romea - logo
26. října 2021 (úterý)
svátek má Erik

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Ivan Bartoš (Piráti+STAN) pro Romea.cz: Zrušíme monopol rozpadajících se ubytoven pro chudé, odmítáme používání urážlivého slova "nepřizpůsobivý", podporujeme nejen stipendia pro Romy

5.10.2021 8:00
Ivan Bartoš (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)
Ivan Bartoš (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Piráti chtějí zrušit monopol ubytoven a majitelů rozpadajících se nemovitostí na poskytování bydlení chudým, a to plošně na celém území země. V oblasti vzdělávání podporují přímou podporu romských studentů prostřednictvím stipendií, ale nejen to. "Romové musí mít vedle specificky romských podpor přístup ke všemu, co mohou využívat všichni občané, tedy i k těm nástrojům na podporu dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí vyjmenovaným výše," uvedl v předvolebním rozhovoru pro zpravodajský server Romea.cz celostátní lídr koalice Pirátů a STAN, předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. Piráti také odmítají používání urážlivého slova “nepřizpůsobiví”. "Je to dehonestující nálepka používaná těmi, kdo trpí nesnášenlivostí vůči jinakosti," dodal Ivan Bartoš.

Předvolební rozhovory zpravodajského serveru Romea.cz

Zpravodajský server Romea.cz oslovil 7 lídrů politických stran a koalic, které mají v letošních parlamentních volbách šanci dostat se do Poslanecké sněmovny.

Vycházeli jsme z průzkumu agentury Kantar za září 2021 a stejné otázky jsme zaslali Robertu Šlachtovi (Přísaha), Janu Hamáčkovi (ČSSD), Vojtěchu Filipovi (KSČM), Tomiu Okamurovi (SPD), Ivanu Bartošovi (Piráti + STAN), Petru Fialovi (Spolu) a Andreji Babišovi (ANO). V tomto pořadí (od nejmenších preferencí po největší) postupně zveřejňujeme jejich odpovědi.

Jako první měly být zveřejněny odpovědi Roberta Šlachty (Přísaha), ten je ale nezaslal. V sobotu 2. října jsme tedy zveřejnili rozhovor s celostátním lídrem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, následoval Vojtěch Filip (KSČM) a náhradnice za Tomia Okamuru Lucie Šafránková z SPD.

Dnes přinášíme odpovědi od celostátního lídra koalice Pirátů a STAN, předsedy České pirátské strany Ivana Bartoše.

 

Jaké má vaše strana ve volebním programu návrhy na zlepšení integrace Romů? V sociálně vyloučených lokalitách je dlouhodobě volební účast nízká. Čím si to vysvětlujete?

Úspěšná integrace se odvíjí především od zlepšení situace ve strukturálně postižených oblastech a zvýšení kvality života lidí, kteří jsou bezprostředně ohrožení chudobou. Nejhorší situace je v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde jsou Romové vystaveni riziku chudoby šestkrát častěji než ve zbytku republiky.

Úspěšná integrace se odvíjí především od zlepšení situace ve strukturálně postižených oblastech a zvýšení kvality života lidí, kteří jsou bezprostředně ohrožení chudobou.

V sociálně vyloučených lokalitách je dlouhodobě volební účast nízká. Čím si to vysvětlujete?

Nepříznivou životní situaci často doprovází apatie, rezignování na řešení, které se zdá nedosažitelné a příliš složité. Volby pak nehrají velkou roli, protože náhledem lidí ve vyloučených lokalitách nemůžou nic změnit. A v uplynulých třech desetiletích se toho v přístupu k řešení chudoby skutečně moc nezměnilo.

Máte na svých kandidátkách nějaké Romky nebo Romy? Proč ano nebo proč ne?

Jsme liberální stranou s fungující vnitřní demokracií, neděláme tedy rozdíly mezi členy, ani kandidáty. Při sestavování kandidátních listin etnicitu kandidátů nezjišťujeme a hlavním předpokladem zvolení člověka na konkrétní místo kandidátky je primárně odbornost, vize, či bezúhonnost. Máme v Pirátské straně při sestavování kandidátek vždy poctivé, veřejné a demokratické primárky. Již dříve kandidoval za Piráty na senátora Cyril Koky, který se k příslušnosti k romské menšině otevřeně hlásí, a stejně tak i Karel Karika, který je zastupitelem Pirátů na Ústecku, který byl dokonce leaderem krajské kandidátky v posledních volbách.

