romea - logo
21. května 2018 (pondělí)
svátek má Monika
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jana Horváthová: Zavedení výuky v romštině by vedlo k další segregaci Romů

Brno, 17.4.2014 16:27, (ROMEA)
Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury.  Foto: Igor Zehl
Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. Foto: Igor Zehl

Návrh poslanců za TOP 09 zavést výuku romštiny do škol má dvě jasná pozitiva. Všímá si problému integrace, který vrcholní politici faktickou nečinností léta přehlížejí, jednak z něj dýchá upřímná snaha skrze respekt k mateřskému jazyku Romů pomoci jejich dětem dosáhnout úspěchu ve škole. Tím pozitiva končí a začíná plejáda obvyklých nonsensů lidí, kteří o problém do hloubky neznají, nekomunikují s lidmi, jichž se týká, ba ani s odborníky, kteří se věcí desetiletí zabývají. Růžové brýle nepoučené naivity jsou ale podobně zhoubné jako zlý úmysl.

O problému masivního neúspěchu romských dětí v české škole se ví dlouho, ale v roce 2007 jej prokázala i Gabalova zpráva. Jádro pudla není, jak by se mnozí rádi domnívali, v nedostatečné inteligenci dětí. V případě dětí ze sociálně vyloučených rodin, kterých je mezi Romy významný počet (opět dle analýzy GAC z roku 2006), tkví neúspěch právě v sociálním handicapu. Na jeho rozbor zde není místa, jde o komplex problémů počínaje i historicky určeným nedobrým vzděláním rodičů, jejich těžkou zaměstnatelností, izolací v romských čtvrtích, a tím pádem i špatnou orientací ve světe mimo ghetto. Ruku v ruce s tím jde neznalost, a tedy snížené možnosti využívání všech občanských práv i letargie k povinnostem. Děti z takových rodin nastupují do školy nepřipraveny. Nůžky neřešeného problému s v dalších ročnících rozevírají, žák je z trvalého neúspěchu otráven, a škola jej fakticky ztrácí stejně jako budoucí trh práce.

Zavedení výuky v romštině by vedlo k další segregaci Romů. Naopak zavedení romštiny jako nepovinného předmětu by bylo skvělým rozšířením nabídky vzdělávání jak pro děti romské, tak i neromské.

Koncepce, jak se tato nerovnost dá vyrovnávat, existují řadu let, navíc ověřené z praxe tuzemských neziskovek i z práce s menšinami v zahraničí. U nás však o ně není zájem, raději se spřádají „neotřelé“ až fantasmagorické nápady, z nichž pro jejich neukotvenost v reálné situaci poněkud zebe.

Například Liga lidských práv už v roce 2007 umístila na svůj web systémové doporučení č. 2 – Základní vzdělávání romských dětí, jeho podstata platí dosud. Český model školství je ve svém důsledku pro romské děti segregační, přitom cestou ke školnímu úspěchu je právě jejich integrace do hlavního vzdělávacího proudu, tedy do etnicky smíšených tříd, v nichž mají romské děti možnost srovnávat krok s ostatními dětmi, poznávat jejich život a obecně svět Neromů. Zatímco izolace v romských školách vede k nutnému snižování úrovně vzdělávání na penzum, které obsáhnou i děti nejslabší a kde i tito žáci jakž takž prospívají. Ve srovnání s dětmi z běžných škol však nemají šanci obstát u přijímacích zkoušek na střední školy. Ze segregované, byť formálně „běžné“ základní, školy vede stejně pohodlná cesta na úřad práce jako dříve ze škol „speciálních“, tedy praktických a ještě dříve škol zvláštních, za ty nás však ve vztahu k Romům kritizovala EU.

Řešení by tedy bylo zrušit spádovost škol, aby děti z ghetta nebyly nuceny se společně izolovat před ostatním světem ve „své“ škole. Segregační „zvláštní péče“ ve zvláštních školách je vzhledem k integraci téměř neúčinná, oproti třeba skotskému modelu dodatečné péče, v němž učitel, asistent/mentor, žák i jeho rodiče, které je škola svým pozitivním přístupem schopná přitáhnout, se společně podílejí na sledování a zlepšování prospěchu žáka. V případě, že žák potřebuje dodatečnou podporu, je mu ku pomoci asistent znalý i poměrů v rodině.

