Aktivisté vyzvali starosty k vyvěšení romské vlajky k uctění památky romského holokaustu. Některé odmítavé odpovědi jsou ukázkově rasistické
- Pardubická radnice 2. srpna uctí Památný den romského holokaustu, vyvěsí černou vlajku
- Senát navrhl Olgu Fečovou na státní vyznamenání. O tom, zda jí bude udělena medaile Za zásluhy nyní rozhodne prezident Zeman
- Bývalý člen SS dostal dvouletý podmíněný trest. Jako výsměch obětem holocaustu označil trest šéf Centra Simona Wiesenthala
Štítky:
vyznamenání, Druhá světová válka, Hrdina, KomunismusHLAVNÍ ZPRÁVY

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma
22.2.2021 10:30
videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme
19.2.2021 16:25