Ceny nemovitostí a pronájmů neustále rostou a i pro běžné rodiny se stává bydlení nedostupné. Je řešením výstavba sociálních bytů? Budete prosazovat zákon o sociálním bydlení?

Zákonem o bydlení, který upraví roli obcí s rozšířenou působností při nastavování a realizaci místních strategií bydlení a roli státu při podpoře poradenství a zajišťování bydlení pro občany ohrožené bytovou nouzí, jsme se zabývali již v tomto volebním období. V obrysech máme připraveno znění zákona vycházející ze zkušeností obcí, které již takto postupují s podporou evropských fondů. Zákon jsme konzultovali s ministerstvy práce i místního rozvoje, obcemi i s pomáhajícími organizacemi.

Stát pak musí podle poskytnout prostředky ze státního rozpočtu, za které obce budou moci odkupovat byty do obecního bytového fondu, rekonstruovat je a pronajímat občanům na základě jasných podmínek a nediskriminačních pravidel.

Pro výraznější bytovou výstavbu je nutné opravit stavební zákon, ale nejsou to jen nové byty, které k překonání krize bydlení chybí. Obce musí mít legislativu, která zpřesní jejich roli při uspokojování potřeby bydlení občanů uvedenou v zákoně o obcích. Stát pak musí podle této legislativy poskytnout prostředky ze státního rozpočtu, za které obce budou moci odkupovat byty do obecního bytového fondu, rekonstruovat je a pronajímat občanům na základě jasných podmínek a nediskriminačních pravidel.

Soukromým pronajímatelům je vhodné garantovat plynulost plateb nájemného, sociální práci s nájemci a úhradu případných škod, tedy snížit rizika, kvůli kterým se nyní obávají pronajmout byt nízkopříjmovým rodinám.

Jakým způsobem chcete zabránit obchodu s chudobou?

Zásadní je zrušit monopol ubytoven a majitelů rozpadajících se nemovitostí na poskytování bydlení chudým, a to plošně na celém území země. Zákon o bydlení představuje řešení i pro ty obce, které se nyní chudých zbavují nebo jim vyhovuje, že jsou “uklizeni” na ubytovnách. Pomůže jim k opravdovému vyřešení bydlení svých občanů – poskytne patřičné nástroje a finanční prostředky. Jinak naše země nepřestane připomínat bludiště, kde chudí migrují tam, kde jim vůbec někdo za jakýchkoli podmínek nabídne střechu nad hlavou. 

Za obchod s chudobou lze také považovat špatně nastavený způsob vymáhání pohledávek. Máme za to, že by bylo vhodné dotáhnout změny v oblasti exekucí ještě nastavením pravidla 1 dlužník = 1 exekutor a zvýšením nezabavitelné částky pro bezdětné, nesezdané páry a pro samoživitele, kteří jsou teď znevýhodněni oproti manželským párům s dětmi.

Řešením, by také mohly být kvalitně zpracované reálné cenové mapy bydlení, které by odpovídaly místním poměrům a příspěvky na bydlení by byly tay vypláceny dle určitého koeficientu pouze výše stanovené touto mapou. Nesmělo by se to však vypočítávat podle cen, které nastavují právě obchodníci s chudobou.

Ústavní soud zrušil tzv. bezdoplatkové zóny. Jaký máte na toto rozhodnutí názor? Budete prosazovat přijetí obdobného zákona v budoucnu?

Bezdoplatkové zóny byly příkladem zneužití sociálních dávek ze strany politiků, kteří se fungováním sociálního systému hlouběji nezabývají a jedou politiku zavedení “alespoň něčeho”, co jim přinese popularitu.

Vyhlašování oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kde žadatelé z rozhodnutí obecních úřadů nedosáhli na dávku pomoci v hmotné nouzi – doplatek na bydlení - ačkoli svými příjmy a prokázanou aktivitou splňovali všechny podmínky pro nárok na ni, porušovalo právo občanů na svobodu pohybu a volby pobytu. Rodiny bydlící v Ústí nad Labem, v Mostě, v Kladně nebo v Karviné se nemohly v rámci daného města ani přestěhovat, protože by přišly zhruba o polovinu svého příjmu. Spousta rodin byla nucena za bydlení platit z dávek určených na živobytí a jídlo pak získávat přes neziskovky z potravinových bank. 

