Ján Bajger, lídr kandidátky PRO! Trmice: Romové k volbám nechodí, protože se podceňují. Chceme řešit byznys s chudobou a exekuce

V letošních komunálních volbách, které proběhnou 5. a 6. října, kandiduje více jak sto padesát romských kandidátů. Server Romea.cz postupně představuje několik z těch, kteří mají podle nás největší šanci uspět a jsou umístěni na předních pozicích kandidátek zaregistrovaných politických stran a hnutí. Jako dalšího proto zpovídáme Jána Bajgera, lídra kandidátky PRO! Trmice.

V komunální politice nejste žádným nováčkem, poprvé jste kandidoval v roce 2006 za Občanskou demokratickou stranu a teď, po dvanácti letech, kandidujete znovu. Proč jste se k tomuto kroku rozhodl?

S ODSkou jsme tehdy volby vyhráli, byla to silná strana, které veřejnost věřila. Ve volbách nás překvapivě podpořili místní Romové, kteří k volbám přišli ve velkém počtu. O tom by se dnes některým krajům mohlo zdát. Romové cítili povinnost vyjádřit svůj názor a mít ve vedení města někoho, kdo by hájil i jejich zájmy. Po skončení mandátu jsem už znovu nekandidoval kvůli rodinným problémům a držel se v ústraní. Ale stejně jako jsem se rozhodoval tenkrát, rozhoduji se i dnes a kandiduji vlastně ze stejného důvodu. 

Co je tedy tou hlavní motivací, která vás po dvanácti letech znovu přivádí do komunální politiky?

V Trmicích vládne už osm let koalice, která není příznivá k Romům. Zastupitelé, kteří v současné době sedí ve vedení města, za celou dobu nevypsali jeden jediný program určený na podporu Romů žijících v Trmicích. Přitom šance dosáhnout na dotace z evropských fondů, získat finanční podporu pro projekty z různých programů pro sociálně slabé, by tu byla. Pro zastupitelstvo je ale pohodlnější říct, že Romům z dolních Trmic pomáhat nebudou. Je cítit, že v našem městě vznikají protiromské nálady a averze vůči Romům ze strany majority, proto jsem se rozhodl znovu kandidovat a místním Romům být ku prospěchu.

Ústecký kraj nebývá v médiích reflektován příliš pozitivně, podle průzkumů je tamní kvalita života hodnocena jako jedna z nejhorších v České republice. Které nejpalčivější problémy vnímáte ve svém městě?

V Trmicích žije něco kolem osmi set Romů a největším problémem je především migrace rodin z místa na místo, tedy z jednoho města do druhého. Lidé se do Ústí sestěhovávají za levným bydlením. Je to i kvůli bytovým byznysmenům, kteří tu sociálně slabým pronajímají byty za vysoké částky, aby vydělali. S tímto problémem se setkáváme prakticky všude. Obchod s chudobou je na vzestupu, ale politici před ním zavírají oči a dělají, že jich se to netýká. Jedním možným řešením je vládou odmítaný zákon o sociálním bydlení.

Dalším problémem je zadluženost, kterou je potřeba řešit víc komplexně než doposud. Rodiny a nejen romské se propadají na samé dno, dluží, zvyšují se jim penále, nemají na zaplacení základních potřeb, nemají na nájem. A pak taky lichva. I my Romové si musíme otevřeně přiznat naše problémy, umět je pojmenovat a snažit se je řešit.

Ústí nad Labem je po Kladně další město, které v současné době vyhlásilo opatření obecné povahy, tedy zóny bez doplatku na bydlení. Jak to celé vnímáte?

Proč vůbec vznikají zóny bez doplatku, asi víme všichni. Že je to mířené zejména na Romy, také. I v Trmicích máme bezdoplatkové zóny, které mají zabránit přílivu dalších Romů z okolních měst. Opatření není šťastné, ve výsledku se to podepíše na mnoha romských rodinách, protože přijdou o doplatek na bydlení, bez kterého nejsou schopni nájemné uhradit.

Vedení města k bezdoplatkovým zónám přistoupilo, aby zamezilo sociální turistice z jiných regionů. Představitelé města jsou přesvědčeni, že by tak hrozilo zhroucení lokality. Měli by si však uvědomit, že se tím nic neřeší, že kvůli tomu vznikají ještě daleko větší problémy.

V tuto chvíli, tak jak města jednají, dochází pouze k tomu, že se problémy přelévají do jiných měst, a to není řešení. Přitom by stačilo, aby město uvolnilo peníze na koupi bytových domů, které se jinak prodávají obchodníkům s chudobou. Město by pak mohlo rozhodovat, kdo a za jakých podmínek zde bude bydlet.

Je v tuto chvíli nějaké východisko, jak z toho ven? 

Doufám, že vznikne příznivější koalice, protože nevěřím, že budeme mít tak skvělý volební výsledek, abychom vládli sami bez podpory dalších stran. Teprve potom se můžeme otevřeně bavit, jak budeme problémy v našem městě řešit. Problémy se týkají především bydlení, nezaměstnanosti a zlepšení soužití mezi majoritou a trmickými Romy.

V Ústí nad Labem momentálně jezdí tramvaje, na které jsou umístěny billboardy DSSS s nápisem „STOP ČERNÝM PASAŽERŮM“. Jak na něj reagují místní Romové?

Tyhle extrémistické a populistické strany se snaží dostat k moci už dlouho a těžit z určitého nedostatku, který ve společnosti panuje. Voliči takových stran mají ve většině případů nízké vzdělání, na populistické výkřiky takových stran rády slyší a nechají sebou manipulovat. Kde je někdo, kdo by to zastavil? Na tramvaj Romové nereagují pozitivně, není se ani čemu divit, ale nikdo z nich se ještě nerozhodl proti tomu vystoupit nebo něco udělat, což je ve výsledku smutné.

Stále se mluví o nízké volební účasti u Romů. Máte nějaký recept jak Romy dostat k volebním urnám?

Romové volebního práva využívají o poznání méně, než je tomu u majority. Mám zkušenosti, že Romové k volbám nechodí, protože se stydí a podceňují se. Ve volebních komisích nesedí Romové, ale lidé z majority, a oni mají pocit, že přijdou tam, kde o jejich účast nikdo nestojí. A s tím jsem se setkal už v roce 2006, kdy jsem kandidoval poprvé. Rozhodl jsem se mezi místní chodit a vysvětlovat, že je to jejich právo a ať jsou hrdí, že vůbec volit mohou. A tehdy se zvedli a podpořili nás. Díky tomu se nám podařilo přimět Romy volit v rekordním počtu. A věřím, že se to letos povede stejně.