Problémem bývá už v první třídě nedostatečná znalost češtiny, a to i u dětí, které nemluví romsky. V dobré víře jim rodiče předávají češtinu s romskými vazbami, s malou zásobou slov (romský etnolekt češtiny), což dětem ztěžuje porozumění českému slovu a textu. Pokud se tento rozpor neřeší ihned po nástupu do školy (lépe už v MŠ), v dalších ročnících se prohlubuje a zasahuje další výukové předměty, prospěch rapidně klesá a s ním i motivace žáka učit se. Řešením je asistent pedagoga/mentor, nikoliv jeden na školu, ale nejlépe jeden k potřebnému žákovi. K tomu je však nutno uznat sociální handicap jako skutečný, třeba jako zdravotní handicap, a uzákonit příplatek ke krajskému normativu i pro žáka sociálně znevýhodněného. Snížení počtu žáků ve třídě jejich prospěchu jistě napomůže. Velkou pomocí v přípravě romských dětí na nástup do školy by bylo zavedení povinného posledního ročníku mateřských škol.

Zavedení výuky v romštině by vedlo k další segregaci Romů. Naopak zavedení romštiny jako nepovinného předmětu by bylo skvělým rozšířením nabídky vzdělávání jak pro děti romské, tak i neromské. To ovšem není tak urgentní bod k řešení jako cílená nadstandardní a přitom inkluzívní péče o sociálně handicapované žáky. U nás citelně absentuje už 20 let. Pokud ji konečně začneme realizovat, přinese do budoucna obrovské plody. Investice do správného vzdělávání Romů otevře cestu k jejich integraci. A navíc je mnohem efektivnější než časově neohraničená péče o nezaměstnané a jinak těžko přizpůsobivé.

Přečteno: 1910x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romština, Vzdělávání, TOP 09



HLAVNÍ ZPRÁVY

Panelová diskuze nazvaná  Současný výzkum romského holocaustu v československém kontextu (21. 5. 2018)

videoPŘÍMÝ PŘENOS: Diskuze o současném výzkumu romského holokaustu a připomínání jeho obětí ve veřejném prostoru

21.5.2018 0:49
Organizace ROMEA pořádá dnes ve spolupráci s Pražským fórem pro romské dějiny při ÚSD AV ČR, s Muzeem romské kultury a se Seminářem romistiky na FF UK třetí ze série veřejných debat při příležitosti vykoupení areálu vepřína v Letech u Písku státem. Panelová diskuze nazvaná Současný výzkum romského holocaustu v československém kontextu začne v 18 hodin v unikátním prostoru Kampus Hybernská, společném projektu Magistrátu hl. m. Prahy a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
 celý článek

Premiér Andrej Babiš (uprostřed) a další členové vlády si při návštěvě Ústeckého kraje prohlédli 14. května 2018 objekty související s výplatou dávek na bydlení a podezření na obchod s chudobou v ústecké ulici Sklářská v sociálně vyloučené lokalitě Předlice. (FOTO: ČTK)

Andrej Babiš v Předlicích: Stát by mohl pomoci obcím s výkupem domů ve vyloučených částech

14.5.2018 20:00
Stát by do budoucna mohl pomoci městům a obcím s výkupem domů v sociálně vyloučených lokalitách. Zamezil by tak dalšímu byznysu s chudobou. Při návštěvě ústecké lokality Předlice to řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) by měla pomoci i připravovaná novela zákona o státní sociální podpoře.
 celý článek

Členové ukrajinské krajně pravicové organizace C14 v sobotu 21. dubna podpálili tábor, který nedaleko centra Kyjeva vybudovali Romové pocházející převážně ze Zakarpatí. (FOTO: Facebook/Сергій Мазур)

Další útok na romské rodiny na Ukrajině. Násilí vedené vůči Romům na Ukrajině eskaluje

14.5.2018 13:15
Na Ukrajině došlo k dalšímu útoku na Romy. Podle očitých svědků napadlo v noci na 10. května přes třicet maskovaných mužů několi romských rodin, které obývaly provizorní domky u obce Rudne ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny, a násilím je přinutilo opustit své domovy. Informuje o tom server Evropského centra pro práva Romů (ERRC).
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

 

Další články z rubriky







..
romea - logo