Bezdoplatkové zóny byly příkladem zneužití sociálních dávek ze strany politiků, kteří se fungováním sociálního systému hlouběji nezabývají a jedou politiku zavedení “alespoň něčeho”, co jim přinese popularitu. Piráti na škodlivost bezdoplatkových zón dlouhodobě poukazovali a nic podobného prosazovat nebudou, což je zjevné i z našeho společného programu se STAN. Po čtyřletém zakazování doplatku na bydlení se jasně ukázalo, že sociální dávky nejsou tím, co obchodníky s chudobou motivuje. Úplně stačí, že chudí nemají alternativu a za bydlení jim proto zaplatí čímkoli.

Uvažujete o tom, že by se uzákonila, tak jak je tomu i ve světě, povinná školní docházka do 18 let, která by zaručila, aby část dětí po základní školní docházce nekončila mimo vzdělávací systém?

Případné nedokončené vzdělání na střední škole je třeba řešit jak posilováním kvality a atraktivity výuky na středních školách, tak rozvojem služeb kariérového poradenství a dostupností informací nejen o nabídce středních škol a náplni nabízených oborů, ale i o perspektivě uplatnění při přechodu na trh práce.  Problémem je i fakt, že se žáci o svém dalším směřování musí rozhodnout velice brzy, už při odchodu ze základní školy v 15 letech. Pokud ale na střední škole zjistí, že si obor nezvolili dobře, často to znamená ukončení studia a zahájení studia jiného oboru zcela od začátku.

Proto uvažujeme o tom, že by mohl vzniknout nový koncept školy, kde by se žáci mohli specializovat postupně a měli větší prostor pro volbu své další profilace. Tato škola by umožnila gymnaziální a odborné vzdělání “pod jednou střechou” a zároveň by usnadnila přechod z jednoho oboru na jiný i v průběhu studia. V prvním ročníku by žáci měli prostor pro osvojení si všeobecného nebo obecně odborného základu, kdy budou zjišťovat, co je zajímá a kam by dál chtěli v průběhu studia směřovat. Pokud bude žáka bavit technika, vybere si odbornou přípravu, pokud třeba dějiny nebo český jazyk, pak si zvolí humanitní zaměření. Měli by možnost vybrat si z široké nabídky volitelných předmětů dle svého zájmu nebo studijních předpokladů a na základě toho se dál profilovat. Inspirací je praxe ze zahraničí, konkrétně z USA, Švédska, či Německa. Postupnou specializaci by bylo rovněž možné podpořit na úrovni středních odborných škol, kde by na společný odborný základ příbuzných oborů navazovala nabídka volitelných předmětů, kde by žáci měli prostor pro svou další profilaci a profesní směřování. 

Některé kraje, například Ústecký kraj, se v porovnání s ostatními kraji řadí ve vzdělanosti mezi podprůměrné. Jakým způsobem chcete zlepšit situaci v krajích, kde se dlouhodobě objevuje nižší počet absolventů středních a vysokých škol?

Rozdíl mezi Ústeckým a například Moravskoslezským krajem vypovídá o tom, že problém není jen ve strukturální změně, ale i v politických krocích, a to jak na národní úrovni přerozdělování prostředků ze státního rozpočtu do krajů, tak i na úrovni regionální, kde je školství už 20 let řízeno obcemi a kraji.

Ztotožňujeme se s potřebou podpořit obce při zvládání situace na základních školách s vyšším podílem žáků ohrožených sociálním vyloučením, ideálně ovšem tak, aby takové školy vůbec nemohly vznikat díky vhodné úpravě spádovosti škol, zajištění školních autobusů apod.

Považujeme za důležité zajistit včasnou podporu znevýhodněných skupin žáků a dětí už od předškolní přípravy. To by se přitom nemělo týkat jen dotování obědů a svačin, ale i pomůcek a doučování zajištěného školou, zapojení dětí i ze sociálně slabých rodin do kroužků a dalších zájmových aktivit.

Důležitá je rovněž podpora učitelům v práci s různorodými kolektivy dětí ve výuce, rozvoj služeb kariérového poradenství a zajištění dalších podpůrných pozic na školách (například sociální pedagog apod.), včetně jejich udržitelného financování. 

Jaký je váš názor na cílenou podporu vzdělání romských studentů? Konkrétně například stipendia pro romské středoškoláky nebo vysokoškoláky? Popřípadě, jak zvýšit vzdělanost Romů a Romek v České republice?

Romové musí mít vedle specificky romských podpor přístup ke všemu, co mohou využívat všichni občané, tedy i k těm nástrojům na podporu dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí vyjmenovaným výše.

Podpora vzdělávání romských studentů má v naší zemi své opodstatnění, dokud nebude vyrovnán důraz na vzdělání ve všech rodinách a očekávání škol o úspěšnosti dětí bez ohledu na jejich původ. Rizikem etnicky orientovaných podpor je, pokud by současně znamenaly jedinou podporu. Romové musí mít vedle specificky romských podpor přístup ke všemu, co mohou využívat všichni občané, tedy i k těm nástrojům na podporu dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí vyjmenovaným výše.

Pevně se ztotožňujeme s naplňováním principu rovných podmínek v přístupu ke vzdělávání, kde by neměla hrát roli příslušnost k etnické skupině, ale individuální situace jednotlivce a jeho konkrétní vzdělávací potřeby. Pokud jde o konkrétní návrhy opatření na podporu znevýhodněných skupin žáků, ty jsou nastíněny v odpovědi na předchozí otázku.

Některé strany mluví o tzv. zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými. Souhlasíte s tím, že takový problém existuje? Jsou sociální dávky nějak masivně zneužívány? Pokud ano, v jakém finančním objemu?

Sociální dávky jsou v naší zemi považovány za zlo jen proto, že se v systému většina občanů a bohužel i politiků nevyzná. Zdaleka největší objem prostředků vyplácených státem na sociálních dávky představují důchody (508 miliard v roce 2020), které mnoho lidí za dávky ani nepovažuje. Další velký balík jsou dávky nemocenského pojištění (55 miliard), tedy nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství nebo otcovská. Následují dávky státní sociální podpory (53 miliard) a příspěvky na péči (33 miliard) pro lidi, kteří jsou odkázáni na sociální služby nebo péči svých blízkých. Rodičovské příspěvky ze státní sociální podpory pobírá každý, kdo pečuje o dítě do 4 let, bez ohledu na to, kolik vydělává, a příspěvky na bydlení z téhož balíku slouží běžným rodinám a seniorům k úhradě nájemného, pokud jeho výše přesahuje třetinu jejich příjmů.

Slovo “nepřizpůsobiví” nepatří do mého ani pirátského slovníku. Je to dehonestující nálepka používaná těmi, kdo trpí nesnášenlivostí vůči jinakosti.

Nic z toho ovšem není pod palbou kritiky tak, jako dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc – které tvoří méně než 1 % toho, co stát vyplácí na důchodech. V roce 2020 to bylo 4,79 miliardy včetně úhrady splátek hypoték podnikatelům v lockdownu. Výjimku tvoří snad jen příspěvek na bydlení, do kterého se obouvají ti, kteří si ho pletou s doplatkem na bydlení. V důsledku toho senioři a mladé rodiny raději živoří, než aby si o příspěvek na bydlení požádali. Proti zneužívání sociálních dávek mají úřady práce i správy sociálního zabezpečení dostatečné nástroje, které používají a jejich účinnost vykazují, takže zneužívání dávek rozhodně není masovým jevem. Nárok na sociální dávky je prověřován administrativně i v místě bydliště a zneužití dávek podvodem se řeší jako trestný čin.

Používají Piráti slovo nepřizpůsobiví? Co říkáte na používání tohoto slova?

Slovo “nepřizpůsobiví” nepatří do mého ani pirátského slovníku. Je to dehonestující nálepka používaná těmi, kdo trpí nesnášenlivostí vůči jinakosti. Politici se často zaklínají, že pod tím označením nemyslí Romy, ale všechny, kdo nejsou ochotni přijmout normy společnosti. Bez ohledu na to, koho si kdo pod tu nálepku zahrne, jde o nepřijatelné zobecňování. Je totiž jedno, jestli do jednoho pytle hodíte někoho na základě barvy pleti, nebo podle toho, jak či kde žije. Vždycky to rozděluje na “my” a “oni”, což nepomáhá k posilování vzájemného soužití. O problémech je třeba mluvit konkrétně a nevytvářet nějaké obecné skupiny. To podle mě platí u všeho.

Jaké konkrétní kroky by se měly ve vládě během následujícího volebního období udělat, aby se stát dostatečně připravil na hrozbu další vlny koronaviru či jiné pandemie v blízké budoucnosti?

Před začátkem prázdnin jsme formulovali 6 základních požadavků na vládu pro prevenci či zvládnutí očekávané aktuální vlny, před níž jsme varovali:

  1. Namotivovat co nejvíce lidí k dobrovolnému očkování, zejména rizikové skupiny včetně seniorů. Chceme, aby si lidé mohli vybrat preferovanou vakcínu a byly odstraněny bariéry v přístupu k vakcíně, například skrze náš návrh očkování v lékárnách.
  2. Funkční a rychlé trasování, u podezření na rizikové varianty viru je třeba trasování v řádu hodin. K tomu je potřeba posílit personální kapacity.
  3. Bezpečné vzdělávání žáků ve školách – vzdělání nám zajistí budoucnost.
  4. Udržet maloobchody a služby otevřené, případně zajistit dostatečné kompenzace.
  5. Dokud bude hrozit další vlna, bezplatné a dostupné testování všude v ČR.
  6. Příprava plánu na podzimní zhoršení a variant podle vývoje.

Logickým konečným cílem je pochopitelně dosažení kolektivní imunity a návrat k běžnému životu před pandemií. V ekonomické rovině pak nalezení spravedlivého mechanismu kompenzací těch, které finančně poškodila plošná omezení vlády. Poznatky zjištěné během celého období epidemie, včetně dat o šíření nákazy, efektivnosti opatření, systémových a organizačních chyb, chceme využít pro modernizaci českého zdravotnictví:

  1. Celý sektor se musí propojit. Každý má mít přehled o své zdravotní péči a lékař bude mít přístup ke zdravotní dokumentaci pacienta s jeho souhlasem. Důležité je proto zachovat i bezpečí dat.
  2. Opatření ve prospěch kratšího čekání pacienta v čekárnách a zkrácení doby čekání na plánované vyšetření. Např. prostřednictvím aplikací umožňujících nejvhodnější způsob a místo vyšetření. Některé kontroly lze provést vzdáleně díky využití telemedicíny, jako to dělá třeba IKEM.
  3. Budeme motivovat mladé lékaře a zdravotníky odbouráním nadměrné administrativy a požadavků při získávání odborné specializace.
  4. Získáme víc prostředků důrazem na transparenci, což povede ke snížení nákladů a zvýšení efektivity. 

Jak by mělo podle vás probíhat očkování? Mělo by být například povinné? Pro všechny nebo jen pro určité profese, které běžně přicházejí do kontaktu s širší skupinou lidí?

Vláda musí v první řadě odstranit nesmyslné bariéry vakcinace, tedy složitou registraci, omezenou svobodu ve volbě termínu 2. dávky a typu vakcíny, mizivou možnost vakcinace o víkendu. Očkování musí zůstat dobrovolné. Pro posílení kapacit jsme přišli s návrhem na očkování v lékárnách – je to až 3000 míst v ČR a mnohé z nich by se rády zapojily. 

Jakým způsobem chcete přistupovat k očkování v sociálně vyloučených lokalitách? Plánuje se větší osvěta k vakcinaci nebo i přímá terénní sociální práce, která by motivovala její obyvatelé se očkovat? Nebo to vaše strana nebude nějak speciálně řešit?

Trvale voláme po tom, aby vláda o výhodách i nevýhodách očkování otevřeně informovala a vyvracela dezinformace, které kolem očkování kolují. Jak jsme již uvedli, chceme posílení očkovacích kapacit, které budou díky síti lékáren blíže občanům, což pozitivně ovlivní i situaci v tzv. vyloučených lokalitách. Byl jsem například na periferii Ústí a dle reakcí s lidmi na toto téma nikdo moc nemluví.

Přečteno: 1818x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Volby, volby 2021, předvolební kampaň, Předvolební rozhovory 2021, Pirátská strana, Romové, Bydlení, Exekuce, Vzdělávání



HLAVNÍ ZPRÁVY

Organizace Romodrom oslavila 20. let svého působení ve Žlutých lázních, foto: romeatv

videoVIDEO: Romodrom oslavil 20 let!

20.10.2021 15:00

 

Další články z rubriky







..
romea - logo